Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav. Sněmovna ve čtvrtek návrh zvláštního zákona schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Dolní komora zároveň odmítla zrušit s okamžitou platností nový nouzový stav. Má skončit k účinnosti pandemického zákona, nejpozději 27. února.

Poslanci ve čtvrtek také schválili navýšení schodku letošního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Novela promítá dopady daňových změn, například zrušení superhrubé mzdy.

Poslanci také odhlasovali zvýšení podpory podnikatelů, kterým omezila činnost opatření proti koronaviru, na 1000 korun denně, pokud jim tržby klesly minimálně o 50 procent.

Pro navýšení schodku hlasovalo 93 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Podporu vládnímu návrhu oznámil těsně před hlasováním předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté se před hlasováním ještě radili. Ostatní strany hlasovaly proti. Důvodem změny schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun.

Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Podle oslovených ekonomů je navrhovaný schodek 500 miliard korun neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun. Podle vyjádření předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové z tohoto týdne je konsolidace veřejných financí ještě víc v nedohlednu. Zamrazilová řekla ve středu poslancům z rozpočtového výboru, že Česko tak narazí na takzvanou dluhovou brzdu už v roce 2024 a už předtím bude muset sáhnout ke zvyšování daní.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy. "Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého stavu a masivní podporu ekonomiky nevypínat," prohlásila. Připomínala, že české veřejné finance patří mezi nejzdravější v Evropě. Ujišťovala také, že rozpočet neobsahuje ani korunu "vaty".

Řekla také, že rozpočet s takto vysokými schodky nepředkládá s lehkým srdcem. "Kdo z vás věděl, že pandemie tady bude další rok? Ten kdo to věděl, musí být kouzelník," poznamenala. Ministryně také řekla, že vláda nebude zvyšovat provozní výdaje. Počítá také se zmrazením platů státních úředníků a zaměstnanců. Ocenila i to, že Parlament schválil zmrazení platů ústavních činitelů.

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost byla omezena vládními opatřeními proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně.

Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun.

Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav a na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent.

Opozici se nepodařilo zmírnit podmínky pro nárok na příspěvek. Piráti, ODS, STAN, TOP 09 navrhovali snížit limit pro propad tržeb na 30 až 40 procent. Piráti podobně jako KDU-ČSL požadovali, aby zákon garantoval dosavadní příspěvek 500 korun denně pro ty, kteří novým podmínkám nevyhoví. TOP 09 podle očekávání neprosadila návrh, aby byly podnikatelům navíc odpuštěny odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Nový kompenzační bonus bude technicky opět vratkou daně z příjmů ze závislé činnosti. Ministerstvo financí odhaduje, že dopad nového bonusu na veřejné finance bude za únor a březen 19,4 miliardy korun, z toho 18 miliard na státní rozpočet, 1,1 miliardy na rozpočty obcí a 0,4 miliardy korun na rozpočty krajů. Většímu dopadu na rozpočty obcí a krajů v zákoně brání příspěvek odpovídající 80 procentům reálného propadu inkasa. Piráti a STAN navrhovali propad hradit v plné výši.

Bonus představuje podle ministerstva jeden ze tří pilířů inovované státní podpory, která by měla být jednodušší, přehlednější a zároveň univerzálnější pro širší okruh žadatelů. Patří k němu ještě program Antivirus nebo příspěvek 500 korun denně na zaměstnance. Bonus bude podle návrhu také individuálně zastropován pro podnikatele s typicky nižšími příjmy, jako jsou důchodci či studenti. Novinkou v návrhu je rovněž možnost nároku na kompenzační bonus 500 korun za dny, kdy měl potenciální příjemce nařízenou karanténu nebo izolaci.

Hospodářská komora nový vládní systém kompenzací kritizovala jako nerovný a nespravedlivý. Vadí jí princip paušální platby za zaměstnance, který nezohledňuje rozdílné náklady podnikatelů v různých odvětvích ani odlišné modely podnikání. Nový systém kompenzací vadí i dalším profesním organizacím, především kvůli příspěvku za zaměstnance.

Pandemický zákon a nouzový stav

Pro okamžité zrušení nouzového stavu vyhlášeného kvůli korovavirové krizi, jak prosazovalo opoziční hnutí SPD, hlasovalo 31 ze 153 přítomných poslanců. Navázání konce stavu nouze na účinnost takzvaného pandemického zákona s omezujícím konkrétním datem prosadila opoziční ODS. Pro návrh zvedlo ruku 126 ze 150 poslanců, podporu získal i mezi zákonodárci vládního hnutí ANO.

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že kabinet ANO a ČSSD obešel a ignoroval rozhodnutí Sśněmovny, když před týdnem odmítla dát souhlas s prodloužením původního nouzového stavu.

Za účelovou označil argumentaci, že vláda jednala podle žádosti hejtmanů.

"Ústava je základní dokument a je povinností sněmovny jej chránit. Vláda nemůže pokračovat v jednání mimo rámec ústavy," uvedl.

Rovněž předseda KSČM Vojtěch Filip podotkl, že nemůže přijmout skutečnost, že si kabinet ze sněmovny "udělal dobrý den". Skutečnost, že menšinová vláda vyhlásila nový nouzový stav, pokládá za její největší selhání od chvíle, kdy se ji komunistická strana rozhodla v dolní komoře tolerovat. Pochyby, že se kabinet pohyboval v mezích ústavy, vyjádřil šéf poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Očekává však, že Senát by mohl takzvaný pandemický zákon schválit už příští týden. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice mají zákonem dostat pravomoci k vydávání širších restrikcí proti covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nouzový stav k tomu nebude nutný.

Na podobě takzvané pandemické normy se vláda dohodla s většinou opozičních stran. Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem. Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát.

Sněmovna pandemický zákon schválila hlasy 132 ze 167 přítomných poslanců. Podpořili ji poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti hlasovali poslanci SPD a nezařazení poslanci. Komunisté byli proti, nebo se hlasování zdrželi.

Zákon zajistí nástroje pro zvládání epidemie po skončení nouzového stavu, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek upozornil na to, že norma neumožní omezit volný pohyb lidí a nařizovat pracovní povinnost. 

Zákon se bude vztahovat jen na epidemii covidu-19. Jeho účinností nastane stav pandemické pohotovosti, který bude moci sněmovna ukončit nebo obnovit. Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy. Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19. Na návrh poslance ANO a moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka vložila sněmovna do zákona úpravu role hejtmanů a pražského primátora jako orgánů krizového řízení v regionech.

Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30 tisíc korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.

Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu musí informovat sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.

Stát bude povinen podle návrhu zákona nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Lídři stran o předloze jednali v úterý a ve středu, poté byla shoda na většině opozičních návrhů, ne však na odškodňování. K tomu zástupci parlamentních subjektů dospěli ve čtvrtek. S výsledkem není spokojeno hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), podle jeho předsedy Tomia Okamury jde jen o jinak pojmenovaný nouzový stav s plošnými opatřeními. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky se všechny ostatní subjekty shodly. 

Přesný princip odškodňování se ještě bude podle prvního místopředsedy a šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury hledat. V každém odvětví je to podle něj trochu odlišné. "Nicméně platí, že podnikatel prokáže škodu, od toho se odpočtou všechny vyplacené kompenzace a se zbytkem se obrátí na ministerstvo financí. Má na to 12 měsíců. Ministerstvo financí má dvě možnosti, buďto zaplatí, nebo to odmítne. Pokud odmítne, bude šance soudního přezkumu," uvedl.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše bylo nutné nastavit rozumně hladinu pokut a trestů za porušování protikoronavirových opatření. Vládě zákonem vznikne povinnost pravidelného informování sněmovny o uplatňování opatření. Poslanci budou moci též vyvolat hlasování o ukončení stavu pandemické pohotovosti. Opatření též budou muset být vládou řádně odůvodněná.

"Byli jsme opakovaně ujištěni vládou, ministerstvem zdravotnictví, že když bude schválen pandemický zákon v té podobě, na jaké jsme se domluvili, tak že to ministerstvu poskytuje dostatek pravomocí a nástrojů k tomu, aby mohlo i mimo rámec nouzového stavu zvládat pandemii," řekl Fiala k návrhu na ukončení nouzového stavu.

Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru