Novela zákona o veřejném zdraví, která centralizuje hygienickou službu, dává podle iniciativy Rekonstrukce státu silné pravomoci ministerstvu zdravotnictví, zejména náměstkovi, který je hlavním hygienikem. Kritizuje ji i odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál, také v ní podle něj chybí náhrada vzniklých škod. Návrh, který mění krajské hygienické stanice na územní jednotky Státní hygienické služby a nadřazuje jim jejího ústředního ředitele, v pondělí projedná vláda. Pirátské straně vadí zejména možnost vyžádat si záznamy z telefonu o pohybu nakažených osob až tři týdny zpět. Vadí to i ODS, za nepřípustné považuje i posílení pravomoci hlavního hygienika.

"Rozsah novelizace je ve skutečnosti mnohem širší a zásadnější, neboť kromě jiného doplňuje ustanovení paragrafu 69 o nové silné pravomoci ministerstva zdravotnictví, které zásadním způsobem zasahují do základních práv a svobod," uvedla Rekonstrukce státu.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví potřebný. Po možnosti plošných opatření bez nutnosti nouzového stavu podle něj volala i sněmovna, řekl v pondělí po jednání vlády.

Centralizovaná hygienická služba pod dohledem hlavního hygienika bude mít například pravomoc omezit či zakázat cestování, omezit setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, obchody, obchodní centra nebo vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, sauny nebo koupaliště. Může také zakázat nebo omezit veřejné i soukromé akce nebo nařídit státním institucím, krajům a obcím, aby vyčlenily pro izolaci nakažených své objekty. Na tak přísná omezení vláda v současné době potřebuje nouzový stav.

"Vláda maskuje snahu získat mimořádné pravomoci efektivizací činnosti decentralizované hygieny. Je nepřijatelné, aby byl návrh zákona v této podobě schválen ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze," uvedl vedoucí právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Posílily by se tak podle iniciativy pravomoci hlavního hygienika a zároveň by na něj vláda přenesla politickou odpovědnost za protiepidemická opatření.

"Je naším záměrem, aby (návrh) pokud možno mohl být schválený formou legislativní nouze. Nikoliv proto, že by byla snaha urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku. Naopak, je to něco, po čem všichni voláme," řekl Blatný.

Na to, že by ministerstvo mohlo vydávat přísná omezení, jako je uzavření vysokých škol, obchodů nebo provozoven, bez kontroly parlamentu, upozornil na Twitteru také právník Ondřej Dostál, který na jaře úspěšně u soudu rozporoval ministerstvem zdravotnictví přijatá mimořádná opatření. Poté je musela znovu přijmout vláda jako svá nařízení.

"O náhradě škody nepíšou. V podstatě Hamáčkův zmocňovací zákon, jen dobře schovaný," napsal k tomu Dostál. Naráží tak na novelu zákona připravovanou ministerstvem vnitra vedeným předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Novela je před projednáním ve sněmovně.

S návrhem nesouhlasí ani opoziční Piráti, vadí jim, že posiluje pravomoci ministerstva a ubírá možnost kontroly sněmovny. "Ministerstvo zdravotnictví není od jara schopno efektivně řídit hygienické stanice, a tak některé z nich nepoužívaly centrální systém na hlášení pozitivních záchytů. Ministr (zdravotnictví Jan) Blatný místo řešení připravil zákon, kterým se rozhodl centralizovat správu pod ředitelství hygienické služby a koncentrovat moc mimo jakoukoliv kontrolu," uvedl k tomu místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).

Podle občanských demokratů musí být veškerá omezení podnikání či shromažďování projednána a schválena ve sněmovně. "Již při prvních pokusech ministerstva zdravotnictví na počátku léta uchopit se dalších plošných opatření mimo režim nouzového stavu bylo ze sněmovny naprosto jasně řečeno, že nic takového neprojde," uvedl k tomu místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Monitorování telefonu bez souhlasu jeho držitele je podle něj porušení Listiny základních práv a svobod i mezinárodních závazků.

"Návrh respektuje ochranu osobních údajů, GDPR a další nařízení. Věřím, že je připravený tak, že je v pořádku a je bezpečný," řekl k tomu Blatný.

Podle něj návrh také zakomponovává do legislativy Chytrou karanténu nebo možnost požádat o součinnost armádu. Z návrhu také vyplývá, že bude možné, aby část epidemiologického šetření prováděli pracovníci externích call center.

Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Tento krizový stav by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti takovou pravomoc nemá. Mírnější stav mohou v současné době vyhlašovat pouze kraje.