Současný nouzový stav, který po 132 dnech skončí v neděli 14. února, opravňuje vládu přijímat mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony. Poslanci však další prodloužení nouzového stavu ve čtvrtek večer zamítli, menšinová vláda Andreje Babiše si během dne podporu nevyjednala. Na stav nouze se váže drtivá většina vládních restrikcí k omezení šíření covidu-19. Některá protiepidemická opatření by však bylo možné zavést i jiným způsobem. Část z nich by mohl upravovat například zákon o ochraně veřejného zdraví. Co konkrétně neprodloužení nouzového stavu znamená?

Bude možný volný pohyb osob?

Ve čtvrtek ráno, ještě před jednáním sněmovny, vláda uzavřela tři nejpostiženější okresy v Česku. Omezila pohyb obyvatel v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. Jelikož sněmovna neodsouhlasila prodloužení nouzového stavu, opatření bude platit jen necelé čtyři dny a po skončení nouzového stavu pozbude platnosti. "Právo lidí na volný pohyb je zajištěno Listinou a podle krizového zákona není možné nařizovat opatření omezující toto právo jindy než za nouzového stavu," uvedl Tomáš Hokr z advokátní kanceláře Bříza & Trubač.

Lidovky.cz naproti tomu upozorňují, že hygiena sice nemůže omezit volný pohyb osob, ale má možnost uzavřít určitý region tím, že na něj uvalí karanténu. Právo na omezení pohybu či pobytu ve vybraných oblastech umožňuje také stav nebezpečí, který smí vyhlásit na 30 dní hejtman kraje. Po uplynutí lhůty pak na jeho prodloužení potřebuje souhlas vlády.

Na přípravě podkladů pro vyhlášení stavu nebezpečí už pracuje také Liberecký kraj. Po mimořádném jednání krizového štábu o tom v pátek na sociálních sítích informoval liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). K vyhlášení stavu nebezpečí se připojí i Olomoucký kraj. 

Bude povinné nadále nosit roušky?

Povinnost nošení roušek nebo jiné ochrany dýchacích cest mimo jiné ministerstvo zdravotnictví loni ukotvilo ve zmíněném zákonu ochraně veřejného zdraví, který obecně hovoří i o tom, že příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku vydat "zákaz nebo nařízení další určité činnosti". Povinnost nošení ochrany úst a nosu, tak zrušení nouzového stavu neovlivní.

Budou se lidé moci shromažďovat?

Konec nouzového stavu podle vlády znamená také konec současného protiepidemického systému PES, který rozeznává pět stupňů rizika. Na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má však pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.

Otevřou se restaurace a obchody?

Bez nouzového stavu není podle Blatného možné regulovat obchody, které by se tak otevřely. Odpovědnost by pak na sebe pravděpodobně převzala hlavní hygienička Jarmila Rážová a kraje. Rážová má podle serveru Lidovky.cz relativně velké plošné kompetence: smí nařídit zavření škol, restaurací i ubytovacích zařízení. Totéž mohou krajské hygieny na svém území. Co hygiena nesmí, je sáhnout na volný pohyb a zavřít plošně obchody. Provozovnu lze zavřít pouze v případě, že se přímo v ní prokáže ohnisko nákazy. 

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR se v pátek zavázal, že obchody budou i po skončení nouzového stavu dobrovolně dodržovat všechna bezpečnostní pravidla. Počítá ale s tím, že přestanou dodržovat některé podle něj nesmyslné zákazy, kdy je například povoleno prodávat jen některý sortiment. ČTK to řekl prezident svazu Tomáš Prouza.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pátek ráno uvedl, že jeho resort začal na podmínkách pro otevření maloobchodu, služeb a skiareálů pracovat. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky může vláda  na základě zákona o ochraně veřejného zdraví omezit i prodej služeb, ubytovací zařízení nebo restaurace.

 

Otevřou se školy?

Ministr školství Robert Plaga (ANO) v pátek ráno bez dalších podrobností na svém Twitteru uvedl, že školy budou i po skončení nouzového stavu fungovat ve stejném režimu jako dosud. Ministerstvo školství již před hlasováním sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 

Realizace plánu na zajištění testů pro testování žáků, kteří by se postupně navraceli do škol, však bude podle vicepremiéra a ministra vnitra Jan Hamáčka (ČSSD) mimo nouzový stav komplikovaná. Bude muset být vypsáno standardní výběrové řízení, které je podle vicepremiéra "tak na tři měsíce". 

Bude možné sportovat?

Drtivá většina lyžařských areálů je podle podle Asociace horských středisek (AHS) připravena od pondělí otevřít. Střediska jsou schopná zajistit provoz za přísných hygienických pravidel, řekl v pátek ČTK ředitel AHS Libor Knot. Neočekává ale, že by někdo ze členů AHS od pondělí za každou cenu spustil provoz. 

Neprodloužení nouzového stavu je podle České komory fitness příležitostí od pondělí otevřít také sportoviště. Pro fitness centra komora připravila pravidla bezpečného provozu"Naše doporučení však mohou být zásadně ovlivněna v následujících dnech, kdy se rozhoří právní bitva o to, jaká pravidla budou platit obecně, nebo v jednotlivých krajích. Všechny novinky sledujeme a budeme o nich dále informovat," sdělila prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

Bazény naopak podle Asociace bazénů a saun ČR tak jednoduše otevřít nelze. Situace je podle ní nepřehledná až chaotická. Mnoho provozovatelů bude vyčkávat na jasné stanovení nových pravidel fungování, uvedli pro ČTK předseda asociace Pavel Košnar a viceprezident České unie cestovního ruchu Martin Plachý. 

Související

 

Bude moci nadále pomáhat armáda?

Armáda bude pokračovat v pomoci zdravotnickým a sociálním zařízením i bez nouzového stavu. Nasazení umožňuje zákon o ozbrojených silách. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). O nasazení armády budou podle něj ministři jednat na dnešním zasedání vlády. Podle zákona o ozbrojených silách jsou vojáci nasazeni již v současné době. V desítkách sociálních a zdravotnických zařízení pomáhá každý den několik set vojáků, podle platného nařízení vlády jich může být nasazeno až 900.

Podle Jurečky by Správa státních hmotných rezerv dál mohla distribuovat ochranné pomůcky, což ve čtvrtek vyloučil vicepremiér a ministr vnitra Hamáček.

Může vláda neprodloužení nouzového stavu obejít vyhlášením nového?

Možnost, že by kabinet znovu vyhlásil nouzový stav, označili právníci oslovení ČTK za protiústavní. Vicepremiér Hamáček však v pátek pro Českou televizi uvedl, že pokud krajští hejtmani požádají kabinet o nové vyhlášení nouzového stavu, vláda jim pravděpodobně vyhoví.

Vláda podle zákona musí o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je samozřejmě právo Sněmovny, nicméně chtěl bych slyšet vysvětlení od opozice, jak ruší nouzový stav vyhlášený na základě jejích vlastních hejtmanů," uvedl Hamáček.

Žádost na vládu o vyhlášení nouzového stavu hejtmana Martina Netolického (3PK/ČSSD) už schválila bezpečnostní rada Pardubického kraje. Úmysl podat žádost, potvrdil v pátek ČTK i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Je to podle něj jejich povinností. "Dikce zákona je jasná, pokud nebezpečí je většího než menšího rozsahu, tak naší povinností je požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu," řekl Vondrák. Žádost o vyhlášení nouzového stavu připravuje také Zlínský kraj.

Co by rozvolnění opatření znamenalo z epidemiologického hlediska?

Podle analytiků a epidemiologů by mohl být do dvou týdnů ve většině nemocnic v ČR stav, jaký je dnes v těch nejvíce postižených covidem-19. "Ve chvíli, kdy se nám nepodaří dohodnout na nouzovém stavu, je to na odpovědnosti nás všech," uvedl ve čtvrtek Blatný. "Tedy stane se to, že půjdeme naproti té virové nákaze, která v současné době nabírá na rychlosti kvůli novým mutacím. Uděláme vše pro to, aby se nákaza šířila ještě rychleji i v dalších krajích ČR," varoval ministr.

Jak lze pokračovat v protiepidemických opatřeních bez nouzového stavu?

Vicepremiér Hamáček před čtvrtečním hlasováním řekl ČTK, že kdyby sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Soud například v listopadu zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soudem zrušené opatření nahradilo ministerstvo jinou verzí a zaneslo do něj několik mírných úprav.

Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje v paragrafu 64 opatření, kterým se v případě konkrétně prokázané nákazy musí podrobit fyzické osoby. Spadá sem povinná izolace nebo povinnost "zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění". Paragraf 66 pak určuje podnikatelům a firmám povinnost "podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením", mezi něž zákon řadí například zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti.

Pro současnou situaci pak má význam zejména paragraf 69, na který odkazovalo ministerstvo zdravotnictví již loni v březnu, kdy vláda namísto opatření podle krizového zákona upravila zákaz volného pohybu nebo omezení maloobchodního prodeje podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud ale později od 27. dubna - zhruba po měsíci - tato opatření ministerstva zdravotnictví, zrušil. Kabinet poté schválil soudem zrušená opatření jako krizová opatření vlády podle krizového zákona.

Podle paragrafu 69 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (mj. ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice nebo krajské úřady) nařídit v "nezbytně nutném rozsahu" mimořádná opatření. Mezi ně patří například "omezení cestování z některých oblastí, ... divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření škol, školských zařízení, zotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb...".

Co všechno umožňuje vyhlášení nouzového stavu?

Podle zákona o krizovém řízení lze za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu za určitých okolností na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit například právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území, právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru, právo provozovat podnikatelskou činnost či právo na stávku.

Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit například evakuaci osob a majetku, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech, ukládání pracovní povinnosti či bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů.

Vláda je v době trvání nouzového stavu mimo jiné také oprávněna nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmout opatření k ochraně státních hranic a k pobytu cizinců, nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládež či nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému.

Nouzový stav také opravňuje vládu nařídit zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, provádění veškerých plateb z ČR do zahraničí, ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí a řady dalších finančních transakcí.

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru