Eva Kubišová jako místopředsedkyně ÚOHS měla v gesci dohled nad veřejnými zakázkami za stamiliardy. Nyní ve funkci skončí. HN a Aktuálně.cz již upozornily, že ji policie podezřívá z manipulací rozhodování úřadu společně s někdejším vlivným politikem ANO Jiřím Švachulou. Nový šéf ÚOHS Petr Mlsna chtěl nejdříve počkat na konec prověřování. Nyní oznámil, že Kubišová kvůli své věrohodnosti odchází.

Je to čtvrt roku, co po sérii korupčních podezření rezignoval šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Nyní je jasné, že z ÚOHS odejde i jeho pravá ruka a také místopředsedkyně pro veřejné zakázky Eva Kubišová.

HN a Aktuálně.cz už upozornily, že i Kubišovou – stejně jako Rafaje – policie podezřívá z manipulování rozhodnutí úřadu, který dohlíží třeba na regulérnost veřejných tendrů za stamiliardy korun. Ani po téměř třech letech nikoho neobvinila. Zato ale shromáždila odposlechy a zprávy, z nichž je patrné, že Kubišová byla v blízkém kontaktu s někdejším vlivným politikem ANO Jiřím Švachulou, dnes obžalovaným z manipulací zakázek. A mimo jiné s ním dle detektivů řešila interní rozhodování svého úřadu. Kubišová podezření odmítá.

Nový předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna při nástupu do čela úřadu mluvil o tom, že je třeba po Rafajově éře obnovit kredibilitu úřadu. K dotazům na setrvání Kubišové ve funkci ale před měsícem HN a Aktuálně.cz řekl, že se „nebude řídit podle novinových článků“ a chce počkat na konec policejního prověřování. Výstupy sekce veřejných zakázek, kterou vede Kubišová, rovněž označil za „poměrně kvalitní“.

Nyní ale mluví jinak. „Její působení dopadalo na kredibilitu úřadu. Je také třeba sekci veřejných zakázek znovu nastartovat. Běžela za agendou – byla spíše reaktivní než proaktivní. Budeme se nyní snažit, aby zadavatelé jasně dopředu věděli, co je pro úřad nepřijatelné,“ uvedl Mlsna. Kubišová podle něj končí po vzájemné dohodě a její práce si váží.

Jméno nástupce Kubišové prozradit nechce. Nicméně podle Mlsny se bude jednat o člověka zevnitř úřadu a nastoupit by měl od července. Tehdy také dosavadní šéfka oddělení ve funkci skončí. Dle zdrojů redakcí by její pozici mohli obsadit ředitelé odborů veřejných zakázek Michal Kobza nebo Markéta Dlouhá.

Kubišová se před rokem proti nařčením, že nelegálně spolupracovala se Švachulou, ohradila. „Pan Švachula rozhodně nic podobného nedělal, příště mi nevolejte,“ reagovala a položila telefon. Nynější prosbu o vyjádření ke svému konci ve funkci odmítá. „Nezlobte se, nebudu s vámi mluvit,“ reagovala.

Petr Mlsna při nástupu do funkce slíbil, že vedení úřadu si požádá o bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. Při procesu získání zmíněného osvědčení od Národního bezpečnostního úřadu tajné služby podrobně prověřují i kontakty žadatele a právě ty mohou být důvodem k neudělení prověrky. Kubišová se před měsícem k tomu, zda si o prověrku už požádala, odmítla vyjádřit.

Mlsna reportérům v únoru sdělil, že nahradí prvního místopředsedu úřadu Hynka Broma, jediného člena vedení, který v policejním prověřování dle zjištění redakce nefiguruje. Ten tvrdí, že odchází na vlastní žádost. „Moje rodina bydlí mimo Brno. Řeším, jak se k ní přiblížit. Dohodl jsem se, že budu končit k 31. březnu,“ uvedl Brom. Dle informací redakce ho nahradí jeho podřízený Kamil Nejezchleb.

Poslední místopředseda antimonopolního úřadu Petr Solský, dohlížející na sekci legislativy a veřejné regulace, ve funkci dle Mlsny zůstává. Solský má prověrku na stupeň tajné, ovšem i o něho se zajímali vyšetřovatelé. Policejní materiály jsou ovšem výrazně tenčí než v případě Rafaje a Kubišové.

Kdo zhodnotí jaderný tendr?

To, jak tehdejší Rafajův úřad posuzuje veřejné zakázky, loni kritizovaly Liberecký a Ústecký kraj, jejichž zakázky prý ÚOHS posuzoval svévolně. Výměna Kubišové je sledovaná také proto, že její sekce nejspíše bude v prvním stupni hodnotit, zda stát podle zákona vypsal připravovaný tendr na dostavbu Dukovan minimálně za 200 miliard korun. A v krajním případě může tendr zrušit. V odvolacím stupni to má ze zákona svěřeno přímo předseda úřadu Petr Mlsna, favorit prezidenta Miloše Zemana, který je zastáncem dostavby jádra ruským Rosatomem.

Polostátní obr ČEZ požaduje, aby se tendr odehrál mimo mantinely zákona o veřejných zakázkách. Podle dřívějšího zjištění Aktuálně.cz původně Kubišová za antimonopolní úřad v roce 2018 varovala, že se tento způsob výběru dodavatele zakázky může střetnout se zákonem.

Na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVJN) – který tendr připravoval – tehdy donesla seznam judikátů Soudního dvora Evropské unie, u něhož se v podobných případech pokoušely jiné státy bránit proti rozhodnutí EU. Dle Kubišové zamítavé verdikty dokazovaly vysoké riziko, že její vlastní úřad či Evropská komise tendr nakonec smetou. Redakce má její soupis k dispozici.

Loni ale už Kubišová redakci tvrdila, že si na to nevzpomíná. „To já vůbec nevím, že bychom se v tom nějak angažovali,“ uvedla Kubišová. ÚOHS vydal oficiální stanovisko, v němž využití výjimky ze zákona za určitých okolností připouští.

Detektivové: Rafaj Kubišové zadával nezákonné pokyny, jak má rozhodnout

Kubišová – stejně jako Rafaj – měla v březnu 2019, tedy v době razií spojených s kauzou policií nazvané Stoka, domovní prohlídku. Vyšetřovatelé na základě odposlechů pracují s verzí, že zatímco tehdejší předseda Petr Rafaj měl poslední slovo v druhém (odvolacím) stupni rozhodování, u místopředsedkyně si dle detektivů zajišťoval verdikty podle svých představ v prvním stupni. Navzdory tomu, že do nich ze zákona nesměl zasahovat.

„Rafaj zadává Kubišové svoje nezákonné pokyny, jak má být v jednotlivých řízeních rozhodnuto. Kubišová následně uděluje pokyny svým podřízeným tak, aby v plné míře vyhověla zadáním Rafaje,“ popsali detektivové v dokumentech, které mají redakce HN a Aktuálně.cz k dispozici. Kubišová své působení na úřadě komentovat odmítá, redakci pokládá telefony.

Evu Kubišovou policie podezírá nejen z toho, že s Rafajem ovlivňovala mediálně známý tendr na mýtný systém. Místopředsedkyně zodpovědná za regulérnost veřejných zakázek za miliardy udržovala dle vyšetřovatelů nadstandardní vztahy s vlivným expolitikem za ANO Jiřím Švachulou. Ten se dnes před soudem hájí proti obvinění ze stamilionových manipulací veřejných zakázek, na jejichž regulérnost naopak Kubišová dohlíží.

Podle policie Švachula s Kubišovou řešil například brněnský dopravní podnik, který dnes vede Miloš Havránek, rovněž policií podezíraný z korupce. „Jsou zdokumentovány schůzky Švachuly s Havránkem, Rafajem a následně Kubišovou, kdy se lze domnívat, že prostřednictvím Jiřího Švachuly mohou být mimo jiné zjišťovány skutečnosti ve vztahu k zadávání veřejné zakázky DPMB, a. s. (brněnský dopravní podnik – pozn. red), či správního řízení vedeného na ÚOHS,“ popisují vyšetřovatelé.

Kromě ovlivňování veřejných zakázek se dle kriminalistů Jiří Švachula pokoušel z antimonopolního úřadu získávat neveřejné informace. Policisté například zmonitorovali komunikaci, kterou ilustrují, jak v tomto směru dnes obžalovaný expolitik místopředsedkyni Kubišovou úkoloval ve věci získání dokumentů ohledně fúze mediální skupiny Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše s časopiseckým vydavatelstvím Bauer Media.