Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta.

Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

"Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o 500 korun. "Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 Kč," uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 korun.

Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o 12 procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. "Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší," vysvětluje vývoj ČSÚ.

"Po odeznění horké fáze první vlny epidemie se většina pracovníků vrátila do běžného režimu, a ve statistikách se tak opět projevily jejich předpandemické vyjednané mzdy. A byť k výraznému nárůstu nezaměstnanosti dosud ani nedošlo, nejčastěji o práci kvůli koronaviru pravděpodobně přicházeli pracovníci s nižšími mzdami, což ve zbytku populace mechanicky zvyšuje průměr," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Zároveň se podle něj ve statistikách projevilo letošní zvýšení platů ve státní sféře, která není ekonomickým poklesem obvykle bezprostředně zasažena.

K růstu mezd také přispělo podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka, že v létě poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobírali částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. "S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro čtvrté čtvrtletí," upozornil. Vzhledem k vyšší inflaci a druhé vlně pandemie podle něj přitom stále nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne. "To se stalo naposledy v roce 2013," dodal.

Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. "Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125 tisíc," uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo 15 procent pracovníků.

"Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání," dodává Holý.

"Růst průměrné mzdy tentokrát neznamená, že si nutně vyděláváme více. Ti vysokopříjmoví si více dokázali práci uchovat, nízkopříjmové postihl covid-19 více ztrátou práce. Výsledek je tak spíše statistickým efektem než všeobecným růstem. Z výpočtu nám zmizeli hlavně nízkopříjmoví," upozornil také analytik Natland Petr Bartoň.

"Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity tak třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd. K vyšší dynamice mezd pomohlo také to, že nezaměstnanost zůstává v Česku stále na relativně nízké úrovni," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.

Ve druhém čtvrtletí činila průměrná mzda 34 271 korun, meziročně šlo o nárůst o 0,5 procenta. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Pokles byl ale očekávaný, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.

ČSÚ graf průměrná mzda

Zdroj: Český statistický úřad