Tým výzkumníků z Akademie věd vyvinul rychlejší metodu pro porovnávání citlivosti různých druhů antigenních testů. Dosavadní postupy byly zdlouhavé a vyžadovaly velké množství vzorků od nakažených pacientů. Nová metoda vytvořená týmem pod vedením Jana Konvalinky namísto toho pracuje s uměle vytvořeným nukleoproteinem viru a umožňuje určit takzvaný limit detekce - nejmenší množství viru, které daný test dokáže odhalit. Informoval o tom Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v tiskové zprávě

"Většina antigenních testů je založena na tom, že detekuje antigen - jednu ze složek viru. Z našich výsledků to vypadá, že je to takzvaný nukleoprotein," řekl ČTK biochemik František Sedlák, který se na výzkumu podílel.

"Naše metoda se zakládá na tom, že máme nukleoprotein synteticky připravený, a vytvoříme si ředicí řadu. Postupně snižujeme množství nukleoproteinu a zjišťujeme, zda je daný test schopen detekovat to množství, nebo už nikoliv," dodal.

Související

Vědci metodu otestovali na 13 typech testů, z nichž většinu pro samotestování v českých firmách schválilo ministerstvo zdravotnictví. Jednalo se o konkrétně o Ecotest, Abbott Panbio, SD Biosensor, Lepu, Humasis, Testsealabs, Safecare, Flowflex, Saligen, Biosynex, Zandcell, V-Check a Diaquick. 

Výsledky studie odhalily až stonásobné rozdíly mezi nejpřesnějším testem (Flowflex, limit detekce 50 pikogramů nukleoproteinu, tj. i při tomto množství test ještě odhalil pozitivní výsledek) a tím nejméně přesným (Safecare, 5000 pikogramů nukleoproteinu).

Porovnání citlivosti antigenních testů schválených pro samotestování v Česku ministerstvem zdravotnictví.
Porovnání antigenních testů podle citlivosti k nukleoproteinu SARS-COV2. Nižší přístrojový limit detekce znamená vyšší citlivost testu. * Citlivost testu může být podhodnocena vzhledem k současné detekci RBD domény.
Foto: Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR

Na českém trhu jsou v současnosti k dispozici desítky různých antigenních testů. Jejich výrobci sice uvádí citlivost a přesnost, ta však zpravidla neprošla nezávislým posouzením. Na vině je částečně i právě složitost dosavadních způsobů porovnávání citlivosti testů, nová metoda vyvinutá českými vědci by to tedy teoreticky mohla změnit.

Výzkumný tým vedle samotné citlivosti zkoumal také snadnost vyhodnocení jednotlivých testů a posuzoval zřetelnost pozitivního proužku. Výsledky se mezi různými testy a různými hodnotiteli výrazně lišily, nevyškolené osoby však testy zpravidla častěji vyhodnocovaly jako falešně negativní.

Vědci proto v tiskové zprávě uvádí, že je zásadní, aby každá osoba provádějící vyhodnocení testu prošla alespoň základním tréninkem určování pozitivity. Právě školení a výběr správného testu podle nich představuje cestu k co možná nejefektivnějšímu testování. 

Související