Poté, co vláda v pondělí odsouhlasila přípravu první části kanálu Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi, musela čelit kritice ekologů i dalších odborníků. Osm desítek vědců včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult vydalo ve čtvrtek společné prohlášení, ve kterém varují, že megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Vodní toky a jejich okolí navíc podle signatářů patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí a připomínají, že právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality.

"V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem," píší vědci v prohlášení s tím, že jakékoliv kroky směřující ke stavbě kanálu považují za krajně nezodpovědné.

Ministerstvo dopravy ale kritiku odmítá s tím, že příprava prvního úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Nyní má podle ministerstva teprve vzniknout studie dopadů na životní prostředí, jejíž výsledky ministerstvo předloží vládě v roce 2023 a až poté se bude rozhodovat o dalším postupu.

Související

"Pokud bude projekt posunut dál, pak jedině za předpokladu, že výsledný návrh bude maximálně šetrný k životnímu prostředí a bude z něj mít užitek nejen doprava, logistika a obnovitelná energetika, ale též turistický ruch a v neposlední řadě přispěje k lepšímu hospodaření s vodou jak během povodní, tak také v době sucha," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Upozornil také na to, že uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které teprve budou diskutovány.

Už ale podle studie proveditelnosti, na jejímž základě vláda v pondělí zahájení příprav stavby části kanálu odsouhlasila, jsou zřejmé problémy, které stavba může přinést. Patří mezi ně vliv na hladiny podzemních vod v údolní nivě Odry nebo vliv na kvalitu povrchových vod. A to například Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd již loni v červnu označil studii za lživou. "Ta studie nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna," prohlásil Seják tehdy v Senátu

Vláda v pondělí odsouhlasila přípravu první části kanálu Dunaj-Odra-Labe, během které by měla být řeka Odra splavněna mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stavba by podle harmonogramu měla začít v roce 2030, trvat dva roky a vyjít na 15 miliard. Dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Na hranicích ale Odra vytváří meandry, které jsou chráněné mimo jiné v rámci soustavy Natura 2000. Podle pedagoga na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity Jana Lenarta by je kanál připravil o vodu a jejich vývoj by se tak zastavil. Celý projekt by podle studie proveditelnosti měl vyjít na téměř 586 miliard korun, ministerstvo se však zaměřilo hlavně na propojení Odry s Dunajem a pro nejméně výhodnou část s Labem za téměř 300 miliard tak analýzy zatím nepokračují.

Související