Cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně. Shodli se na tom na úterní schůzce v Lánech ústavní činitelé. Zároveň uvedli, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do diplomatických styků s Pekingem. Ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení. Oproti minulosti se schůzky neúčastnil předseda Senátu, kterého prezident Miloš Zeman na poradu ke koordinaci zahraniční politiky nepozval.

Nejvyšší ústavní činitelé podle společného prohlášení potvrdili, že Česká republika beze změny provádí svoji politiku jedné Číny a trvá na standardní diplomatické komunikaci. "Rozvoj vztahů s Čínou v souladu s prohlášením o strategickém partnerství z roku 2016 a na základě vzájemného respektu, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany je v zájmu ČR a cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan nelze pokládat za jakoukoli změnu v této politice," uvedli.

V textu zároveň poznamenali, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o další prohloubení přínosu ekonomických, vědecko-výzkumných či kulturních vztahů s Tchaj-wanem. Tento zájem o hlubší přínos nepovažují "za zásah do diplomatických styků s Pekingem".

Vystrčil na Tchaj-wan odcestoval na konci srpna, jeho návštěva vzbudila silný ohlas nejenom v Česku. Proti návštěvě druhého nejvyššího ústavního představitele České republiky ostře protestovala Čína. Její ministr zahraničí Wang I Vystrčilovi vyhrožoval, že ho Peking za porušení politiky jedné Číny donutí zaplatit vysokou cenu. Předsedy Senátu se naopak zastaly například Německo, Francie či Spojené státy.

S cestou, kterou chtěl původně uskutečnit bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), zbylí ústavní činitelé nesouhlasili a Vystrčilovi ji nedoporučili.

Zeman se proto rozhodl Vystrčila nezvat na porady k české zahraniční politice.

Ústavní činitelé se v úterý sešli na schůzce k otázkám české zahraniční politiky. Poradu svolal prezident Zeman, zúčastnil se jí premiér Andrej Babiš, předseda sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Odmítnutí násilí na běloruských demonstrantech

Ústavní činitelé zároveň odmítli represe a násilí páchané na běloruských demonstrantech, kteří protestují proti výsledku srpnových prezidentských voleb. Ve společném prohlášení ústavní činitelé uvedli, že podporu České republiky má přepočet hlasů pod mezinárodní kontrolou a následná organizace nového svobodného a spravedlivého hlasování při účasti všech nominovaných kandidátů.

Státníci též podpořili sankce Evropské unie vůči představitelům běloruského režimu, kteří se podíleli na represích vůči demonstrantům. Nedávná neveřejná inaugurace podle ústavních činitelů nedává hlavě státu Alexandru Lukašenkovi demokratickou legitimitu.

Ve společném dokumentu politici uvedli, že represe vůči pokojným občanským protestům, které mají za následek mrtvé, zraněné a pohřešované, jsou nepřijatelné. Vývojem v Bělorusku jsou znepokojení.

"Ústavní činitelé se jasně postavili proti násilí, které je pácháno na běloruské veřejnosti, proti represím, a také potvrdili to, že v prvním kroku by bylo možné přepočítat hlasy pod mezinárodním dohledem jako cestu k odblokování situace, a potřebu politického dialogu," uvedl Petříček.

Podle oficiálních výsledků dosavadní prezident Alexandr Lukašenko srpnové volby vyhrál se ziskem 80 procent. Běloruská opozice považuje výsledky za zfalšované a za vítězku považuje jeho protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Proti výsledku voleb se v Bělorusku od jeho vyhlášení protestuje, policie proti demonstrantům tvrdě zasahuje.

Lukašenko 23. září v tajnosti složil prezidentskou přísahu pro své šesté funkční období. Petříček tehdy uvedl, že česká diplomacie nepovažuje Lukašenkovu inauguraci za legitimní, protože volby nebyly svobodné ani férové. Ústavní činitelé v úterý uvedli, že inaugurace byla uskutečněna v rozporu s ústavou i vůlí běloruských občanů. "Česká republika bude i nadále podporovat rozvoj občanské společnosti a zejména nezávislých médií v Bělorusku, což nelze považovat za vměšování do vnitropolitické situace v zemi," dodali.

Podpora mírových jednání na Blízkém východě

Dohody o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem jsou důležitý krok k míru a spolupráci v blízkovýchodním regionu. V úterý to ve společném prohlášení uvedli čeští nejvyšší ústavní činitelé. Kritizovali naopak Írán za jeho kroky při rozvíjení jaderného programu.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty se tento měsíc staly prvními arabskými státy, které v uplynulém čtvrtstoletí normalizovaly vztahy s Izraelem. Předtím takový krok učinily pouze dvě arabské země - Jordánsko v roce 1994 a Egypt v roce 1979.

Vrcholní čeští politici dohody obou zemí s Izraelem ocenili, podle nich to může změnit dynamiku vývoje v regionu. "Nejvyšší ústavní činitelé považují nastoupení a pokračování tohoto trendu za důležitý krok, jenž může také vyústit v úspěch přímých bezpodmínečných jednání mezi Izraelem a Palestinou," uvedli.

Společné prohlášení také konstatuje, že další vývoj by mohl přispět i k posilování oficiální české přítomnosti v Jeruzalémě.

Předseda sněmovny Vondráček novinářům po schůzce řekl, že by považoval za vhodné zřídit v Jeruzalémě české pracoviště s diplomatickým statusem. Podle něj by mohlo mít formu nějakého oddělení ambasády nebo úředních hodin.

Česko má v současnosti stejně jako většina zemí velvyslanectví v Tel Avivu. V Jeruzalémě, který za své hlavní město považují jak Izraelci, tak Palestinci sídlí Český dům, který ale nemá diplomatický status. Zeman dlouhodobě prosazuje přesun české ambasády do Jeruzaléma.

Čeští ústavní činitelé v úterý také vyjádřili znepokojení nad íránskými jadernými aktivitami, podle nich je potřeba urychleně řešit porušování dohody, kterou Teherán uzavřel se světovými mocnostmi a v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.

Související
Související