Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a podražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny poštovních služeb a telekomunikací. Z potravin byla levnější mimo jiné zelenina. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ).

"Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně devět procent a dosáhly 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Vedle toho například za uzeniny lidé zaplatili proti loňskému září o 7,5 procenta více a za cukr o 17,4 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta zlevnily poštovní a telekomunikační služby.

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly o téměř 22 procent levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny o 4,1 procenta, ovoce o 3,5 procenta, nealkoholických nápojů o 2,6 procenta nebo vajec o 5,2 procenta. Naopak zdražilo o 3,5 procenta víno a o dvě procenta pivo. Máslo bylo proti srpnu o téměř pět procent dražší a cukr o téměř čtyři procenta.

Na vývoji inflace se odrazil i začátek nového školního roku, v jeho souvislosti proti srpnu stouply ceny v oddíle vzdělávání o 2,5 procenta. Zdražily poplatky za mateřské školy, školné na středních soukromých školách i veřejných vysokých školách, poplatky za výuku jazyků a za školní družiny.

Po skončení letních výprodejů mírně, zhruba o 1,5 procenta, zdražilo oblečení a obuv.

"Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. Hlavní překvapení však bylo v rozkolísaných cenách potravin. V následujících měsících by měla inflace ještě dále mírně zpomalovat a v závěru roku by se dle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací tři procenta. "Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní," uvedl.

Zpomalování inflace očekává ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod tři meziročně a v průběhu příštího roku pod dvě procenta," uvedl.

"Dnešní výsledek ukazuje, že vliv pandemie na tuzemskou spotřebitelskou inflaci je již výraznější. Navíc aktuální zhoršení pandemické situace s sebou nese další tlumící efekt na spotřebitelskou i investiční aktivitu, což by obecně mělo vést k zesílení protiinflačních vlivů," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin. Uvedl to v pondělí ředitele sekce měnové ČNB Petr Král.

Proti odhadům ČNB také klesly výrazněji ceny pohonných hmot. Mírně nižší pak byl v září i příspěvek primárních dopadů změn nepřímých daní z titulu březnového zvýšení spotřební daně na cigarety. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, zůstala ve srovnání s prognózou ČNB podle Krále znatelně vyšší a odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem. Růst regulovaných cen v září byl ve srovnání s prognózou jen lehce vyšší.

"Zářijový vývoj inflace zapadá do kontextu zvýšené nejistoty týkající se skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí za pozorovaným cenovým vývojem v posledních měsících," uvedl Král. Aktuální situace kolem pandemie koronavriu navíc podle něj prohlubuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického a cenového vývoje v České republice. "Zatím byl přitom vývoj inflace kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB," dodal.

Podle prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku. Výraznější snížení inflace by mělo podle aktuálních odhadů ČNB nastat až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce.

"Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní," uvedl Král.

Podle něj na horizontu měnové politiky inflace klesne k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022.

Statistici v pondělí zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za srpen. Ceny v exportu klesly meziročně o 0,5 procenta, především v důsledku zlevnění železa, oceli a ropných produktů. "Dovozní ceny, které meziročně klesly o 2,9 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Související