Je to čím dál tíživější. Děti přestávají bavit věci, které je dříve bavily, začínají být apatické při on-line výuce a často se jim nechce už ani mluvit. Vládní opatření dolehla nejvíce právě na děti a dospívající. Odstřihla je od školy, kamarádů, koníčků, prvních milostných vztahů… Do toho ale rodiče musí zvládat práci a chod domácnosti. "Měli bychom držet v rodině hierarchii. Rodič má být ten, kdo pomáhá dítěti orientovat se ve světě a kdo je mu oporou. Ne ten, kdo ho zatahuje do svých nejistot," říká psycholožka a členka iniciativy Sníh Zuzana Masopustová. Zároveň ale dodává, že není v ničím zájmu, aby se rodič uštval. Je podle ní důležité ukázat dítěti autentický zájem. "Je zbytečné dítě zahlcovat vysvětleními, proč to nejde, stačí zůstat u toho, že přiznáme, že to nejde a že víme, že to vůči němu není fér, ale jinak to teď nedokážeme zařídit. I jen toto přiznání může na dítě působit dost léčivě," vysvětluje Masopustová s tím, že dítě někdy nepotřebuje, abychom mu všechny jeho potřeby a žádosti naplnili, ale abychom alespoň vnímali, že je má, a nepřesvědčovali ho, že se nemá cítit ukřivděně, když se ukřivděně cítí.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se