Sněmovna stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140 tisíc korun měsíčně. Sněmovna v úterý také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.

Obcím a krajům nahrazuje výpadek daňových příjmů způsobený zrušením superhrubé mzdy zvýšením podílu na sdílených daních. Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Daňový balíček nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Prezident v neděli řekl, že balíček nepodepíše, ale ani nebude vetovat. Balíček tak začne platit.

Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Balíček kritizovala vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.

Ministerstvo financí již dříve označilo balíček za daňovou revoluci.

"Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé," uvedlo ministerstvo. Vyšší sazba se bude vztahovat na část měsíčních příjmů nad částku, která pro příští rok činí podle ministerstva 141 764 korun.

Návrh vznesl ve sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu s ním zákonodárci schválili také jím navržené rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám. Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních

Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o 80 procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale v úterý uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.

Spolu se zrušením superhrubé mzdy schválila sněmovna na návrh Senátu dvojí zvýšení daňové slevy na poplatníka. V příštím roce se zvýší o 3000 korun a stejně vzroste i v roce 2022. Původně sněmovna schválila navýšení takové, že by sleva odpovídala průměrné hrubé přepočtené mzdě za předminulý rok. Superhrubá mzda funguje od roku 2008 a znamená, že základem daně z příjmů u zaměstnanců je hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné.

Schválená verze balíčku také ruší návrh, který se do balíčku dostal z popudu Pirátů. Tento návrh rušil osvobození od daně z příjmů z prodeje cenného papíru za víc než 20 milionů korun. Předkladatel návrhu Mikuláš Ferjenčík návrh obhajoval tím, že piráti chtějí pouze daňovou spravedlnost a sazba 15 procent na tento druh příjmů jim přijde naprosto přiměřená. Podle kritiků návrhu by ale poškodil například prodeje rodinných firem nebo takzvaných start-upů.

Norma počítá s účinností od začátku měsíce, který následuje po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Aby se předpis aplikoval už od 1. ledna, nesmí Zeman využít celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává ústava pro vetování zákona. "Prezident by na zákoně neměl 'sedět' déle než týden. Pokud by byl zákon vyhlášen až 1. ledna a později, byl by účinný od 1. února," sdělil ústavní právník Jan Kysela. Zeman ho musí včas odeslat bez podpisu předsedovi sněmovny, následně ho dostane premiér a poté ministerstvo vnitra kvůli vyhlášení ve sbírce.

Daňové změny ale podle odborníků nepodpoří růst spotřeby, a tím i růst ekonomiky v takové míře, jak očekává ministerstvo financí. Podle výpočtů hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohou změny příští rok podpořit růst ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Zároveň ale změny znamenají výpadek příjmů veřejných financí kolem 100 miliard korun, tedy 1,7 procenta HDP.

"Nesouhlasím s názorem ministryně financí, která prohlásila, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky. Motorem naší ekonomiky jsou podnikatelé a především exportéři, kteří vytvářejí pracovní místa. Snížení daní zaměstnancům sice zvýší spotřebu domácností, ale ta bude z velké části směřována do importovaného zboží a částečně nahradí snížení výdajů vlády. Dopady na HDP jsou tudíž nejasné," uvedl daňový expert a partner V4 Group Michal Jelínek.

Hrubá měsíční mzda:


Výpočet započítává uplatnění slevy na poplatníka a neuplatnění žádných jiných slev (např. na děti).
Výpočet je orientační a některé hodnoty se můžou začátkem nového roku mírně změnit.

Dosavadní výpočet

Čistá mzda
0
Rozdíl oproti hrubé mzdě
0
Podrobnosti ►
Daň 15 % ze základu 0
(ze superhrubé mzdy, tj. 133.8 % hrubé)
0
Sleva na poplatníka (měsíčně)
2070
Sociální (6.5 %) a zdravotní (4.5 %) pojištění
odváděné zaměstnancem
0
0
Sociální (24.8 %) a zdravotní (9 %) pojištění
odváděné zaměstnavatelem (počítá se do superhrubé mzdy)
0
0
Solidární přirážka 7 %
(z částky vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy nad 139 340 měsíčně, tj. z 0):
0
Celkový výpočet

Pozn.: Při vyšší mzdě než 139 340 Kč měsíčně je strop pro sociální pojištění 9058 Kč u zaměstnance, resp. 34 600 Kč u zaměstnavatele.

Návrh schválený Senátem

Čistá mzda
0
Rozdíl oproti hrubé mzdě
0
Rozdíl oproti současnému stavu

0

Podle odhadů bude senátní návrh znamenat výpadek 100 miliard korun z příjmů veřejných rozpočtů. Původní sněmovní návrh by připravil rozpočty o 130 miliard.

Podrobnosti ►
Daň 15 % ze základu 0
(z hrubé mzdy)
0
Sleva na poplatníka (měsíčně), nesmí být vyšší než daň
2320
Sociální (6.5 %) a zdravotní (4.5 %) pojištění
odváděné zaměstnancem
0
0
Sociální (24.8 %) a zdravotní (9 %) pojištění
odváděné zaměstnavatelem (do výpočtu se již nezahrnuje)
0
0
Solidární daň 23 %
(z částky vyšší než 139 340 měsíčně, tj. z 0):
0
Celkový výpočet

Pozn.: Při vyšší mzdě než 139 340 Kč měsíčně je strop pro sociální pojištění 9058 Kč u zaměstnance, resp. 34 600 Kč u zaměstnavatele.

Porovnání