Ještě na začátku roku se vlastně všem dařilo. Podnikatelé a pomalu i stát se začínali věnovat velmi důležitým strategickým tématům, které velmi výrazně ovlivní naši společnost i ekonomiku v následujícím desetiletí. Ať se jednalo o strukturální změny v řadě pro Českou republiku kritických odvětvích, takzvanou Zelenou dohodu, digitalizaci nebo vzdělávání. Nečekaná pandemie ale téměř absolutně zastínila tato strategicky důležitá témata a veškerá pozornost a většina zdrojů se přesměrovala na řešení této výzvy. Podle mých zkušeností české podniky vesměs na tuto krátkodobou výzvu velmi rychle a dobře zareagovaly, všichni přitom řešili velkou nejistotu, někteří se potýkali s velkým propadem a jiní zase s obrovským růstem poptávky. Mnohým z nich rychlost reakce umožnila vrátit se k řešením těch větších témat a svoji agilitu využít k získávání výhod před konkurencí. Dalších deset let bude opravdu důležitých a bude vyžadovat velké investice. Já jen doufám, že lídři udrží směr a že do toho jako ekonomika nevstoupíme příliš oslabení aktuální pandemií a možná příliš velkou reakcí na ni.