Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Rozpočet na loňský rok, který schválila sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun, poslanci ho na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard korun. Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy korun.

MF zároveň informovalo o tom, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo loni 216,5 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 137,8 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 24 miliard korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 54,8 miliardy korun.

Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle MF především příjmy, které byly o 110,7 miliardy korun vyšší, než úřad po změnách v rozpočtu plánoval. Z poloviny se na tom podílely daňové příjmy, které byly proti předpokladům o 55,1 miliardy korun vyšší. Pomohly také příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (o 26 miliard korun vyšší) a ostatní příjmy (o 29,6 miliardy korun vyšší). "U výdajů jsme se trefili s minimálním rozdílem," uvedla ministryně.

Inkaso daně z příjmu právnických osob loni kleslo meziročně o 15,1 miliardy na 108,4 miliardy korun. Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,5 miliardy na 287,9 miliardy korun.

Investiční výdaje z rozpočtu podle Schillerové loni stouply na 173 miliard korun, o rok dříve to bylo 139 miliard. Loni přitom na investice šlo z domácích zdrojů 101 miliard korun a z evropských peněz 72 miliard korun.

Ministryně dále upozornila na to, že státní dluh ke konci loňského roku činil 36,9 procenta HDP. O rok dříve to bylo 28,5 procenta HDP. V roce 2012 byl například 40,8 procenta. MF už dříve uvedlo, že státní dluh by měl na konci loňského roku činit zhruba 2,12 bilionu korun, v úterý jej odhadlo na 2,05 bilionu korun. Ke konci roku 2019 byl 1,64 bilionu korun.

Letošní schodek rozpočtu může být vyšší než loňský, myslí si analytici

Deficit státního rozpočtu v letošním roce může být kvůli daňovému balíčku a pokračující pandemii ještě vyšší, než byl loňský. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Stále to ale podle analytiků neznamená rozvrat veřejných financí. 

Vzhledem k průběžným informacím, které přicházely v průběhu roku, není prosincový výsledek velkým překvapením, řekl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Byť jde na české poměry o schodek obří, ekonomický šok, kterým si země prochází, si podle něj významnou fiskální podporu žádal. Pro tento rok Hradil aktuálně pracuje s odhadem schodku 400 miliard korun.

Příjmy rozpočtu se podle něj opět budou vyvíjet lépe, než s čím rozpočet aktuálně počítá, ovšem naopak hůře dopadnou výdaje. Nejde jen o nedávno schválený daňový balíček, ale vzhledem k nadcházejícím volbám předpokládá, že se najde ještě dostatek dalších příležitostí k přilepšení klíčovým voličským skupinám.

"Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus, a nikoli vláda," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Nad enormním schodkem státního rozpočtu a celých veřejných financí podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze jásat. Prakticky jakýkoli výraznější nárůst veřejného zadlužení je varovný. A to před sebou ČR stále má nutnost důchodové reformy či reformy financování veřejné zdravotní péče, upozornil. Hovořit však o rozvratu veřejných financí je podle něj nepřípadné. Rozvratem veřejných financí lze chápat situaci, kdy je veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak vysoký, že snižuje hospodářský růst dané ekonomiky, dodal.

I přes rekordní deficit v loňském roce však letošní rok směřuje k deficitu ještě vyššímu, a to pravděpodobně nad 400 miliard korun, tedy přes sedm procent HDP, upozornil analytik ING Bank Jakub Seidler. Oficiální deficit je stanoven na 320 miliard korun, daňový balíček a snížení daní však podle něj přinesou další výpadek kolem 100 miliard korun. Mírně tak překoná sedm procent HDP.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč míní, že lze najít faktory, jež budou letošní celoroční rozpočtový schodek tlačit nad schválenou úroveň 320 miliard korun a dokonce nad úroveň schodku vykázaného za rok 2020. Zároveň se ale podle něj rýsují faktory, jež mohou rozpočtu i ekonomice jako celku pomoci nad rámec původních očekávání. Samotné ministerstvo financí avizuje, že rozpočet na rok 2021 bude novelizován. "Osobně očekávám, že rozpočtový schodek může být letos podobný číslu, jež bylo čerstvě zveřejněno za rok 2020," odhadl.

Související
Související