Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních. Urychlené projednání pandemického zákona ve sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednávali s vládou o prodloužení nouzového stavu. Návrh zákona, jak ho připravilo ministerstvo zdravotnictví, se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) novinářům po jednání kabinetu řekl, že vláda plánuje normu ve sněmovně projednat ve zkráceném režimu ve stavu legislativní nouze.

Blatný připustil, že návrh je velmi podobný původní předloze. Opozice kabinetu vyčetla, že nezahrnul do nové verze připomínky, které předložila k podobě návrhu zákona z loňska. Vláda podle Blatného počítá s tím, že v dalších jednáních bude možné zapracovat připomínky opozice i hejtmanů. Věří, že se podaří normu v krátké době přijmout. "Návrh vyjadřuje pohled vlády a je svatým právem poslanců zákon upravovat tak, aby nějaká úprava získala většinu hlasů," doplnil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvu zdravotnictví dává návrh pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, kadeřnictví a další služby nebo hromadné akce. Doplněné odstavce řeší povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry. Podle Blatného má sloužit ve chvíli, kdy pro zvládání epidemické situace nebudou stačit opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale současně nebude dosahovat síly, kdy by bylo třeba zasahovat vyhlášením nouzového stavu. Neumožňuje omezení volného pohybu.

Podle Pirátů a STAN vláda porušila slib hejtmanům i opozici, když místo pandemické novely těchto stran předložila vlastní, téměř stejnou jako loni. Ve vládním předpisu postrádají Piráti a starostové parlamentní kontrolu, která by zajišťovala odůvodněnost opatření. "Neřeší se v ní kompenzace pro poškozené, lepší ochrana lidí proti nesmyslným zákazům před soudem. Není tam ani covidové testování na pracovištích nebo rozumnější nastavení trestů tak, aby neplatily zvýšené tresty za činy nesouvisející s pandemií," doplnil Michálek.

Připomněl, že Piráti v lednu předložili vládě svůj návrh pandemického zákona, který uvedené záležitosti upravuje. "Tolik by neomezoval práva či svobodu lidí, ale naopak pomohl efektivně řešit pandemii a byl jí takříkajíc šitý na míru," uvedl Michálek. Kabinet se proti zájmu občanů snaží tlačit svou verzi, míní.

Návrh pandemického zákona schválený vládou loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, sněmovna ho ale neprojednala. Ministerstvo zdravotnictví by díky němu mělo dostat pravomoc vydávat po předchozím souhlasu vlády mimořádná opatření s celostátní působností, která neumožňuje současný zákon o ochraně veřejného zdraví.

Vláda by také mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. O tom, že vláda v pondělí návrh předpisu schválila, informoval na Twitteru vicepremiér Hamáček. Na rozdíl od pandemického zákona by měl podle Hamáčka předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Hamáček v pondělí novinářům řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. "Věřím, že ten zákon je připraven k dalšímu projednávání. Nemám ambici, aby se projednával ve stavu legislativní nouze," dodal. Předpis nyní projedná parlament.

Vláda v pondělí také schválila návrh nového zákona o kompenzačním bonusu, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Příspěvek již nově nebude navázán na nouzový stav a počítá s tím, že podpora bude zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Zákon zvyšuje denní příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem z 500 na 1000 korun, pracovníkům na dohodu zůstane příspěvek 500 korun denně. Po schválení v parlamentu by měl zákon platit zpětně od 1. února.

Od března by se mohli studenti začít vracet do škol

Od 1. března je vláda podle vicepremiéra Hamáčka připravena zahájit návrat studentů do škol s antigenním testováním na covid-19. Řekl to na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády. Harmonogram ministerstva školství počítá s návratem závěrečných ročníků SŠ a VOŠ od 1. března, SŠ pro praktické vyučování o týden později a 9. ročníků ZŠ od 15. března.

Návrat aspoň části žáků do škol je jednou z podmínek, které vládě dali hejtmani při žádosti o nouzový stav na dalších 14 dní.

Vláda v tiskové zprávě po zasedání uvedla, že harmonogram návratu počítá s otevřením závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol od 1. března, středních škol pro praktické vyučování o týden později a základních škol pro žáky devátých ročníků od 15. března. "Kalkuluje přitom s potřebou testů v rozmezí od 267 440 týdně až po 913 156 týdně po spuštění všech tří vln. Pilotní období proběhne od 1. března do 2. dubna 2021," uvedl kabinet.

"Ministerstvo vnitra dostalo za úkol testy zajistit a zajistit jejich distribuci. Pokud se nám podaří zajistit dostatečný počet, nic nebrání, aby se děti začaly vracet do škol," uvedl Hamáček. Podle Plagy bude do škol distribuováno také tři miliony respirátorů FFP2 ze zásob Správy státních hmotných rezerv.

Jen u závěrečných ročníků středních škol by se jednalo o 98 tisíc žáků a 30 tisíc pedagogů. Podle Plagy půjde o samotesty, které zvládnou studenti sami, případně žáci s rodiči. "Podle toho, jaká bude kapacita těchto testů, budeme spolu s ministerstvem zdravotnictví plánovat další vlny návratu do škol," uvedl Plaga.

Podle ministra zdravotnictví půjde o antigenní testy z přední části nosu podobně jako v Rakousku. Jedním z důvodů, proč byly vybrané, je podle Blatného také to, že u testů pro kloktání nebo testů ze slin může vznikat infekční aerosol. Podle Blatného bylo doporučeno několik typů těchto testů, konkrétní v jejich názvu či výrobci ale nebyl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) navrhne v příštích dnech vládě otevření obchodů. V případě, že to vláda schválí, by se mohly otevřít od 22. února. Dohodl se na tom s představiteli krajů. Havlíček to řekl na pondělní tiskové konferenci. Služeb a ostatních provozů se návrh zatím týkat nebude, jejich uvolňování by v případě příznivého vývoje mohlo následovat v březnu.

Rezervace očkování lidí nad 70 let začne v březnu

Od 1. března se také budou moci k očkování proti covidu-19 hlásit přes rezervační systém na webu lidé starší 70 let. Premiér Babiš už dříve avizoval, že se od začátku příštího měsíce spustí registrace pro další věkovou skupinu. Informaci, na kterou upozornila v pondělí Česká televize, potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Zdravotní stav v pořadí pro očkování podle ní roli hrát nebude.

První dávkou bude moci být v březnu očkováno 500 tisíc lidí. Podle harmonogramu dodávek vydaného na začátku ledna mělo být k dispozici 900 tisíc dávek vakcíny. Asi 400 tisíc měla dodat firma AstraZeneca, stejnou část Pfizer/BioNTech a asi 80 tisíc firma Moderna.

Česko požádá o zmírnění německých opatření vůči řidičům kamionů, řekl v pondělí Havlíček ČTK. Stát o situaci jedná v rámci EU a také s okolními státy, se kterými chce zdůraznit negativní důsledky německých opatření pro nákladní dopravu. Podle ministra se o víkendu navýšily testovací kapacity u klíčových tahů na Německo. Dopravci označili německé restrikce jako nesmyslné, řidiči podle nich nejsou rizikem.

Pondělí je první pracovní den, kdy platí přísné německé kontroly. Německo považuje Česko za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Na hraničních přechodech do Německa se tak od rána tvořily mnohakilometrové kolony, nejdelší z nich na dálnici D8 tvoří až 25 kilometrů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v této souvislosti už dopoledne zpochybnil soulad německých opatření s pravidly vnitřního trhu EU. Havlíček dále připomněl pondělní jednání výboru zabývajícího se důsledky koronavirové krize, kde čeští, slovenští či rakouští zástupci společně upozornili na negativní důsledky německých opatření pro nákladní dopravu. Podle Havlíčka se k nim připojili i například zástupci Itálie, Polska či Estonska.