Vakcíny proti nemoci covid-19 se vědcům podařilo vyvinout a otestovat v rekordním čase. Umožnily to roky předchozího výzkumu různých principů očkování i pandemická situace. Přesto jde o něco zcela nového a kolem očkování proti koronaviru panuje řada nejasností: Jaké jsou rozdíly mezi vakcínami? Jakou mají účinnost? Jak dlouho působí a pro kterou skupinu lidí je která vhodná? Když vir zmutuje, je vakcína na původní vir účinná?

Na tyto i další otázky ve středu 13. ledna odpovídali odborníci z řad imunologů, epidemiologů i lékařů v debatě Nadačního fondu Neuron. Pozvání do debaty přijali imunologové Václav Hořejší a Anna Šedivá, Ladislav Machala, lékař, který se zabývá infekčními nemocemi, psychiatr Cyril Höschl či hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Ekonomický pohled na věc nabídnul ekonom Filip Matějka, výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu Akademie věd a člen akademického sboru CERGE-EI. Do diskuse se připojil také parazitolog Julius Lukeš, člen vědecké rady Nadačního fondu Neuron za obor biologie. Debatou provedl biochemik a člen správní a vědecké rady Neuronu Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka Neuronu.

V Česku se proti koronaviru očkuje již od prosince. Podle statistik ministerstva zdravotnictví vakcínu zatím dostalo přes 61 tisíc lidí - převážně seniorů a zdravotníků. Další skupiny obyvatelstva se budou moci nechat očkovat v následujících měsících, v létě by pak podle ministra zdravotnictví Jana Blatného mělo být k dispozici očkování i pro nerizikové skupiny. Aktuálně jsou v Česku dvě vakcíny: od společností Pfizer a BioNTech a nově i od Moderny. O registrování vakcíny nyní požádala Evropskou unii také společnost AstraZeneca. V létě už tak pro Čechy bude k dispozici hned několik vakcín.