Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. V páteční tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

O transportu do zahraničí rozhodne ošetřující lékař. Odešle ministerstvu formulář s žádostí, úřad jej vloží do evropského systému včasného varování a reakce. Nemocnice následně zajistí dokumentaci pacienta v jazyku přijímající země a získá souhlas pacienta s převozem, uvedl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Pokud je nutné péči v zahraničí hradit, schválí ji zdravotní pojišťovna.

Zahraniční nemocnice následně stanoví termín přijetí pacienta. Vysílající nemocnice zajistí transport, respektive poskytovatele zdravotnických služeb, který má vybavení a oprávnění pro převoz. Přepravu uhradí ministerstvo, následně požádá Evropskou unii o refundaci, doplnil Černý.

Saské nemocnice jsou připraveny přijmout prozatím devět českých pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, další lůžka pak nabízí další německé spolkové země. V pátek to prohlásil saský premiér Michael Kretschmer, který tak reagoval na oznámení českého ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Lůžka Česku nabídly mimo jiné také Bavorsko či Severní Porýní-Vestfálsko. O pomoci s pacienty dnes podle agentury DPA hovořil i ministr Maas. "Velmi by nás potěšilo, pokud bychom tím těžkou situaci, která v České republice je, mohli trochu zmírnit," řekl šéf německé diplomacie.

Polsko je připravené pomoci Čechům v boji proti pandemii covidu-19 a čeká na signál české strany, kdy pošle prvního pacienta. Řekl to dnes soukromé stanici Polsat News náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska.

"Ano, dokonce i dnes (v sobotu, pozn. red.) jsme o pomoci mluvili s krizovým štábem," odpověděl Kraska. "V těchto obtížných chvílích je nutné pomáhat také sousedům. My jako Polsko jsme takové prohlášení učinili a nyní ho chceme splnit, přestože situace je v naší zemi také obtížná. Myslím si ale, že Česká republika je v horší situaci než Polsko," dodal.

Pracovní povinnost pro studenty

Vláda na pátečním zasedání schválila kvůli epidemii covidu-19 pracovní povinnost části studentů v nemocnicích. Týká se třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol, některých mediků i studentů nelékařských oborů. Nařízená pracovní povinnost se nebude týkat studentů, kteří prokážou, že již pracují pro poskytovatele zdravotnických služeb, uvedl na páteční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Pracovní povinnost se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. Studenti, kteří v rámci pracovní povinnosti nastoupí do nemocnic, budou mít nárok na přednostní očkování proti covidu-19, řekl Blatný.

Maturanti zapojení do práce kvůli epidemii covidu-19 asi letos nebudou muset skládat maturitní didaktické testy. V souvislosti s rozhodnutím vlády o pracovní povinnosti studentů by se jim takto mohly ulehčit maturitní zkoušky. Ústní maturity by se jim rušit neměly. Asociace zdravotnických škol ČR o tom podle svého předsedy Karla Štixe jednala s ministrem školství.

Děkani lékařských fakult s nařízením pracovní povinnosti studentů v nemocnicích nesouhlasí. Podle zástupců fakult plošné nasazení studentů nepříznivě ovlivňuje kvalitu jejich studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví. Děkani proto doufají, že vládou vyhlášená pracovní povinnost potrvá co nejkratší dobu, napsal předseda Asociace děkanů lékařských fakult Vladimír Komárek.

Podle děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara vyjádřila asociace souhlas s nasazením předposledního pátého ročníku, a pokud by to nestačilo, tak i některých dalších, například čtvrtého. "Mělo by to však být podloženo analýzou jejich potřebnosti na konkrétním pracovišti," řekl Maďar. Ve svém stanovisku ze čtvrtka asociace kromě toho deklarovala ochotu dál rozšířit dobrovolnou pomoc, do které je v současnosti zapojeno více než 500 studentů medicíny.

Povinné testování 

Povinné testování bude od 10. března platit i pro veřejný sektor, a to pro úřady s 50 a více pracovníky. Zaměstnanci bez testu nebudou od 17. března vpuštěni na pracoviště.

Část testů původně nakoupených pro školy bude použita na testování ve státní správě, řekli v pátek ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Testování na týdenní bázi se bude podle vládních dokumentů týkat státních zaměstnanců, pracovníků územně samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění.

Povinné testování musely tento týden zahájit firmy. Velké nad 250 zaměstnanců měly s testováním začít ve středu, dokončit ho musejí do 12. března. Střední podniky, které mají od 50 do 249 pracovníků s testováním měly začít v pátek.

Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusejí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování nebo v posledních pěti dnech absolvovali PCR nebo antigenní test a mají o tom doklad, dodal Blatný.

Firmy budou moci příspěvek na testy nově uplatňovat i na agenturní pracovníky, případně živnostníky, kteří v podniku vykonávají činnost. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to v pátek řekl Havlíček.

"Všichni lidé, kteří se budou pohybovat v podniku, ať to jsou zaměstnanci na plný pracovní úvazek, na částečný pracovní úvazek, DPP, DPČ, ať to jsou pracovníci agentur práce, nebo to jsou živnostníci, musí mít negativní test," uvedl dále Havlíček.

Stát osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) stejně jako firmám přispívá prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění 60 korun na test, maximálně na čtyři testy na zaměstnance měsíčně. Pokud si ale živnostník negativní test nepřinese, může ho daná firma otestovat a čerpat na něj státní příspěvek.

Svrčinová je odbornice

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje ředitelku moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavlu Svrčinovou, která má v polovině března vystřídat ve funkci hlavní hygieničky Jarmilu Rážovou, za odborníka na svém místě. Chce, aby o epidemii mluvila na veřejnosti. Řekl to novinářům na dotaz ohledně rasistického vtipu sdíleného na její facebookové stránce. Uvedl také, že vláda v pátek o jmenování Svrčinové nejednala. Ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vtip zarazil a mrzí ho. Bude o tom se Svrčinovou hovořit.

Blatný na tiskové konferenci odmítl vysvětlit důvody odchodu Rážové. Uvedl, že nemusí všechna svá rozhodnutí vysvětlovat.

Nechtěl ani komentovat loňský spor Svrčinové s tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Babiš uvedl, že loňský spor vznikl kvůli řešení epidemie v OKD a "rozkolu s krajem".

Sedmapadesátiletá Svrčinová vede moravskoslezskou krajskou hygienickou stanici od loňského ledna. Je odbornicí v ochraně a podpoře veřejného zdraví, dlouhá léta se specializovala na hygienu výživy a bezpečnost potravin, jako auditorka i na celoevropské úrovni v Bruselu. O funkci hlavní hygieničky se před pěti lety ucházela ve výběrovém řízení, kvůli novému služebnímu zákonu jí ale nebyla jako dostatečná kvalifikace uznána předchozí práce pro Evropskou komisi.

Na facebookové stránce Svrčinové byl loni v říjnu sdílen příspěvek, který ve čtvrtek romská organizace Romea na Twitteru označila za rasistický. "Nevím, jak se mně to na profilu ocitlo, a proto jsem celý profil zrušila. Já opravdu Facebook nepotřebuju," řekla k tomu Svrčinová. "Nic takového není v mém vlastním přesvědčení a rozhodně tyto pocity žádné nemám, že bych byla rasistka," uvedla večer v pořadu České televize Události, komentáře.

Očkování a rozvolňování

Premiér ve čtvrtek ve sněmovně řekl, že lidé nemají počítat s rozvolněním protiepidemických opatření po ukončení nynějších omezení. Současný lockdown vyhlásila vláda od začátku března na dobu tří týdnů. "Pokud se bude situace lepšit, po této době mohou být pravděpodobně uvolněna ta nejstriktnější opatření, například omezení pohybu v katastru obce a podobně," řekl k tomu v pátek Blatný.

Počty naočkovaných by v následujících měsících měly podle ministra zdravotnictví stoupat. V březnu má do Česka dorazit přes milion dávek vakcíny, z toho zhruba 700 tisíc od společností Pfizer/BioNTech. V dubnu přijdou dva miliony dávek, řekl Blatný. Ke čtvrtku dostalo první dávku vakcíny 78 procent lidí nad 80 let, kteří se k očkování zaregistrovali, obě dávky obdrželo 21 procent osob v kategorii. Cílem je v březnu očkovat alespoň 35 tisíc lidí denně, v dubnu by se mělo každý den aplikovat 100 tisíc dávek vakcíny, řekl Blatný.

Kromě nemocnic očkují také praktičtí lékaři. Do očkování je zapojeno přes 2000 ordinací, doplnil Blatný. Zaregistrovalo se u nich přes 120 tisíc lidí.

Česko nezačalo jednat s Čínou o dodávce vakcíny Sinopharm. Po jednání vlády to v pátek řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Potvrdil ale, že žádal prezidenta Miloše Zemana, aby čínského prezidenta v této věci kontaktoval. Žádnou aktivitu ve věci získání čínské vakcíny nevyvíjí ani ministerstvo zdravotnictví, napsala mluvčí ministerstva Barbora Peterová. Podle Babiše nebude do Česka dovezena vakcína, která by neměla registraci v EU, nebo výjimku ministerstva zdravotnictví. Firmy a občané ale podle něj mají o dosud neschválené vakcíny zájem.

Vláda v pátek vyzvala zaměstnavatelské svazy, aby firmy dělaly maximum pro to, aby lidé co nejvíce využívali práci z domova, takzvaný home office. Povinnost ale kabinet neuložil. Zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů práci z domova firmám doporučují, podle nich se její využití zvyšuje a stává se standardem.

"Zabývali jsme se možností to nějak nařídit, ale já myslím, že to ani není potřebné. Že všichni zaměstnavatelé chápou, že je to důležité z hlediska mobility," uvedl premiér. 

V Česku v pátek přibylo 13 074 lidí s nemocí covid-19, což je méně než ve čtvrtek i než před týdnem. Proti čtvrtku denní přírůstek nakažených klesl zhruba o 1500 a proti minulému pátku téměř o 1700. Počet lidí, kteří se koronavirem nakazili od počátku epidemie, překročil 1,3 milionu. Počet zemřelých s covidem dosáhl 21 558. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V nemocnicích bylo v pátek 8219 lidí, zhruba o 200 méně než ve čtvrtek, kdy podle aktualizovaných údajů ministerstva bylo s koronavirem hospitalizováno 8406 pacientů. Počet těžkých případů se změnil minimálně, ve vážném stavu zůstává 1700 nemocných.

Prubeh prevozu pacientu

Foto: Ministerstvo zdravotnictví