Ústavní soud zrušil devět měsíců před sněmovními volbami část volebního zákona. Podle jeho nálezu zákon porušoval rovnost volebního práva a šance kandidujících subjektů. Hlavní problém zákona soud spatřoval v tom, že bez opory v Ústavě rozděloval volební území na různě velké volební jednotky a tím značně deformoval sílu mandátů získaných v jednotlivých krajích. Koalicím stran a hnutí bude nově pro vstup do sněmovny stačit, když získají pět procent hlasů.

Reakce na rozhodnutí ÚS jsou rozporuplné. Opozice je vítá, premiér Andrej Babiš se k němu vyjádřil kriticky. Ústavní soud se snaží ovlivnit politickou situaci a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém, řekl na středeční tiskové konferenci. Babiš také uvedl, že zatím není jasné, jakou variantu volebního zákona bude hnutí ANO prosazovat. Mnozí poslanci se bojí, že na změnu je málo času.

Ústavní soud se podle předsedy Pavla Rychetského nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech. Rychetský se v prohlášení vymezil vůči výrokům premiéra. Babiš se svými výroky podle Rychetského dopustil dehonestujícího výroku vůči ostatním soudcům ÚS.

Návrh na zrušení pravidel, která znevýhodňují menší strany a jejich koalice, podalo 21 senátorů z různých klubů už v roce 2017. Jednal za ně Jiří Šesták (STAN). Senátoři poukazovali na výsledky předešlých sněmovních voleb, ve kterých například hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO.

Ústavní soud senátorům nevyhověl ve všem. Škrtal jen v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia.

"Ústavní soud dovodil, že pokud má být základem poměrného zastoupení vyjádření poměru voličské podpory jednotlivých kandidátních listin v rámci Poslanecké sněmovny, nelze bez opory v ústavě rozdělit volební území na různě velké volební jednotky, neboť to může uplatnění poměrného zastoupení deformovat," stojí v nálezu soudu.

Volební kraje nicméně budou i nadále kopírovat hranice krajů jako vyšších územně samosprávních jednotek. K dosažení rovnost hlasů postačí podle Ústavního soudu jiné změny. V nové úpravě voleb lze částečně využít d´Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím. Přesné instrukce politikům Ústavní soud dávat nechce.

"Přestože námitky navrhovatelky směřovaly zejména proti tomu, že volebními kraji pro volby do Poslanecké sněmovny jsou vyšší územní samosprávné celky podle § 26 volebního zákona, tento koncept volebních krajů Ústavní soud nezrušil. Podle jeho názoru je dostačující zrušení dalších prvků techniky volební reprezentace, které byly obsaženy v § 48 a 50 volebního zákona, což umožní zákonodárci přijmout novou systémovou nápravu volebního systému i bez toho, aby se změnil počet nebo struktura volebních krajů," uvádí zpráva soudu.

Další velkou změnou je, že koalicím stran a hnutí bude nově pro vstup do Sněmovny stačit, když získají pět procent hlasů. Ústavní soud zrušil aditivní klauzule, jež činily 10, 15, respektive 20 procent.

Ústavní soud naopak odmítl vyhovět požadavku, aby byla zrušena 5procentní klauzule pro vstup jednotlivých stran do sněmovny. "Roztříštěnost mnoha politických stran, neschopných  zajistit sněmovní většinu, by plnění těchto funkcí mohla znemožnit," uvádí soud ve svém nálezu.

Zásah Ústavního soudu do čtyř paragrafů volebního zákona začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Týká se už podzimních voleb. K odkladu nebyl důvod, čas je, uvedl soud. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," řekl k rozhodnutí Ústavního soudu jeho předseda Pavel Rychetský. 

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se středeční nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí. Kdyby časné vyhlášení voleb "překáželo" úternímu nálezu, muselo by být zrušeno, řekl soudce Jan Filip, který společně s Rychetským závěry soudu představil. Do volebního procesu ale soud podle něj nezasáhl.

"Naplnila se očekávání, která předvídala, že nález bude zásadnější. Tímto rozhodnutím je zrušena klauzule pro koalice. I vůči nim se bude uplatňovat pětiprocentní hranice. Nemusí se bát toho, že by propadly, pokud by výsledek nedosáhl deseti nebo patnáctiprocentní hranice," okomentoval nález pro Českou televizi ústavní právník Marek Antoš.

Čtyři přehlasovaní soudci v odlišném stanovisku kritizují způsob, jak Ústavní soud rozhodl. Píšou o aroganci. Soudce zpravodaj Filip podle nich dlouho otálel s předložením svého návrhu, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí. Většina 11 soudců tak podle menšiny "zbourala volební systém" osm měsíců před volbami a vystavila lidi v době nouzového stavu bezprecedentní nejistotě.

Zrušení části volebního zákona vítá opozice. Podle lidovců povede k narovnání pokřiveného prostředí, Piráti oceňují konec znevýhodňování malých stran. 

Babiš: Rychetský není nestranný soudce, chce ovlivnit volby

Premiér Andrej Babiš na tiskové rozhodnutí ÚS kritizoval. Rychetský není nestranný ústavní soudce, snaží se ovlivňovat výsledky voleb, uvedl Babiš na adresu předsedy Ústavního soudu. "Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda se s hnutím STAN domluvil na prezidentské kandidatuře v roce 2023," řekl také a dodal, že rozhodnutí je podle něj způsob, jak "dostat Babiše z politiky". Rychetský podle svého vyjádření o funkci prezidenta neusiluje.

Babiš nepovažuje za reálné, že Sněmovna by se shodla rychle na novém znění zákona. "Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, Sněmovna nefunkční, bude téměř nemožné udělat vládní většinu," uvedl Babiš. Dodal, že se mění pravidla, která platila dvacet let.

Za ubohý útok na Ústavní soud považuje Babišovo vyjádření předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová hovoří o nechutném útoku i na předsedu soudu Pavla Rychetského. Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové předvedl předseda vlády v přímém přenosu osobní tón a trapné fňukání.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila nález za divný, podle ní nepůsobí objektivně. Uvedla to v rozhovoru pro Deník N. Podle ní nelze vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. "Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát," prohlásila ministryně. Rozhodnutí soudu označila za "vrcholové číslo", nad kterým zůstává rozum stát.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli rozhodnutí ÚS neprodleně svolá jednání s ostatními politickými stranami. Hamáček to uvedl na twitteru. Ministerstvo vnitra na jednání představí možné alternativy řešení, dodal vicepremiér. Jako první bude podle Hamáčka při tvorbě nové volební úpravy nutné určit, na kolik volebních obvodů se bude Česko dělit. Ovlivní to tvorbu kandidátek. Nález soudu respektuje, doplnil. Schůzka by se měla konat začátkem příštího týdne, uvedl Hamáček

"Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji a je akutní výzvou pro obě komory našeho Parlamentu. Senát je připraven iniciovat okamžitá jednání," sdělil na twitteru předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Úprava volebních pravidel by měla být podle něj přijata do konce května, na dohodu parlamentních frakcí o změnách jsou zhruba tři měsíce.  Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) považuje načasování rozhodnutí za extrémně špatné. Podle něj soud dostal svým nálezem zákonodárce pod obrovský tlak a v podstatě způsobil potenciální politickou krizi v Česku.

Kvůli přípravě novely, která by byla přijatelná pro obě parlamentní komory, se sejde senátní ústavní komise, oznámil v pondělí její předseda Zdeněk Hraba (za STAN).

Politologové se k rozhodnutí ÚS staví naopak kriticky. "Ústavní soud ve volebních otázkách už poněkolikáté vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale jakousi imaginární spravedlnost. Přitom politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý. Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro," konstatoval Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Obdobně situaci vidí i politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. Uvedl, že Ústavní soud dal zákonodárcům extrémně krátkou dobu na úpravu mimořádně důležité součásti volebního systému, jakým je výpočet mandátů. "Navíc jim mantinely zachoval extrémně úzké, protože v kontextu vyhlášených voleb zachoval to, co tam zůstat musí, tedy 14 krajů. Vlastně se tímto stal poměrně aktivním spolutvůrcem pravidel," uvedl Lebeda

Protiústavní volby v Česku

Zásadní spor o volební zákon se odehrál v době menšinové vlády ČSSD premiéra Miloše Zemana. Po volbách v roce 1998 vznikla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD, která umožnila vznik menšinové vlády. Jedním z výsledků spolupráce obou stran byla novela volebního zákona z roku 2000, která by zvýhodnila úspěšnější strany, tedy v té době právě ODS a ČSSD.

Počet volebních krajů byl stanoven na 35 při zachování počtu 200 poslanců. Pro přepočítání mandátů strany zvolily kompromisní variantu označenou jako vyrovnávací d'Hondtova metoda. Představitelé ostatních parlamentních stran změnu důrazně odmítli a označili ji za účelovou snahu potlačit vliv menších politických subjektů. Prezident Václav Havel novelu vetoval, Sněmovna jej však přehlasovala. Havel, a s ním později i skupina senátorů, se obrátil na Ústavní soud, který většinu jeho námitek uznal. ÚS mimo jiné konstatoval, že změny byly v rozporu s principem poměrného zastoupení zakotveným v ústavě. Nová podoba volebního zákona je tak výsledkem kompromisu všech stran.

Do Poslanecké sněmovny se tak v roce 2002 volilo již podle nových pravidel. Zůstal zachován poměrný systém, změnily se však dva jeho zásadní faktory - způsob přepočítávání voličských hlasů na mandáty a počet volebních obvodů. V roce 1998 byla ČR rozdělena na osm obvodů a pro přepočet se používal v podstatě neutrální Hagenbachův-Bischoffův model. Počty mandátů v krajích se pohybovaly od 14 v jižních Čechách až po 41 na jižní Moravě. Nově je země rozdělena na 14 volebních krajů, které kopírují krajské rozdělení, a pro přepočet mandátů se používá klasická d'Hondtova metoda. I tato je stále o něco vstřícnější k úspěšnějším stranám, než byl starý systém.

Změnil se i minimální počet hlasů, které musí kandidující subjekt získat, aby se do Sněmovny dostal. Stejně jako dříve byla tato klauzule stanovena na pět procent pro jednu stranu. Změna se týkala koalic. Stará úprava stanovila pro dvoučlennou koalici sedm, pro tříčlennou devět a pro čtyř a vícečlennou koalici 11 procent. Novela však sčítá pětiprocentní laťku pro všechny společně kandidující strany; pro koalici dvou stran je to tedy deset procent, pro tříčlennou 15 procent.

Větší váhu získaly preferenční hlasy, které dají voliči přímo jednotlivým kandidátům. Zákon také umožnil volbu v zahraničí.

V červnu 2009 Sněmovna zamítla volební novelu, kterou koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala změnit přepočet hlasů na mandáty a zavést bonus pro vítěze voleb. Proti novele hlasovali sociální demokraté a komunisté.

V srpnu 2014 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost České pirátské strany spojenou s návrhem na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve sněmovních volbách. Navázal tak na své starší nálezy a usnesení, podle nichž volební práh není protiústavní. Nový verdikt se však netýkal podobné klauzule ve volbách do Evropského parlamentu, kterou krátce předtím zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) právě na základě podnětu Pirátů a také Strany zelených. Návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu ÚS zamítl na jaře 2015.

Související