Jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě vůči onemocnění covid-19 se zakládá na očkování. Zdá se, že částečnou, tzv. buněčnou imunitu mají i lidé, kteří nemoc nikdy neprodělali. Už brzy po začátku infekce lze možná také rozpoznat pacienty, u kterých hrozí vážný průběh. Na řadu otázek však jasné odpovědi stále chybí. Na dotazy k poznatkům ohledně imunity vůči covidu to ČTK řekl molekulární imunolog Václav Hořejší.

Podle něho se ukazuje, že kromě protilátek hraje zřejmě důležitou úlohu také takzvaná buněčná imunita založená na T-lymfocytech. Tyto bílé krvinky pomáhají B-lymfocytům vyrábět kvalitní protilátky, zabíjejí infikované buňky, čímž brání šíření nákazy a vyvolávají zánětlivé reakce pro likvidaci infekce v místě vzniku. "Zdá se, že částečnou buněčnou imunitu může mít část populace i bez prodělání covidu-19, a to na základě předchozí zkušenosti s infekcí jinými podobnými koronaviry, které vyvolávají lehká respirační onemocnění," řekl vědec.

Chybí však dostatečná odpověď na to, jakou konkrétní roli buněčná a protilátková imunita hrají a jak dlouho protilátky člověka, který nemoc prodělal, ochrání. "Předpokládá se, že by to mohlo být několik měsíců až rok," podotkl Hořejší.

Jednou ze zásadních otázek je i to, proč covid působí tak rozdílně na různé lidi. Hořejší uvedl, že podle současných poznatků to vypadá, že už brzy po začátku infekce lze prostřednictvím krevních testů s velkou pravděpodobností rozpoznat pacienty ohrožené vážnou formou nemoci.

Hořejší popsal dva hlavní důvody těžkého průběhu. Jde o to, že špatně funguje první a nejrychlejší úroveň obrany založená na protivirových bílkovinách interferonech. "Takže dojde k velmi silnému pomnožení viru a přímému poškozování plicních buněk, ale i dalších orgánů, které mohou být tímto virem také infikovány – například ledviny, nervová soustava či svaly," řekl imunolog. Druhou příčinou je pak příliš silná reaktivita nevhodně použitých imunitních zbraní. To způsobí zánět, což dopadá opět na plíce a další zasažené orgány. O slabinách imunitního systému u části pacientů, které by mohly odhalit cílené testy, referovaly například rozsáhlé studie publikované v září v časopisu Science.

Vědec zdůraznil, že jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě se zakládá na očkování. "Pokud by jí mělo být dosaženo 'promořením' populace virem, bylo by to za cenu úmrtí zhruba jednoho procenta populace – u nás tedy asi 50 tisíc lidí." Hořejší připomněl, že několik vakcín je nyní v poslední fázi testování a během následujících měsíců budou možná připraveny k využití.

Upozornil také na to, že i někteří mladí a zdraví lidé, kteří prodělali jen mírnou formu nemoci, mají nadále kardiovaskulární a neurologické potíže i problémy s ledvinami. Ohledně možnosti opětovné nákazy pak řekl, že takových případů bylo ve světě popsáno jen několik. "V některých případech bylo to druhé onemocnění závažnější než to první, jeden takový pacient dokonce zemřel," uvedl. Není ale prozatím jasné, jestli jsou to jen výjimečné případy, nebo něco častého," uzavřel vědec.

Související
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru