Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně, rozhodla v pondělí vláda. O schválení nařízení informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jde o kompromis, který odpovídá situaci v ekonomice a který reaguje i na realistickou variantu, že bude zrušena superhrubá mzda. V tom případě zůstane více peněz i lidem, kteří pobírají minimální mzdu, konstatoval.

"Byli jsme přehlasováni u 16 400 i 15 500 korun," popsala průběh jednání vlády Maláčová. Podle Havlíčka šlo o nejdiskutovanější téma pondělního zasedání kabinetu. Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva práce a sociálních věcí asi 140 000 zaměstnanců. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje podle stupně od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení o 900 korun a za optimální o 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun. Ministerstvo připravilo pro jednání vlády čtyři varianty, ta s navýšením o 600 korun mezi nimi nebyla.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. "Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti," podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.

Za trest českým zaměstnancům označil výsledek jednání vlády předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Myslím si, že tady hnutí ANO, nevím z jakého důchodu, ukazuje lidem, že si nezaslouží takovou výši minimální mzdy jako na Slovensku a v Polsku, přestože tyto země mají nižší hrubý domácí produkt než ČR. Nevnímám to v žádném případě pozitivně," řekl.

Vládou schválené zvýšení minimální mzdy přispěje ke zvýšení cen v ekonomice. Zejména malé podniky ve službách budou muset zvýšení minimální mzdy od ledna 2021 promítnout do cen, stejně jako letos. Vyplývá to z reakcí zaměstnavatelů.

"Vláda k dalšímu zatížení malých podniků přistoupila v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným propadem tržeb kvůli vládním restrikcím a souvisejících dopadů současné krize," řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle propočtů komory mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně vzrostou o 9600 korun.

Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, například úklidové a bezpečnostní služby, protože státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka růst minimální mzdy na 15 200 korun neodpovídá ekonomické realitě. "Svaz průmyslu za aktuální situace odmítal, aby se pro příští rok minimální mzda zvyšovala. Pokud by nebyla jiná možnost, byli jsme za Svaz průmyslu ochotni podpořit růst o 400 korun, tedy na 15 000 korun. To by odpovídalo navýšení prostřednictvím valorizačního mechanismu navázaného na průměrnou mzdu, který Svaz průmyslu dlouhodobě prosazuje," dodal.

"U našich klientů vnímáme, že problémem není samotná výše mezd, ale spíše udržování strukturální přezaměstnanosti podporou pracovních míst v podnicích, které mají potíže s odbytem, zatímco jiné podniky zaměstnance marně hledají. Největší poptávka je přitom po málo kvalifikovaných pracovnících ve výrobních podnicích, kde se nabízejí podstatně vyšší odměny, než je minimální mzda. Celá diskuse o výši minimální mzdy se proto míjí podstatou problému a parlamentní bitva, která se o ni vede, jen odvádí pozornost od skutečných problémů na našem vyprodaném pracovním trhu," uvedl daňový poradce Vlastimil Sojka ze společnosti KODAP.

Hospodářská komora nedávno označila všechny čtyři variantní návrhy na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru. Upozornila, že ani doprovodná analýza očekávaných dopadů zvýšení minimální mzdy od roku 2021 nijak nereaguje na stávající hospodářskou situaci. Zaměstnavatelé poukazují i na to, že s minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce.

Související