Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn vrátil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Podle předsedy sněmovny zákon nelze omylem schválit ani vetovat. Platí tedy, že mu prezident Miloš Zeman vrátil daňový balíček bez podpisu a ministerstvo vnitra by jej mělo 31. prosince publikovat ve Sbírce zákonů.

Podle některých právníků je ale možné, že Zeman zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by se daňový balíček znovu vrátil do sněmovny. Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon "vrací k dalšímu opatření", uvedl v úterý server Info.cz.

Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. Informaci potvrdil Vondráček i ministerstvo financí.

"Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021," sdělilo v úterý ministerstvo financí.

Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může "prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu".

Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. V poslední větě dopisu předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) totiž prezident použil větu "Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření". A experti poukazují, že článek 50 ústavy používá formulaci "Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního".

Vládní ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají stejný pohled na daňový balíček. Jejích 14 poslanců je připraveno připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum u Ústavního soudu. ČTK to napsal předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Jasno má také šéf koaliční ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. "Z mého pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Za ČSSD jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit," uvedl Hamáček pro Seznam. Ve středu Hamáček uvedl, že bude jednat se stranami se stejným pohledem na daňový balíček o podpoře přezkumu u ÚS.

Bývalý ministr financí Kalousek řekl ČTK, že případnou mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli daňovému balíčku by v žádném případě nepodpořil. "Kdyby (prezident) do toho dopisu místo vracím napsal zasílám, tak k té bouři vůbec nedošlo," řekl. "Já mám za to, zákon nevetoval, nepodepsal," uvedl.

Související

Ústavní právník Jan Wintr připouští, že formulace je nejasná a dopis lze vykládat obojím způsobem. "Nejlepší, co by předseda sněmovny mohl udělat, je obrátit se na prezidenta s dotazem, jak to mínil. Protože máme jeho dřívější veřejná vyjádření, že k zákonu nepřipojí podpis, ale nebude ho ani vetovat," uvedl pro HN Wintr, podle něhož to jednoznačné vrácení zákona podle článku 50 ústavy není. Ani další oslovený ústavní právník Jan Kysela se nedomnívá, že by uvedená formulace znamenala veto. "Vzhledem k tomu, co pan prezident dlouhodobě říkal, se nedomnívám, že je to omylem vetované. Ale proti tomu se dotázat v kanceláři prezidenta samozřejmě nic nemám," uvedl pro HN Kysela.

Naopak jejich kolega Jan Kudrna to za veto považuje. "Podle mě je to, tak jak je to napsáno, jasné veto podle článku 50 ústavy. Je napsáno "vracím" a pak odůvodnění na půl stránky," uvedl s tím, že i on je ale současně přesvědčen, že dlouhodobý postoj prezidenta, že nebude vetovat ani podpisovat, je jasný. "Jeho předchůdci si ale v minulosti dobře dávali pozor, jak to odmítnutí podpisu formulovat a dali si dobrý pozor, aby nepoužili slovo vrátit," podotkl Kudrna. Připomněl tak situace, kdy Zemanův předchůdce Václav Klaus odmítl podepsat řadu zákonů, včetně toho o narovnání s církvemi či registrovaném partnerství. "Za Václava Klause to vyřizoval kancléř Jiří Weigl. Tím to bylo úplně pojištěné, že nikdo nemohl mít pochybnost, protože prezident vlastně neudělal nic," podotkl pro HN Kudrna. 

Veto by pak museli přehlasovat poslanci, aby zákon mohl platit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš Info.cz řekl, že by se poslanci k zákonu sejít měli. "Dle textu dopisu a jasné formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu sněmovna bude muset sejit. Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu," uvedl Bartoš. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček jakékoliv pochybnosti odmítá. "Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován," uvedl.

Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

"Uvedené změny zákona o daních z příjmů, spočívající ve snížení zdanění nejen v jedné, ale rovnou ve dvou úrovních, považuji za současné situace státu za projev snížené míry odpovědnosti," stojí v prezidentově dopisu Vondráčkovi.

Původní verze, kterou v listopadu schválila sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.

Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.

"Okamžikem obecné účinnosti zákona (tedy 1. ledna 2021) dojde dále k osvobození státních dluhopisů, ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch místních samospráv či ke snížení sazby na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Ke zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku dojde podle původního harmonogramu k 1. únoru 2021," uvedlo ministerstvo financí.

Související