V úterý skončil sedmý ročník mezinárodní konference Cashless Future 2020, která se zaměřuje na platební karty, platební a další související služby, jako jsou např. open banking nebo remote identification. I když se letošní ročník musel konat virtuálně, podíleli se na něm zástupci předních poskytovatelů služeb v České republice a v Evropě, jako jsou například společnosti Mastercard, Worldline, švédský Swish Payments, Trask solutions, AK Rovan Legal, BANCIBO, SE a v neposlední řadě Česká národní banka.

Platební karty stále vedou

Nejrychleji rostoucím druhem placení v Evropské unii jsou platební karty, které v roce 2019 tvořily 48 procent všech plateb, s meziročním růstem 12,3 procenta. Evropská komise i Evropská centrální banka podporují bezhotovostní platební styk ve všech jeho formách, ať již se jedná o platební karty nebo instantní platby.

Důraz je však kladen i na zachování hotovostního platebního styku, aby žádný obchodník nebo zákazník nebyl diskriminován a existovala i "záložní" metoda placení např. pro případ blackoutu. I z tohoto důvodu změnily některé centrální banky (např. ve Švédsku) své úvahy o zrušení hotovosti, i když se na platbách v maloobchodu podílí již méně než 15 procenty. Nedávno oznámená studie ECB o zavedení digitální měny má vést k dalšímu rozšíření nabídky platebních metod, ne k jejich redukci.

Tento směr podporuje i Česká národní banka. Například z jejího podnětu byly v tuzemsku předloni zavedeny okamžité platby. V době, kdy zákazník může on-line koupit třeba letenku a zaplatit za ni lze pouze platební kartou, protože provedení bankovního převodu by trvalo jeden pracovní den, jsou "instant payments" technicky možné a nezbytné.

S tímto zlepšením váhaly i zahraniční banky a díky tomu vznikla řada fintech společností, které poptávku po okamžitých a levných tuzemských a mezinárodních převodech pokryly. Podle statistik ČNB z léta tohoto roku se okamžité platby podílejí na celkovém objemu bankovních převodů již asi 12 procenty a většina bank je poskytuje zdarma.

Zajištění suverenity evropských států a jejich společné měny nebo národních měn a geografická, politická a technická nezávislost platebních služeb na jejich poskytovatelích sídlících mimo Evropu vedou Evropskou unii i Evropskou centrální banku k podpoře vzniku evropského platebního systému. Na osvědčené platformě okamžitých SEPA plateb zde v příštích letech vznikne komplexní řešení, které nabídne okamžité platby využívající bezkontaktní i mobilní platby, P2P převody a QR kód platby. K tomu směřuje například letošní iniciativa 16 vedoucích evropských bank nazvaná European Payment Initiative.

CASHLESS FUTURE 2020: JAK BUDEME PLATIT V NEDALEKÉ BUDOUCNOSTI?

Covid-19 a placení v České republice

Dosud rychlý meziroční růst bezhotovostního placení v České republice významným způsobem ovlivnila pandemie koronaviru. Propad v počtu zahraničních návštěvníků v prvním pololetí se projevil poklesem transakcí platebních karet vydaných v zahraničí o 41 procent. O 21 procent se ale zvýšil počet plateb tuzemskými kartami v obchodech a v e-shopech dokonce o 42 procent, protože čeští zákazníci i řada obchodů dávali z hygienických důvodů přednost placení kartami nebo kvůli uzavření kamenných obchodů či obav z nákupů v nich nakupovali on-line. I Česká pošta a kurýrní firmy preferovaly při placení zásilek na dobírku placení kartami.

Naproti tomu o 25 procent poklesly tuzemské výběry z bankomatů. Současně v prvním pololetí vzrostl počet platebních terminálů akceptujících platební karty zhruba o 16 procent a o 14 procent u e-shopů, tedy téměř jako za celý rok 2019. To opět potvrzuje zvýšený zájem obchodů o příjem platebních karet. Možná jste ve svém okolí zjistili, že některé obchody, které karty dosud odmítaly přijímat, tuto možnost placení už nabízí.

CASHLESS FUTURE 2020: COVID-19 AKCELERUJE DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

Rozvoj open bankingu

Evropská směrnice PSD2 vydaná v roce 2016 v několika etapách podstatně změnila evropský trh platebních služeb. Trh se otevřel pro nebankovní společnosti (tzv. fintech), kterých vzniklo několik tisíc (nejvíce ve Velké Británii) a které přinesly řadu zajímavých inovací (např. Revolut, N26 Bank). Některé získaly tak významnou pozici na trhu, že se staly dokonce dodavateli i pro největší banky (např. Currency Cloud).

Směrnice PSD2 nyní umožňuje, a dokonce finančním institucím nařizuje zpřístupnit své informační systémy třetím stranám, ať již to jsou další banky nebo fintech společnosti, prostřednictvím tzv. open banking API. Na základě autorizace klientem mohou třetí strany (AISP – Account Information Service Provider) získat přístup k informacím o zůstatcích a historii transakcí na účtech klientů u finančních institucí. Klient tak má v jedné aplikaci kompletní přehled o svých financích.

Vyšším typem licencovaných dodavatelů je PISP (Payment Initiation Service Provider), který z pověření klienta navíc může zadávat i platební příkazy. Ve Velké Británii byl pro open banking zaveden standard pro API, což usnadňuje a zrychluje vývoj různých řešení a jejich testování. Dnes je zde certifikováno téměř 300 třetích stran.

V jiných členských státech EU (např. v Česku) takový standard neexistuje a každý účastník trhu (banka apod.) má de facto vlastní open banking API a integrace třetích stran s nimi je časově náročná a nákladná. Tento nedostatek řeší česká společnost Trask solutions prostřednictvím multibanking platformy BAAPI pro Českou republiku, Slovensko a v budoucnu i pro další státy. Mezi klienty, kteří toto řešení používají, patří mimo jiné i společnost Zonky.

CASHLESS FUTURE 2020: OPEN BANKING, ON-LINE PLATBY

Digitální identifikace a cyber security

Omezené otvírací hodiny bank nebo úřadů potvrdily potřebnost vzdáleného ověření totožnosti klientů. V zahraničí již běžně fungují technologie využívající chytré telefony, scan dokladů a biometrické ověření totožnosti klienta (mobile KYC) s automatizovanou kontrolou v předepsaných databázích (sankční seznamy, PEP apod.).

Dalším osvědčeným řešením pro vzdálené ověření totožnosti je tzv. bank ID. Zde se pro ověření totožnosti nového klienta využívá jeho provedené "face to face" ověření u banky. Pokud při registraci klient zvolí "bank ID", je přepojen do internetového bankovnictví své banky, kde se bezpečně přihlásí a tato banka pak žadateli o potvrzení totožnosti potvrdí ověření a zašle potřebné osobní údaje.

Tato technologie se už řadu let používá například v Norsku a Švédsku a v letošním roce ji v rámci společného projektu zavedly Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka (Bankovní identita a. s.). Státy zaváděné e-občanky se zatím ukázaly jako nepraktické a složité pro občany a dosud se příliš nerozšířily (zejména mimo státní správu). Naproti tomu komerční řešení "digitální identity" jsou mnohem více "user friendly" a mají desítky milionů klientů v celé Evropě.

S prohlubující se digitalizací služeb je ale třeba zvýšit pozornost bezpečnosti informačních služeb. Nejedná se jen o ochranu proti hackerům, ale dnes i proti útokům tajných služeb některých států na informační sítě a technologie. Zde musí být jejich dodavatelé vždy o krok napřed. Jestliže před 30 lety chránily platební karty proti padělání hologramy a platební příkazy podpisové vzory, dnes je nahrazují digitální technologie v cloudech.

CASHLESS FUTURE 2020: TECHNICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY OPEN BANKING A "MOBILE ID"

CASHLESS FUTURE 2020: TECHNICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY OPEN BANKING A "MOBILE ID"

CASHLESS FUTURE 2020: OPEN BANKING, ON-LINE PLATBY

CASHLESS FUTURE 2020: COVID-19 AKCELERUJE DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

CASHLESS FUTURE 2020: JAK BUDEME PLATIT V NEDALEKÉ BUDOUCNOSTI?