Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmů 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.

Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje podmínku, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů bude platit pouze dva roky. Prezident to oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí.

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by příští rok znamenalo propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš při jednání se senátory minulý týden označil podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit. Návrh explicitně omezení na dva roky neobsahuje. Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.  "My jsme rádi, že tam ty dva roky nejsou," glosoval předseda ODS Petr Fiala vyjádření Hradu.

Rozhodnutí prezidenta přivítala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. "I když nejsem obecně přítelem navrhovaného opatření, tak ta dvouletá lhůta tam chybí. Je uvedena jen v důvodové zprávě. Ten výpadek příjmů je natolik vysoký, že je dobře, že to pan prezident v takové podobě nepodepíše," uvedla v úterý v České televizi.

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 korun na 34 125 korun ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 tisíc na 80 tisíc korun nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. "Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody," uvedl.

Fiala doufá v dohodu na daňovém balíčku, který obsahuje občanskými demokraty prosazované zrušení superhrubé mzdy. V reakci na avizované prezidentské veto uvedl, že součástí kompromisu, na kterém ODS pracuje před projednáváním zákona v Senátu, má být nižší nárůst slevy na poplatníka, než obsahuje návrh schválený ve Sněmovně.

"Vedeme intenzivní jednání, abychom dosáhli dobrého výsledku," uvedl Fiala ve Sněmovně po oznámení, že Zeman plánuje připravovaný daňový balíček. Součástí dohody mají podle něj být i kompenzace dopadů pro obce a kraje. V souvislosti s blížícím se projednáváním státního rozpočtu také zopakoval, že občanští demokraté opětovně navrhnou úspory na straně státu.

"Prezident správně dospěl k tomu, ze daňový balíček v současné podobě není rozumný. Jen mě mrzí, že se prezident ve své kritice soustředí na slevu na poplatníka, která má oproti návrhu pana Babiše méně než poloviční rozpočtové dopady a její přínos se spravedlivěji rozděluje mezi všechny pracující," napsal Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Poslanec Miroslav Kalousek z TOP 09 označil daňový balíček za nekompetentní nesmysl. "Práce Senátu může tu hrůzu zmírnit, zcela napravit nejde. Přes to přese všechno jsme u tématu, které prezident republiky ovlivňovat nemá. Zejména vadí-li mu fakt, že jemu osobně nebylo vyhověno v ještě větší blbosti," komentoval Zemanův plán.

Předseda lidovců Marian Jurečka na twitteru poznamenal, že prezident asi zapomněl na to, komu nejvíc pomáhá zvýšení slevy na poplatníka. "Toto zvýšení slevy má největší smysl pro středně a nízko příjmové skupiny občanů ČR, zejména pracující rodiče, v kombinaci s odstropováním daňového bonusu na děti přinese výraznou podporu," uvedl.

Vedení ODS dříve uvedlo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28 800 korun.

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmů nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.

Sněmovní předloha ještě není definitivně schválená, 10. prosince o ní má jednat Senát. A z dosavadních vyjádření senátorů je zřejmé, že návrh, který by v tuto chvíli státní pokladnu přišel zhruba na 130 miliard korun, ještě opraví, aby byl levnější.