V následujících třech týdnech je kvůli epidemii covidu-19 v Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nutné co nejvíc omezit pohyb lidí a kontakty mezi nimi. Vláda k tomu potřebuje nouzový stav a bude o něm jednat od pátečních 08:30 s opozičními stranami, řekl Babiš novinářům po čtvrtečním zasedání kabinetu.

Po hlasování poslanců o pandemickém zákonu a vládní žádosti o prodloužení stavu nouze je v plánu další jednání ministrů, na kterém vláda stanoví podmínky opatření.

Česko podle Babiše pro zvládnutí epidemie nyní potřebuje, aby lidé chodili jen do práce a jinak byli doma a absolutně omezili vzájemné kontakty. "Nové mutace koronaviru se chovají jinak a agresivně, situace není dobrá," uvedl.

Mimo jiné se podle Babiše počítá se zákazem pohybu mezi okresy s výjimkami jako je cesta za prací nebo péče o osobu blízkou. Vláda rovněž plánuje uzavřít školy a školky včetně těch speciálních i dětské skupiny, k dispozici by měly být pouze pro děti zdravotníků. Nová striktní opatření by s největší pravděpodobností začala platit od 1. března.

"Nová mutace se velice rychle šíří i mezi dětmi včetně těch nejmenších, to nás vede k uzavření školek a škol," uvedl po čtvrtečním jednání ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Zároveň by se podle něj měla karanténa kvůli dominujícím mutacím prodloužit z 10 na původních 14 dnů.

Od 1. března bude také v hromadné dopravě, obchodech a na dalších místech, kde se lidé shromažďují, povinné mít respirátor, dvě chirurgické roušky už nestačí, uvedl Blatný. Od začátku března budou zaměstnavatelé povinni vybavit zaměstnance potřebnými ochrannými prostředky.

Ve firmách začne 1. března plošné testování, oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Proplácet se budou čtyři testy na osobu za měsíc. V první fázi bude systém dobrovolný, později povinný, uvedl Havlíček. Za zásadní označil, že testy bude možné provádět bez asistence zdravotníka.

Ministr Blatný předpokládá, že než nová protiepidemická opatření zaberou, nakažených bude až 20 000 denně. Potom by měly počty začít klesat.

Vláda jedná s Německem a Polskem o pomoci s pacienty s covidem-19. Z materiálu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že ministerstvo zdravotnictví chce vyjednat bezplatné léčení na základě reciprocity a že s pomocí ministerstva vnitra požádalo Evropskou komisi o proplacení přepravy pacientů.

"Budeme se také snažit na situaci reagovat tak, aby v nezbytném případě bylo možno využít pomoci i od našich dalších sousedů, kteří ji nabízejí," řekl Blatný.

Kapacity nemocnic jsou podle ministerstva na hraně. "Velmi vysoké riziko pozorujeme v Královéhradeckém kraji a v Karlovarském kraji, situace se významně zhoršuje v kraji Plzeňském, Ústeckém, Pardubickém a Libereckém," píše se v materiálu.

Konec nouzového stavu?

Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek opozici rozeslalo simulaci dalšího možného vývoje pandemie v zemi.

V pátek vláda požádá sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností tzv. pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. Oznámil to vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii covidu-19 platil do konce března. Pokud sněmovna  prodloužení neschválí, pak vláda zváží vyhlášení nového nouzového stavu, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Právně i politicky je to podle ní jediná cesta.

Vláda se snažila ve čtvrtek odpoledne opozici přesvědčit, aby k pokračování nouzového stavu dala souhlas. Jednání ale podle předsedy ODS Petra Fialy skončilo bez konkrétního výsledku. Piráti podle předsedy Ivana Bartoše nedali Babišovi ohledně nouzového stavu žádný slib. Kabinet slíbil zaslat stranám seznam, jaká chce opatření a z jakých důvodů. Středeční debatu opozice s vládou označil Bartoš za konstruktivní. 

SPD nouzový stav nepodpoří, řekl po jednání předseda strany Tomio Okamura. Chce se v opatřeních zaměřit na rizikové skupiny a udržení zdravotního systému. Komunisté počkají s rozhodnutím o podpoře nouzového stavu na hlasování výkonného výboru strany, uvedl předseda strany Vojtěch Filip.

Projednávání pandemického zákona pokračuje

Někteří senátoři kvůli možnému prodloužení nouzového stavu požadovali, aby se schvalování pandemického zákona, které měli probírat na středeční schůzi Senátu, odložilo. Senát však jeho vyřazení, které požadovali senátoři za Starosty, odmítl. 

Senát zároveň chce v pandemickém zákonu navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami tak ve středu vrátil k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Prezident Miloš Zeman je chystaný pandemický zákon připraven urychleně podepsat. Řekl to ve středu zástupcům ODS při jednání na Pražském hradě. Podle předsedy ODS Petra Fialy jsou občanští demokraté připraveni v pátek pandemický zákon s drobnými senátními změnami schválit. 

Uzavřít podniky nelze, shodl se Zeman s Schillerovou

V posledních dnech stále častěji zaznívá volání po tzv. tvrdém lockdownu. Toho se obává například majitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek. "Náš obrat se měsíčně pohybuje okolo 80 milionů korun. Několikatýdenní zastavení výroby by tak pro nás znamenalo nemalé ztráty," říká. Pokud by vláda uzavřela české továrny na dva až tři týdny, firma to podle něj ustojí. "Nezničí nás to, ale je to další facka. Kondice hospodářství se tím rozhodně nezlepší. A přibývající omezení mohou nakonec některé firmy položit," říká Štěpánek. Stěžuje si přitom na nepřehlednou a často se měnící situaci. "To, že se opatření neustále mění a už vlastně ani nevíme, co zabírá a co ne, nám úplně neprospívá," dodává.

Prezident Miloš Zeman a ministryně financí Schillerová se na čtvrteční schůzce shodli, že v rámci zpřísňování opatření proti šíření pandemie není možné uzavřít průmysl a průmyslové podniky.

"Shodli jsme se, že není cesta uzavření průmyslu, který činí zhruba 40 procent HDP," uvedla ministryně.

Schillerová jednala s prezidentem o rozpočtu a seznámila ho s jeho parametry. V této souvislosti uvedla, že je na výdajové straně rozpočtu zhruba 87 miliard korun, které půjdou na podporu podnikatelů a ekonomiky.

"Jsou to peníze, které vystačí zhruba do poloviny roku, pokud restrikce nebudou pokračovat dále. Ale věřím, že postupně díky vakcinaci budeme moci začít ekonomiku otevírat," uvedla. Doplnila, že ministerstvo financí počítá ve své prognóze s tím, že od poloviny roku bude ekonomika již plně fungovat.

Třetí nejpostiženější na světě

Česko se s novým typem koronaviru potýká již téměř rok. První tři případy byly oznámeny 1. března 2020 a zpočátku i díky restrikcím byla Česká republika jednou z nejúspěšnějších zemí v boji s nákazou. I po půl roce patřilo Česko k méně zasaženým zemím. Podle počtu nakažených k počtu obyvatel bylo například na 17. místě mezi zeměmi Evropské unie, podle počtu mrtvých na obyvatele byla ČR až na začátku třetí desítky (21. místo). Rok od výskytu první nákazy je ale Česko jednou z nejpostiženějších zemí světa.

V rámci EU je na tom podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel Česko nejhůře (110 687). Z celého světa je na tom hůře jen Andorra (139 tisíc) a Černá Hora (117 tisíc). V celkovém počtu zemřelých je Česko v rámci EU na druhém místě a v celém světě Česku patří smutné třetí místo. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie (téměř 1900) a malé San Marino (2150).

Česku ve středu přibylo 13 657 potvrzených případů koronaviru. Je to sice pokles proti úterý, ale zároveň je to zhruba o 2700 nakažených víc než před týdnem a jde o druhý nejvyšší denní nárůst od prvního lednového týdne. V nemocnicích bylo ke středě 6967 pacientů s covidem-19, jejich počet proti úterý mírně klesl. V těžkém stavu je 1432 lidí, o deset méně než v úterý. S nákazou dosud v Česku zemřelo 19 835 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

 S přispěním Adama Váchala.