Díváte se na své dítko, jak zase zašpinilo sebe, půlku kuchyně i vás brokolicovou polévkou. Teda spíš rozmixovanou šlichtou, protože sami byste to nejedli. Kočka se schovává ve dřezu, pes pod stolem. Asi pro jistotu, kdyby další lžíce letěla na ně. A stejně jste přesvědčeni, že ten šklebící se a prskající čert byla vaše nejlepší životní investice. Lidé budou toužit po dětech pořád, pořídit si je bude ale stále těžší kvůli rapidně klesající plodnosti mužů a žen. Je proto čas investovat buď do udržení vlastní plodnosti, nebo do akcií firem, které na tom vydělají. Záleží, v jaké jste fázi života a jaké máte plány.

Během posledních čtyřiceti let se průměrná mužská zásoba spermií propadla přibližně o polovinu. Kdyby snižování počtu spermií pokračovalo stejným tempem i nadále, budou muži na Západě do roku 2045 prakticky neplodní. Tvrdí to nová kniha Countdown expertky na plodnost Shanny Swanové, opřená o dvacet let výzkumu a analýzu nespočtu studií. Podle Swanové bude za několik málo desítek let přirozeně počaté dítě takřka vzácností. Pokud se tedy něco zásadního nezmění, což zatím nic nenaznačuje. 

Hlavním důvodem klesající plodnosti mužů i žen v povědomí lidí bývá nezdravý životní styl nebo oddalování těhotenství do vyššího věku, s nímž plodnost přirozeně klesá u žen i mužů. Swanová ale ve své knize dává největší vinu chemikáliím v plastech. Proč si to myslí? Například plodnost ženy velmi rychle klesá po dosažení pětatřicátého roku života. To by znamenalo, že problém s otěhotněním budou mít spíše starší ženy, ve skutečnosti se ale s více komplikacemi potýkají mladší ročníky. Zároveň roste pravděpodobnost nedonošení plodu u všech věkových skupin. To značí, že za ztrátou plodnosti je i něco dalšího – již zmíněné chemikálie.

Mezi plodnost ohrožující látky počítá Swanová především ftaláty, což jsou chemikálie používané pro změkčení plastů. V Evropské unii je jejich používání zakázané či omezené ve výrobcích pro děti či kosmetických přípravcích. Lidé se s nimi ale i tak setkávají na denní bázi, neboť jsou přítomné v linech, plovoucích podlahách, obalech a pak v samotném jídle. Do potravin se mohou dostat jednak skrz obaly a jednak napřímo kontaminací už při výrobě. Jejich působením klesá produkce spermií, snižuje se ženské libido a zvyšuje riziko potratů nebo předčasných porodů.

Podobně je to s látkami jako bisfenol A, který zase primárně snižuje plodnost žen. Swanová upozorňuje také na bromované zpomalovače hoření a některé pesticidy nebo herbicidy. V rozhovoru pro deník Guardian dává jako příklad atrazin a poukazuje i na rozdíl v jeho regulaci na území Evropské unie a Spojených států. Zatímco v Evropě je tento herbicid zakázaný už od roku 2005, v USA se stále ve velkém používá. Všechny zmíněné látky negativně působí na člověka už v době, kdy je plodem v těle matky, neboť tehdy je organismus nejcitlivější. Pokud je těhotná žena vystavena zmíněným chemikáliím, je tím na celý život ovlivněno i její dítě. 

Je obecně v povědomí lidí, že zásoba a kvalita vajíček u žen jsou dány již v matčině lůně. Podobně je to ale i u mužů a jejich schopnosti produkovat spermie. Příčinou negativního vlivu chemikálií je jejich působení na lidské hormony a tím narušení přirozeného vývoje. Pokud se to děje u člověka, pak by to mělo být podobné i u zvířat. Člověk ovlivňuje výrobou chemikálií nejen své prostředí, ale i prostředí všech zvířat. A studie skutečně ukazují na pokles rozmnožovacích schopností zvířat, od psů přes dánské norky až po floridské aligátory. Největší problém je i u těchto zvířat s úbytkem spermií.

Co si z toho odnést? O rozmnožovacích schopnostech každého člověka už do značné míry rozhodli jeho rodiče. Nicméně i tak má smysl se snažit zbytečnému střetu s chemikáliemi vyhýbat, neboť efekt jejich působení se dál kumuluje. Proto je dobré nakupovat čerstvé, nezpracované jídlo, nejíst potraviny z plechovek, pokud není k dispozici jasná informace od výrobce, jak je plechovka vyráběna. Lidé by také neměli jíst jídlo z plastu ani jej v plastu ohřívat třeba v mikrovlnné troubě. Člověk by se měl vyhýbat manipulaci s účtenkami vyráběnými z termopapíru, které velmi často obsahují již zmiňovaný bisfenol A. Kromě vyhýbání se chemikáliím je dobré dát si pozor i na další faktory.

Sama Swanová je ve své knize rozebírá, nicméně velmi pěkný přehled podložený studiemi sestavil též populárně-naučný server Live Science. Ve spolupráci s vědci nabízí deset tipů pro muže i ženy, jak zvýšit svou šanci na početí dítěte. Mužům i ženám ubližuje kouření, které snižuje kvalitu vajíček i spermií. Obě pohlaví by se měla vyhnout i marihuaně a pro jistotu i požívání alkoholu, i když v jeho případě nejsou výsledky studií vždy jednoznačné. Také platí, že plodnost u mužů i žen zhoršuje nadměrná váha. Zvýšit šanci k početí lze naopak fyzickou aktivitou, která musí být ale především u žen přiměřená. Muži by se měli vyvarovat jízdy na kole.

Naopak poměrně známé přesvědčení, že mužům škodí těsné spodní prádlo, nemá ve studiích dostatečnou oporu. Oběma pohlavím pomůže konzumace zdravého jídla a vitaminů. V případě žen se vědci pustili i do testování kvality aplikací, které pomáhají sledovat ovulační cyklus, a naplánovat tak vhodné dny pro početí. Aplikací jsou stovky, velká část z nich je ale podle vědců k ničemu. Jako nejlepší vyhodnotili Clue Period Tracker, Fertility Friend Ovulation App a GLOW. Ovulation & Period Tracker. Nic z výše zmíněného sice těhotenství nezaručí, ale zvýší jeho šance.

Na celý trend poklesu plodnosti se lze dívat ještě z jednoho pohledu. Jde o velkou příležitost pro firmy, které se byznysu s umělým oplodňováním či léčením neplodnosti věnují. Podle několika nezávislých finančních analýz by měl jen trh s asistovanou reprodukcí vzrůst do pěti let na dvojnásobek - tedy na 50 miliard dolarů (skoro 1,1 bilionu korun). V oplodňovacím byznysu hrají evropský prim Česko, Španělsko a Řecko. Česku se daří díky tomu, že s početím potomků má problémy až čtvrtina párů a zároveň místní kliniky vyhledávají cizinci – hovoří se o reprodukční turistice.

Největším hráčem v tuzemsku je skupina FutureLife, která vzešla z peněz premiéra Andreje Babiše. Již před pěti lety ohlášený plán jít se skupinou na burzu a získat peníze pro další evropskou expanzi se ale zatím neuskutečnil. Drobní investoři proto mají smůlu, poohlédnout se ale mohou po akciích v zahraničí. Obdobou FutureLife je ve Spojených státech společnost Progyny, která vstoupila na burzu v roce 2019. Ve svém portfoliu má na 600 klinik. Její byznys je ale postavený v rámci branže neobvykle.

Společnost funguje ve spolupráci přímo se zaměstnavateli, kteří nabízí služby Progyny jako zaměstnanecký benefit. V roce 2016 začínala firma s pěti klienty, dnes jich má už více než 130, obsluhuje přes dva miliony lidí, a to včetně zaměstnanců Microsoftu, Googlu a Unileveru. Akcie společnosti se nyní obchodují s cenovkou 53 dolarů za kus. Vyrovnaly tak už ztrátu, kterou utrpěly při všeobecném výprodeji technologických akcií v březnu. Meziročně je cena akcií Progyny přes sto procent v plusu.

Oproti mnoha technologickým firmám má Progyny jednu nespornou výhodu, její tržby a provozní cash flow rostou tak rychle, že se v roce 2020 dostala do zisku 46,5 milionu dolarů. Ještě v roce 2019 byla ve ztrátě dva miliony dolarů. Tržby vzrostly loni oproti roku 2019 o padesát procent. Společnost má zároveň nízký dluh, dokázala by ho celý pokrýt s využitím volných hotovostních prostředků. Velmi dobře vypadají i ukazatele efektivity využívání kapitálu. Tradiční ukazatel P/E, který říká, kolik je investor ochotný zaplatit za jeden dolar zisku, je sice vyšší než 100, u takto rychle rostoucí společnosti to ale není takový problém.

Stojí za to mít firmu v hledáčku, zejména pokud dojde na aktuálně drahých akciových trzích k výprodejům. Společnost Progyny není samozřejmě jediná štika v rybníku. V celosvětovém byznysu se také pohybuje například největší australská firma řešící neplodnost Virtus Health nebo švédská společnost Vitrolife, která zajišťuje dodávky potřebného materiálu klinikám po celém světě.

Pokud máte zájem o podobné články zaměřené na investice na trzích, do zdraví nebo vzdělání, můžete se kliknutím na obrázek níže přihlásit k odběru investičního newsletteru Peníze HN. Newsletter každý týden nabízí původní analýzy, glosy, tipy a výhled na ekonomické dění.

Předplatné HN