Počty případů nemoci covid-19 rostou v celé EU, stejně tak i počet úmrtí lidí nakažených novým typem koronaviru. Česko je v rámci unie za posledních 14 dní třetí nejhorší s 896 nakaženými na 100 tisíc obyvatel. Situace je z hlediska počtu nakažených nejhorší v Portugalsku (1652 případů na 100 tisíc obyvatel) a Španělsku (1036). Nejvíce mrtvých na obyvatele – zhruba 363 mrtvých na milion – vykazuje Portugalsko, druhé je Slovensko (205), Česko je se zhruba 182 mrtvými čtvrté, těsně za Slovinskem (183).

V pátek přibylo v Česku 8559 potvrzených případů covidu, zhruba o 500 víc než před týdnem. Počet zemřelých s koronavirem přesáhl hranici 17 tisíc. V nemocnicích bylo před víkendem 5756 nakažených, asi o 180 méně než předchozí den a o 150 méně než minulý pátek. Ve vážném stavu bylo 1018 pacientů, o něco méně než o den dřív. 

Hospitalizovaných je přitom nyní podle statistik skoro o čtvrtinu méně než na začátku ledna a o 30 procent méně než loni v listopadu, kdy bylo množství lidí s covidem-19 v nemocnicích nejvyšší.

Nemocnice jsou nicméně podle pátečního vyjádření ministerstva zdravotnictví kvůli covidu stále na hraně svých kapacit. Rozdíly mezi kraji existují, ale většina je obsazena na maximum. V tiskové zprávě to v pátek uvedl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý.

Protiepidemické skóre PES k sobotě stouplo o dva body na 73. Od poloviny ledna tak nepřetržitě odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti, země se ale řídí opatřeními pro nejpřísnější pátý stupeň. Index se zhoršil kvůli mezitýdennímu nárůstu hospitalizací pacientů, u nichž se covid-19 prokázal až v nemocnici. Reprodukční číslo udávající rychlost šíření koronaviru oproti pátku mírně stouplo na 1,04. Výši skóre to ale neovlivnilo.

Německo, jehož pomoc po vládě žádá Karlovarský kraj, podle něj může přijmout jen jednotky pacientů, navíc chce ty, kteří nemají britskou mutaci koronaviru. Podle informací o volných kapacitách je volných asi 220 lůžek pro pacienty s covidem, což je zhruba 18 procent. V Praze, Karlovarském a Královéhradeckém kraji je kapacita nižší.

"Schopnost přijímat pacienty v ČR je nadále udržována za cenu zásadního omezení elektivní péče," uvedl Černý. Některé nemocnice už žádaly, aby elektivní, tedy odložitelnou péči mohly obnovit. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) k tomu ve středu na jednání sněmovního zdravotnického výboru řekl, že národní dispečink intenzivní péče počítá s celkovými kapacitami, aby bylo možné organizovat převozy pacientů.

V současné době pacienty převážejí sanitky, na delší vzdálenost vypomáhá letecká záchranná služba. Ministerstvo čelí kritice Karlovarského kraje kvůli tomu, že neumožnilo převoz tamních pacientů do blízkých nemocnic v Německu. V pátek organizovalo převoz 25 lidí z Chebu a Sokolova sanitkami do nemocnic v Praze, Středočeském a Plzeňském kraji.

Podle Černého jsou kapacity nabízené v Německu pro jednotky pacientů. "Pro zásadní zvýšení kapacity lůžek v ČR by bylo potřeba umístit do Německa řádově stovky pacientů. Německá strana rovněž nechce přijímat žádné pacienty s rizikem mutované varianty viru, což nelze nikdy vyloučit," dodal.

Nouzový stav platí zatím do 14. února. Jeho neprodloužení by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) znamenalo totální kolaps zdravotního systému, nekontrolované šíření epidemie a obrovský nárůst úmrtnosti. "Neumím si představit, že by si někdo vzal na zodpovědnost, aby neprodloužil nouzový stav," řekl Babiš v pátek před odletem do Maďarska. Nouzový stav je podle něj potřeba hlavně kvůli nasazení vojáků ve zdravotnictví.

Neprodloužení nouzového stavu by podle ministra zdravotnictví znamenalo stáhnout vojáky z nemocnic a vrátit přístroje do rezerv. Epidemie by se vymkla kontrole, řekl.

Pro další prodloužení nouzového stavu nevidí důvod komunisté, jejichž výkonný výbor o tom jednal v pátek. Právě komunisté v minulých případech menšinovou vládu ANO a ČSSD při prodlužování stavu nouze podpořili. Žádost o další prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru by měla vláda projednat v pondělí. Sněmovna by ji posuzovala ve čtvrtek odpoledne.

Ministr zdravotnictví nevyloučil, že by se vláda v pondělí mohla také zabývat omezením pohybu mezi kraji kvůli pandemii koronaviru. Podle něj se ukáže, jak bude vypadat víkend například na horách a jak budou lidé dodržovat potřebná opatření. Blatný v pátek uvedl, že s ohledem na dlouhé trvání celé situace nechce opatření zpřísňovat, pokud to nebude nutné. Podle něj třetinu potvrzených případů nakažlivější britské mutace koronaviru tvoří pendleři mezi Českem a Německem v krajích u hranic.

Do centrálního dispečinku společnosti Avenier v Říčanech u Prahy v sobotu ráno dorazila první dodávka vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v EU schválila Evropská komise minulý týden. Podle informací ČTK se jedná o 19 200 dávek, které se nyní vyloží a jejich rozvoz do očkovacích center začne v pondělí. Distribuci prvních dodávek prozatím zajistí firma Avenier ze skupiny Agel.

WHO je zneklidněná situací v Evropě

Evropa se musí "sjednotit", zrychlit postup očkování a mít podporou všech farmaceutických firem, uvedl regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge v rozhovoru s agenturou AFP. Kluge také uvedl, že je "zneklidněn" rizikem, jejž představují mutace koronaviru pro účinnost očkování.

"Tradičně konkurenční farmaceutické společnosti musí spojit své úsilí a výrazně navýšit výrobní kapacitu. To je to, co potřebujeme," řekl Kluge.

Účinnost aktuálně používaných vakcín proti novým mutacím koronaviru podle Klugeho zůstává zneklidňující otázkou a my se "musíme připravit na další mutace". V pojetí WHO zahrnuje evropský region 53 zemí, takzvaná britská mutace se vyskytla ve 37 z nich, jihoafrická v 17, píše AFP.

"Je to krutá připomínka, že virus má nad člověkem navrch. Není to ale nový virus, je to jen vývoj viru, který se snaží adaptovat na svého lidského hostitele," připomněl Kluge.

Stran letošního roku vyjádřil optimismus, bude podle něj přijatelný, jen je "světlo na konci tunelu o něco dál, než se zdálo v prosinci". Kluge také v rozhovoru zopakoval výzvu WHO, že se bohaté státy mají podělit o vakcíny s těmi méně bohatými, když dosáhnou jisté míry proočkovanosti, a není třeba si dělat zásoby.