Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Sdělil to premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus.

Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se měl návrh projednat ve sněmovně ve stavu legislativní nouze.

"Je to kompromis. Jedna i druhá strana ustoupila. Předkládáme do sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice," uvedla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní je dopad zkrácené práce nutné spravedlivě rozdělit mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance.

Maláčová výsledek označila za "krvavý kompromis". Podle ní je ale dobrá zpráva pro zaměstnance to, že z příspěvku od státu budou moci vyžít.

Vláda by ale podle vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) od listopadu nový kurzarbeit zavést nemusela. Podle něj šíření covidu-19 v Česku a dalších zemích může mít vliv na průmysl a poptávku. Podotkl, že republika je závislá na vývozu do Evropské unie. "Pokud by nastala situace, že se to bude zhoršovat, tak do toho nastoupíme (do kurzarbeitu). V současné situaci se ta ekonomika nevyvíjí vůbec špatně," uvedl vicepremiér. 

Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku, upřesnila Maláčová.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve sněmovně upravilo. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je příspěvek pro pracovníky nízký a přijdou o velkou část příjmu. Firmám zase nedává smysl, aby platily odvody i za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Požadavky měli i komunisti, kteří vládu podporují. Podle Schillerové koalice pro normu podporu potřebuje, takže se o pravidlech kurzarbeitu v dolní komoře ještě povede debata.

Trvalý kurzarbeit je podle odborníků pro firmy přínosem

Zavedení kurzarbeitu podle trvalých pravidel bude pro firmy přínosné, protože nahradí sérii jednorázových pravidel a podpor trvalým systémovým řešením. To navíc bude více flexibilnější a zřejmě ani nebude administrativně náročnější než programy Antivirus. Vyplývá to z vyjádření daňových odborníků a právníků, které oslovila ČTK.

"Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad hoc podpůrných programů, měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla," uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.

I když podle něj bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze podle Sojky předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.

Expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Linhartová Palánová upozornila, že se zatím nemluví o skutečné podstatě, kterou by měl kurzarbeit plnit. Tou je podle ní motivace ke změně, pomoc státu nastartovat nové pracovní možnosti nebo pomoc zaměstnavatelům k tomu, aby zlepšili dovednosti zaměstnanců. "Pokud navíc dojde k tomu, že podmínky podpory nebudou definovány dostatečně přísně, čekají nás pouze dva možné scénáře. Tím prvním by bylo zneužívání dávek napříč trhem, tím druhým umělé živení těch pracovních míst, která již měla dávno zaniknout," uvedla. Nicméně návrh má podle ní šanci ochránit pracovní místa ohrožená extrémními situacemi.

"Považujeme za správné a důležité přenést teď ad hoc opatření z letošního jara, která měla sloužit jako akutní podpora pro firmy a jejich zaměstnance, do trvale dostupných instrumentů. Musíme totiž vycházet z toho, že ekonomika bude ještě dlouho a opakovaně žít s dočasnými omezeními," uvedl výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer. Dodal, že v Německu osvědčený model kurzarbeitu je jedním z takových instrumentů.

Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady. Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory.

I tak ale podle něj půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele. "Administrativně se podmínky podpory nejeví náročnější, než byla administrace programu Antivirus. Celý proces žádosti by měl fungovat elektronicky, takže v tomto ohledu by to pro zaměstnavatele neměla být zátěž navíc oproti tomu, s čím se setkali u Antiviru," dodal.

Podle daňové poradkyně Mazars Gabriely Ivanco dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti se v době restriktivních opatření vlády kvůli přílišné byrokracii a technickým problémům ukázala jako velice nešťastná a pro firmy těžko využitelná. Navíc je podle ní nynější kompenzace od státu v porovnání s navrhovanou úpravou velmi nízká.

"Bude-li nový zákon dostatečně flexibilní, spravedlivý a zároveň povede k podstatnému zjednodušení systému podpory firem v době mimořádných situací, splní tak svůj hlavní cíl zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců," uvedla.

"Oproti programu Antivirus je předkládaný návrh zákona komplexnější a může být využit flexibilněji," uvedl i advokát a partner v BDO Legal Lukáš Regec.

Podle odborníka BDO Legal Adama Husseina přijetí návrhu pro zaměstnavatele znamená snížení nákladů za dobu, kdy zaměstnanci pro překážky v práci nemohou vykonávat práci. Zároveň však podle něj zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádosti o podporu a předkládáním tzv. měsíčního přehledu nároků, který je klíčový pro samotné vyplacení podpory od úřadu práce.

Podnikatelé nejsou spokojení s výslednou vládní verzí kurzarbeitu

Zástupci podnikatelů nejsou spokojení s výslednou verzí kurzarbeitu, kterou v pátek schválila vláda. Jeho aktuální podoba je neflexibilní a má nastavený nízký strop maximální částky podpory, řekl viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Hospodářská komora vítá, že vláda jej na několikátý pokus schválila. Má nicméně ke schválenému návrhu připomínky, které bude uplatňovat v dalším legislativním procesu.

"Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě ti jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je to, že s aktuální podobou nejsme spokojení," uvedl Rafaj. Z vystoupení v médiích podle něj teprve nyní zjišťuje omezení, o kterých předem svaz nevěděl. Například firma, která bude využívat kurzarbeit, nebude moci vyplácet dividendy. "Využijeme veškerých možností přesvědčit legislativce, aby vzali naše připomínky v úvahu," dodal.

Hospodářská komora návrhu mimo jiné vytýká, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že firma třeba i s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Kurzarbeit by podle ní neměl být primárně nástrojem adresovaným jednotlivým zaměstnancům, ale zaměstnancům firmy, která se ocitla v obtížné mimořádné situaci a není schopna čelit vnějším vlivům vlastními silami.

"Takový přístup státu degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat například s problémy menšího rozsahu. Nastavení podmínek vstupu do kurzarbeitu jen na úrovni jednotlivého zaměstnance je proto nežádoucím signálem podnikatelskému sektoru, že se zaměstnavatelé mají i v relativně jednodušších situacích spoléhat vždy na stát. Je nesporné, že tento přístup může vést ke zneužívání kurzarbeitu i tehdy, kdy jeho aktivace není nezbytná," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zákonodárci by měli podle něj při projednávání kurzarbeitu v parlamentu pečlivě zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů. "Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy, kdy zdravotní odvody mají být počítány z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu, mohou vést zaměstnavatele spíše k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu," dodal.

Příspěvek pro zaměstnávání lidí s handicapem vzroste o 800 korun 

Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 korun o 800 korun, po pátečním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Pomůže to 60 tisícům postižených, doplnila. Zvýšením podpory chce bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1100 korun.

Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3450 zaměstnavatelů s více než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, nejvýš ale 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.