Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s covidem nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů. Na základě návrhu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom ve středu rozhodla vláda. Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, řekl novinářům ministr po mimořádném jednání kabinetu.

Podle Blatného bude pomoc zdravotníků z ambulancí či zařízení jednodenní péče třeba po příští tři týdny, než počty nově nakažených začnou klesat, a další dva, kdy bude mít nynější vlna epidemie dozvuk v hospitalizacích.

Ministr doplnil, že dál zvažuje i možnost povolání mediků. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu zatím nepřikročil.

Podle výčtu budou moct od čtvrtka hejtmani povolat například ambulantní specialisty, zaměstnance zařízení jednodenní péče i lůžkové péče tam, kde se zatím o covidové pacienty nestarají. Do povinnosti nezahrnul pracovníky v lázeňské péči. Lázeňský personál by to podle něj "jen těžko zvládal".

"Situace v nemocnicích je kritická, je potřeba zapojit všechny rezervy, které máme," uvedl Blatný. Zařízením, ze kterých zdravotníci odejdou, budou podle Blatného výpadek kompenzovat zdravotní pojišťovny.

Povinnost se nebude vztahovat na lékaře takzvaného prvního kontaktu, kteří budou zajišťovat primární péči, jde o praktiky, gynekology, porodníky či pediatry, a také na zaměstnance hospiců. "Tato zařízení jsou vyňata," uvedl ministr.

Situace v některých nemocnicích je kritická. Krajské nemocnice v Pardubickém kraji v úterý vyhlásily stav hromadného postižení osob. Ke stejnému kroku přistoupily už i tři středočeské nemocnice – v Benešově, Kolíně a Mladé Boleslavi. Ve středu oznámily vyčerpání kapacit také nemocnice v Karlovarském kraji. Budou poskytovat výhradně péči neodkladnou a nezbytnou podle dostupných sil.

Kvůli rostoucímu počtu nemocných s covidem-19 také Česko vyjednalo lůžka v zahraničí. Jak na tiskové konferenci uvedl ministr Blatný, zatím nebylo rozhodnuto o přesunu některých pacientů do jiné země. Systém ale podle něj může být v případě potřeby okamžitě využit.

Ve středu bylo dojednáno 19 míst pro české pacienty v Německu. Dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem nabídlo Švýcarsko, jednalo se i s Polskem. Při výběru pacientů pro převoz do zahraničních nemocnic bude podle Hamáčka rozhodující vytíženost a lokalita české nemocnice a zdravotní stav.

Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL ve středu také povolily Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně distribuovat dodávku léku ivermektin do nemocnic, řekl premiér Andrej Babiš.

Babiš také uvedl, že lék bamlanivimab, který má bránit vážnému průběhu covidu-19, obdrželo už deset pacientů v Thomayerově nemocnici. Česko má objednáno 2500 dávek.

Premiér se na tiskové konferenci po jednání vlády také ohradil proti informacím, že Česko odmítlo nákup vakcín AstraZenecy ze Spojených arabských emirátů. Česko by přijalo seriózní nabídky, nikoliv podvodné, řekl premiér.

Informaci o tom, že ministerstvo zdravotnictví odmítlo nákup milionu vakcín AstraZeneca, přinesl ve středu týdeník Respekt, kterému to řekl ministr zahraničí Petříček. Jako možný důvod týdeník uvedl chybějící evropské povolení pro vakcíny vyrobené v Indii. Blatný uvedl, že Česko dostalo ze Spojených arabských emirátů nabídku na zprostředkování nákupu vakcín AstraZeneca z Indie. Neměly povolení pro EU, dodal.

Povinné testování firem prodlužuje čekací dobu 

Kvůli středečnímu startu povinného testování na covid-19 ve firmách se na některých místech prodloužily objednací lhůty k antigenním testům pro veřejnost, řekl po jednání Ústředního krizového štábu novinářům jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD). Štáb se podle něj situací zabývá. Ministerstvo průmyslu by mělo podle Hamáčka na firmy apelovat, aby preferovaly samotestování a zaměstnanci nemuseli využívat veřejně dostupná testovací místa.

"Řešili jsme situaci, že v důsledku povinného testování ve firmách se část poptávky přelila do současných antigenních kapacit a prodloužily se lhůty," uvedl Hamáček. Tlak na testovací místa může být jen dočasný do doby, než si firmy udělají zásoby testů, míní.

Povinné testování ve firmách bude kontrolovat 400 až 500 zaměstnanců hygieny, kteří však nemají na starosti trasování, řekl Hamáček. V případě potřeby jim podle něj mohou pomoci i policisté. Prvotní kontrolou budou také výkazy, které musí podniky odevzdávat. Bude z nich zřejmé, zda počty nakažených novým koronavirem ve firmě odpovídají průměrným počtům v dané oblasti. Důležitý je podle Hamáčka také zájem zaměstnavatele testování poctivě provést a mít zdravé zaměstnance. "Kombinace všech těchto faktorů mě vede k tomu, že věřím, že to bude úspěšné," prohlásil ministr.

Firmám i zaměstnancům budou v případě porušení hrozit finanční sankce. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se budou postihy řídit pandemickým zákonem. Firmě tak bude moci být i opakovaně udělena pokuta až 500 tisíc korun, zaměstnanci až 50 tisíc korun.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru