Uprostřed nouzového stavu se v následujícím měsíci rozhodne o tom, kdo další čtyři roky povede největší pojišťovnu v zemi, která ročně přerozděluje na 200 miliard korun. Svůj post se pokouší obhájit dosavadní ředitel Zdeněk Kabátek, jeden z nejvlivnějších veřejných funkcionářů v Česku. 

Redakce analyzuje hospodaření VZP za osm let, co Kabátek pojišťovně šéfuje. Už vyšlo najevo, že pojišťovna ročně platila 12 milionů korun za PR služby společnosti Medea Kultur. Tu před lety založil lobbista Roman Janoušek. Z auditu ministerstva zdravotnictví plyne, že firma neodvedla téměř žádnou práci, ač inkasovala přes 150 milionů. Až po zveřejnění toků Kabátek v roce 2018 oznámil, že smlouvu vypoví. Předtím ji sám v roce 2013 prodloužil.

Kabátek versus Šmehlík

Dosavadního šéfa VZP Zdeňka Kabátka dlouhodobě kritizuje premiér Andrej Babiš (ANO). "Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky," prohlásil premiér v minulosti.

 

Někdejšího člena ODS Kabátka správní rada do funkce zvolila v roce 2012. Kabátek předtím pracoval jako vysoký úředník ministerstva zdravotnictví pod vlivným politikem ODS Markem Šnajdrem. Po svém zvolení ale popíral, že by byl jeho muž.

 

Na Kabátka jako na Šnajdrova spojence ale loni ukázal při policejním výslechu lobbista Tomáš Horáček, který je stíhaný za manipulace zdravotnických zakázek. Podle Horáčka Šnajdr přes Kabátka ovlivňoval, s kým pojišťovna uzavře smlouvy a jakou budou mít podobu. Kabátek i Šnajdr to ale odmítají. Policie před rokem Šnajdra nakonec obvinila z manipulace zdravotnické zakázky. Kabátek zatím není ani stíhaný.

 

Babišovým favoritem na post šéfa VZP je podle důvěryhodných zdrojů Kabátkův náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík. Ten se dle serveru Seznam Zprávy zasadil o navýšení platby soukromé klinice Iscare z fondu Hartenberg ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Působil také jako poradce nyní už bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

 

ČT uvedla, že Šmehlík se účastnil minulý týden tajné schůzky v restauraci na pražském Vyšehradě společně s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a Faltýnkem. Šmehlík to ale v prohlášení kategoricky odmítl. Faltýnek tvrdí, že obsazení VZP neřeší.

Nyní se ukazuje, že Kabátek bez výběrového řízení sám uzavřel další smlouvu na 110 milionů korun na strážení budov VZP s firmou, kterou v minulosti ovládal zavražděný spolupracovník kmotra Františka Mrázka - Jiří Kubín. Podle auditu ministerstva zdravotnictví, který mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, Kabátek kontrakt zadal protizákonně.

"Kontrolní skupina dospěla k závěru, že smlouvy uzavřené mezi VZP a Lenií v oblasti bezpečnostních systémů a technické ochrany byly uzavřeny v rozporu se zákonem," uvádí audit z přelomu let 2018 a 2019, který ve VZP zadalo ministerstvo zdravotnictví vedené tehdy ještě Adamem Vojtěchem (ANO). Ministerstvo svá zjištění předalo policii. NCOZ vyšetřování komentovat nechce.

26 let starý problém 

První smlouvu na údržbu bezpečnostních systémů VZP se společností Lenia uzavřela už v roce 1993. Ta se ale ztratila a pojišťovna skartovala i informace o tom, kolik na základě kontraktu vyplatila. Novou rámcovou smlouvu pak VZP podepsala za Kabátkova předchůdce v roce 2010. Bez výběrového řízení a na 240 milionů korun. Pojišťovna dodnes dle auditu není schopná dohledat, kdo další stamiliony do Lenie nasměroval.

Kabátek v roce 2015 opět bez výběrového řízení podepsal s Lenií další smlouvu na čtyři roky. Tehdy už stál za Lenií dlouholetý společník zavražděného Kubína Ivan Marťák. Kubína zastřelil nájemný vrah roce v 2006, dva měsíce po dodnes nevyjasněné vraždě jeho spolupracovníka Mrázka. Zavražděného podnikatele v orgánech firmy nahradila jeho příbuzná Irena Kubínová, jež s Marťákem firmu ovládala až do roku 2014.

VZP argumentuje, že v případě služeb na ostrahu neměla jinou možnost než bez tendru zakázky svěřovat firmě Lenia a akceptovat částku, kterou si firma určila. Jedině ta má prý totiž v Česku v držení certifikát, který ji opravňuje dodávat technologii firmy Hirsch. Na jejích produktech bylo desítky let postaveno elektronické střežení pojišťovny. "Společnost Lenia je jediným certifikovaným dealerem produktů Hirsch v České republice," uvedla VZP. Certifikát, který byl v roce 2010 a 2015 klíčovým podkladem pro to, proč nemůže zakázky za celkem 350 milionů dostat nikdo jiný než Lenia, se ale ztratil.

"Žádný certifikát, který by jednoznačně vyloučil existenci konkurenčních distributorů pro dodávku uvedeného plnění, nebyl doložen," dodali kontroloři. Podle nich tak VZP nebyla schopná doložit, že alarmy nemůže dodat někdo jiný. Navíc ani nezkoumala, jestli technologii Hirsch není výhodnější vyměnit za jinou a z područí jediného dodavatele se vymanit.

Aktuálně.cz a HN oslovily Kabátka, jak se k výsledkům auditu staví. Odpověděl za něj mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.
"To, že nějaká kontrola něco konstatuje, však ještě zdaleka neznamená, že se jedná o odraz skutečného stavu věci. Kontrola věc navíc posuzovala z úhlu právního pohledu, který vznikl až v budoucnosti," napsal redakci mluvčí. Redakce oslovily i vedení firmy Lenia, na dotazy ale nikdo nereagoval.

Rafaj rozhodoval, jeho dcera podepisovala

VZP se také hájí tím, že na to, zda může zakázku zadat napřímo, se v roce 2015 ptala antimonopolního úřadu (ÚOHS). "VZP v dané době učinila vše pro to, aby k pochybení nedošlo," argumentoval mluvčí Sršeň.

Úřad VZP tehdy skutečně odepsal, že porušení zákona neshledal. Nyní ovšem ÚOHS nedokáže říct, jak k tomu dospěl. Ministerstvu financí sdělil dle auditu, že stanovisko vypracoval člověk, který na úřadě už nepracuje a jeho pracoviště už neexistuje, takže není možné doložit další materiály.

Dobrozdání k uzavření smlouvy bez výběrového řízení dal antimonopolní úřad VZP pár měsíců před tím, než se šéfkou IT stejné pojišťovny stala dcera jeho šéfa Petra Rafajová. Sám Rafaj po podezřeních z korupce a manipulací rozhodnutí úřadu na začátku letošního října rezignoval.

Po dotazech ministerstva financí v roce 2019 s VZP zahájil úřad správní řízení a pojišťovna dostala za zadání stamilionů napřímo padesátitisícovou pokutu. Tu předseda ÚOHS Rafaj zrušil. Argumentoval právě tím, že jeho úřad svým předchozím stanoviskem z roku 2015 vyvolal v pojišťovně dobrou víru. "V posuzovaném případě tak obviněný učinil preventivní opatření směřující k odvrácení spáchání přestupku a postupoval v dobré víře v dobrozdání úřadu, které obdržel," uvedl Rafaj.

Smlouva mezi společností Lenia a VZP před rokem vypršela, aniž by ji pojišťovna bez tendru znovu obnovila jako to dělala téměř 30 let. Pojišťovna rozdělila práce na několik menších zakázek, které soutěžila.
Dříve argumentovala, že přechod z technologie Hirsch by byl příliš nákladný, a tím pádem musí zakázky svěřovat Lenii. Obnovu a servis alarmů nyní VZP objednala od jiné společnosti za 30 milionů korun na čtyři roky. Cena to není konečná. Pojišťovna vypisuje i další veřejné zakázky, které se týkají jejího zabezpečení.

Kamerový dohled například zajišťuje za 17 milionů korun na čtyři roky společnost Trade Fides. Vyhrála v soutěži, v níž VZP šest z osmi uchazečů kvůli nesplnění podmínek vyloučila. V roce 2018, kdy do tendru VZP Trade Fides vstoupil, se jeho šéf Libor Hledík zviditelnil tím, že za milion korun na dobročinné účely vydražil obraz dvojky ANO Jaroslava Faltýnka.

Firma Lenia ale o peníze od VZP nepřijde. Její dceřiná společnost Indus totiž loni i letos vyhrála dva tendry na fyzickou ostrahu budov pojišťovny. Poskytuje strážné či vrátné. Celkem za to dostane do roku 2022 na 30 milionů korun. Lenia společnost Indus vlastní s někdejším odvolaným šéfem vězeňské služby Luďkem Kulou. Kula byl jako ředitel věznic stíhaný za veřejné zakázky. Firma, do které vstoupil v roce 2017, je úspěšná. Od roku 2018 stráží i Pražský hrad.