V pátek v Česku přibylo 13 029 potvrzených případů koronaviru, což je zhruba o 1800 méně než ve čtvrtek. Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku přes 800 tisíc pozitivních případů. Aktuálně se s nákazou potýká přes 155 tisíc lidí, dosud nejvíce. V nemocnicích bylo 7249 lidí s covidem, asi o dvě stě méně než předchozí den. Ve vážném stavu je 1108 z nich.

Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Epidemie v Česku v posledních dnech sílí, v úterý a ve středu byly denní nárůsty nových případů rekordní, přesáhly 17 tisíc. Počty hospitalizovaných podle realistických predikcí překonají 11 tisíc, v rizikovém scénáři téměř 15 tisíc. Na vrcholu poslední vlny epidemie na přelomu října a listopadu bylo v nemocnicích asi 8200 lidí.

Počty hospitalizovaných s covidem nyní rostou o 150 až 200 lidí denně, řekl Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a stastiky. V lednu by v nemocnicích mohlo být podle různých scénářů vývoje pandemie až 12 tisíc lidí.

Nemocnice jsou covidem-19 podle ministra Jana Blatného (za ANO) nesmírně zatížené. Nelze podle něj proto v současných dnech uvažovat o uvolňování opatření. Otevření polní nemocnice v pražských Letňanech resort zatím neplánuje. V současnosti totiž nemá dostatek civilního personálu, který by lůžka mohl obsloužit. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého se systém blíží ke svému kapacitnímu limitu, ale akutní péče je stále zajištěná.

Kapacita krematorií v Česku je dostatečná, problémem je podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové pouze Moravskoslezský kraj, kde bývá kritická situace i mimo covid při výskytu jiných nemocí.

Uvedla také, že zemřelé s covidem lze pohřbívat i do země, nejen žehem.

V Moravskoslezském kraji má problém s kapacitou ostravské krematorium, region proto požádal o pomoc. Ústřední krizový štáb ve středu avizoval, že bude zorganizován převoz 50 těl z Ostravy do krematoria v jihomoravských Hustopečích. Celkem v Česku funguje 27 krematorií, podle Rážové jde v případě Moravskoslezského kraje o problém provozovatele, který je možné vyřešit spoluprací mezi krematorii.

Do aktuální statistiky přibylo za pátek 88 zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19, celkem od začátku epidemie zemřelo 12 978 lidí. Od začátku roku zemřelo s covidem přes tisíc lidí.

Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku 822 716 pozitivních případů koronaviru. Laboratoře od března dosud zpracovaly přes čtyři miliony PCR testů, v pátek jich bylo 37 149. Vedle toho laboratoře vyhodnotily v pátek i 25 978 antigenních testů, kterých tak od listopadu udělaly přes milion. Tento týden byla nejvyšší pozitivita zatím ve středu, a to přes 45 procent, 1. ledna bylo pozitivních víc než polovina testů.

Epidemický index PES podle revidovaných údajů v sobotu vyskočil na 87 bodů, tři dny před tím zůstával na 86. Důvodem nárůstu hodnoty PES je zvýšení zjednodušeného reprodukčního čísla, které udává průměrný počet nakažených koronavirem od jednoho pozitivně testovaného. V pátém, tedy nejvyšším stupni epidemické pohotovosti je Česko od 30. prosince. 

Ve pátek stouplo ve srovnání se čtvrtek zjednodušené reprodukční číslo, a to z přibližně 1,11 na 1,2. Vedle toho mírně vzrostl i průměr nakažených na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory.

Ve čtvrtek vláda rozhodla o tom, že opatření zůstanou na nejpřísnějším stupni systému PES nejméně do 22. ledna. Ministr Blatný ale nevyloučil další zpřísnění, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) požádá kabinet sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní.

Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly by nejpřísnější opatření proti šíření covidu-19 měla zůstat až do doby, kdy budou přibývat jen stovky nebo tisíc nových případů denně. Řekl to Českému rozhlasu Plus. Ani termín 22. ledna podle něj nemusí stačit.

"Opatření bude nutné držet do doby, než se dostaneme na čísla mezi stovkami a jedním tisícem," uvedl. Pokud by se zmírnila dříve, bude se Česko podle něj stále pohybovat mezi čtvrtým a pátým stupněm protiepidemických opatření. "To je obrovská zátěž pro zdravotnický systém," dodal.

Na další zpřísňování podle něj už moc není prostor, spíše je třeba se zaměřit na dodržování stávajících opatření. Ke zvážení je podle něj možná regulace vzdálenosti od domova, kam lidé mohou vycházet. "Má význam pro to, aby nevznikaly na horách různé excesy," uvedl.

Čím déle ale opatření trvají, tím méně je podle Prymuly lidé dodržují.

Blatný v pátek uvedl, že povinnost předložit negativní test by mohla dovolit kulturní nebo společenské akce pro víc lidí. Rozhodovat ale bude pořadatel, stát stanoví podmínky a bude dohlížet, jestli to nezhoršuje epidemickou situaci. Návrh je součástí připomínkované úpravy tabulky opatření v protiepidemickém systému PES. Stačit by měl i antigenní test, který je možné opakovat jednou za pět dní. Provádí se na současných asi 190 odběrových místech a v ordinacích několika stovek lékařů, kteří se do testování zapojili. S negativním testem by podle Blatného mohlo být umožněné už ve vyšším stupni rizika v systému PES také ubytování v hotelích.

Podle deníku Mladá fronta (MfD) se zvažuje také možnost sportovat ve dvou lidech uvnitř, otevření více obchodů, muzeí nebo zoo, ale také zpřísnění zákazu nočního vycházení.

Armáda v pátek také poslala dalších 200 vojáků na pomoc nemocnicím či sociálním zařízením. K pátku má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. Kromě zdravotních a sociálních zařízení vojáci pomáhají ve čtyřech call centrech obvolávat potenciálně nakažené, tvoří odběrové týmy a pomáhají s chytrou karanténou. Loni armáda poskytla na pomoc proti koronavirové nákaze 15 tisíc vojáků.

Evropská komise zajistila pro členské země Evropské unie dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to v pátek předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude první část nové dodávky k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek.

"Nyní dáváme členským státům možnost, aby zakoupily více dávek první schválené vakcíny," prohlásila šéfka komise. Nový kontrakt zajišťuje EU 200 milionů dávek s předkupním právem na dalších 100 milionů. Distribuce prvních 85 milionů z navýšeného množství by podle von der Leyenové měla začít ve druhém čtvrtletí.

Evropská agentura pro léčivé přípravky také v pátek povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Agentura to oznámila na svém webu. Očkovací kapacita první vakcíny využívané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. České ministerstvo zdravotnictví již povolilo při očkování používat šest dávek z jedné ampule koncem minulého roku.

Některé státy EU se obávají, že pomalá distribuce prvních vakcín jim neumožní naočkovat tolik lidí, kolik by v prvních týdnech a měsících roku chtěly. Zlepšit situaci má mimo jiné právě zvýšení počtu dávek použitelných z jedné ampule.