Povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest před nákazou koronavirem bude na frekventovaných místech platit až od půlnoci ze středy na čtvrtek. V pondělí to sdělil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Původně avizoval, že povinnost bude platit už od půlnoci z pondělka na úterý. Výjimky budou platit podobné jako u nošení roušek, například pro malé děti, školky, soudce nebo sportovce.

Respirátor nebo dvě zdravotnické obličejové masky budou lidé muset nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách či v prostředcích hromadné dopravy nebo na letištích. Povinné budou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb, ve všech prostorách staveb či venku, když jsou rozestupy menší než dva metry. Nosit se budou muset také v autech, pokud v nich nepojedou členové jedné domácnosti.

Podomácky vyrobenou látkovou roušku lze nosit v ostatních budovách a venku ještě do konce února, upřesnil Blatný. Pak jen chirurgickou či respirátor. 

Děti musí od čtvrtka také nosit chirurgické roušky, povinný není respirátor. Podomácky vyrobené roušky ale nejsou možné, upřesnil Blatný.

Vláda také potvrdila, že očkovaní lidé nebudou muset od 1. března do izolace nebo karantény. Nesmí ale mít příznaky odpovídající covidu-19.

Kabinet podle vicepremiéra a ministra vnitra Jan Hamáčka nepožádá o prodloužení nouzového stavu, i když skončí před platností pandemického zákona. Využil by zákon o veřejném zdraví.

Vláda v pondělí prodloužila do konce dubna dočasný program Antivirus, z něhož stát proplácí mzdy či náhrady mezd lidem v uzavřených provozech, v karanténě či při omezení výroby. Od března by se peníze nově měly vyplácet jen na pracovníky, kteří jsou ve firmě aspoň tři měsíce. Rozhodnutí vlády oznámila na Twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Pravidla programu by se měla nově také upravit tak, aby bylo peníze podnikům možné poskytovat nejen při opatřeních a omezeních provozu podle krizového zákona, ale i podle chystaného pandemického zákona.

Stát chce přes úlevy ze zdravotního pojištění ve firmách hradit až čtyři testy na zaměstnance měsíčně. Dál o tom bude jednat ve středu, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Tendr na dodavatele testů do škol vláda nezrušila

"Vláda nadále počítá s částečným návratem dětí do škol počínaje 1. březnem. Podmínkou je ale distribuce antigenních testů a platnost pandemického zákona," řekl Blatný. Hamáček žádný termín návratu nechtěl komentovat, i podle něj bude záležet nejen na dodávce testů pro školáky, ale i na tom, zda začne včas platit pandemický zákon. Vláda se podle něj k tématu znovu vrátí na svém dalším jednání ve středu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu návrat maturantů a devátých ročníků do škol od začátku března zpochybnil. Přál by si ho, je ale podle něj možný jen za příznivé epidemické situace. Současnou označil za katastrofickou.

Vláda nezrušila zakázku na dodavatele testů pro školáky, sdělil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet podle něj ani nezměnil usnesení, kterým vnitru nákup uložil. Zrušení zakázky požadoval o víkendu premiér Andrej Babiš (ANO). Soutěž podle něj doprovázely nejasnosti. Testy mají pomoci vrátit děti do škol.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Hamáček dodal, že vláda záležitost detailně prodiskutovala a ve finále nic nezměnila. Zasedání se podle něj zúčastnili i zástupci tajných služeb Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Stát podle Hamáčka testy zaplatí až po dodání, pokud by jejich dodání bylo zpožděné, smlouva počítá se sankcemi.

Související

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na večerní tiskové konferenci po jednání vlády řekla, že jednání se zúčastnil i ředitel Finančního analytického úřadu. Podle názoru Schillerové žádná z firem nesplnila podmínky. Vláda ale podle ní kvůli časové nouzi vzala informace na vědomí. Zakázka je podle ní plně v kompetenci ministerstva vnitra. "Nicméně těch otazníků, budu říkat sama za sebe, se mi tam jevilo docela dost," poznamenala. Před podepsáním příslušného rozpočtového opatření si chce vyžádat podklady k platbě.

Ministerstvo vnitra v pátek oznámilo vítěze soutěže na dodavatele testů pro školáky, stala se jím firma Tardigrad International Consulting. Server Seznam Zprávy v sobotu uvedl, že vítězná společnost nesplnila podmínky tendru a že ze soutěže ministerstvo vyřadilo firmu Chironax, která podala výhodnější nabídku. Babiš následně oznámil, že bude chtít tendr vysvětlit a později dodal, že bude požadovat jeho zrušení. Hamáček postup ministerstva hájí. Serveru Aktuálně.cz řekl, že Chironax byl vyřazen kvůli varování tajné služby BIS, podle které je společnost napojena na stíhané lidi. Server uvedl, že firma má blízko ke stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi.

Hamáček zároveň řekl, že společnost meziresortní výběrová komise vyřadila i proto, že na ni vyvíjela "nestandardní" nátlak. "Při opakovaných telefonátech ekonomickému náměstkovi ministerstva vnitra se odkazovali na komunikaci s premiérem," řekl Hamáček serveru. Později oznámil, že se jeden z členů komise obrátil kvůli nátlaku na policii. Babiš předchozí komunikaci s firmou odmítl. Vítěznou firmu označil za podivnou.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Hamáček řekl, že stát za dodávky zaplatí až po jejím doručení. Pokud firma testy nedodá v požadované kvalitě, peníze podle ministra nedostane. První dodávku testů by měla firma dodat do 28. února. 

Očkovaní zřejmě nebudou muset do karantény

Lidé, kteří dostali obě dávky očkování proti covidu-19, od 1. března po kontaktu s nakaženým nebudou muset do karantény. V pondělí večer to po jednání vlády oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Připravovanou úpravu avizoval dopoledne vakcinolog a předseda epidemiologické skupiny Roman Chlíbek. Diskutuje se podle něj i o tom, že by očkovaní pracovníci domovů pro seniory nemuseli pravidelně podstupovat testy.

Do karantény nyní musí podle metodického pokynu podepsaného hlavní hygieničkou i lidé, kteří byli proti koronaviru očkováni. Epidemiologická skupina doporučila, že by lidé nemuseli do karantény, pokud by dostali obě dávky vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít také certifikát o očkování nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému. Podmínkou by také podle Chlíbka bylo to, že očkovaný člověk po kontaktu s nakaženým nemá příznaky.

"Pokud člověk splní tato kritéria, pak by nešel do karantény v případě kontaktu s pozitivní osobou," řekl Chlíbek. Podle mimořádného opatření není karanténa nutná v případě, že lidé nemají příznaky, protože buď nemoc prodělali nebo dostaly správně obě dávky očkování.

Odborníci také diskutují o tom, že očkovaní zaměstnanci domovů pro seniory by nemuseli pravidelně podstupovat testování na covid-19. Podle Chlíbka k testování není odborný důvod.

Očkování by mělo v budoucnu přinést výhodu také lidem, kteří cestují a kteří nyní po návratu do ČR musí na testy a do karantény. To by už nebylo nutné a mělo by to platit i pro vycestování do zemí, které po Češích při příjezdu vyžadují testy či karanténu. Podle Chlíbka ale zatím v EU nepanuje shoda na tom, jak by si jednotlivé země uznávaly doklady o očkování.

Vláda schválila dvě varianty volebního zákona

Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.

"Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v parlamentu politická shoda," uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). 

Nahrazení 14 volebních krajů jedním obvodem, který podle expertů vyhovuje vůdcovským uskupením, preferují hnutí ANO a SPD. Ostatní strany chtějí zachování 14 krajů už vzhledem k tomu, že Ústavní soud toto uspořádání nezrušil. Podpořili to také senátoři, bez jejichž souhlasu nemůže být volební zákon změněn, i ústavní experti a odborníci na volební právo při jejich veřejné debatě minulý týden.

V obou variantách vláda zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. V případě koalic jsou hranice sedm, devět a 11 procent podle počtu stran, na čemž se parlamentní frakce vesměs shodují.

První varianta, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ní je celkový počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělen číslem 200, tedy celkovým počtem poslanců, a je tak získáno volební číslo. "Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů," uvedlo ministerstvo. Hareova kvóta se používala pro výpočet republikového mandátového čísla, toto ustanovení zrušil Ústavní soud.

Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.

Související