Kauza Kúdela: Dopis z Hradu ničemu nepomůže, Skoty chápu, ale i oni by měli udělat krok k usmíření, říká analytik

Byla to jedna z nejúspěšnějších sezón českého fotbalového klubu v pohárové Evropě. Pražská Slavia letos postoupila do čtvrtfinále Evropské ligy, v němž tento týden nakonec vypadla s londýnským Arsenalem. Mementem letošní sezony se však nestal tento zápas, ale dění po osmifinálové odvetě Slavie se skotským Rangers FC. Hráči glasgowského klubu v závěru tohoto utkání, které prohráli 0:2, obvinili obránce Slavie Ondřeje Kúdelu z rasistické urážky finského záložníka se sierraleonskými kořeny Glena Kamary. A prakticky od závěrečného hvizdu v zápasu se odehrává střet dvou světů.

Skotové mluví o rasismu, česká strana zase o fyzické hrubosti hráčů Rangers. Kúdelově poznámce totiž bezprostředně předcházela situace, kdy dva hráči Rangers kopali do na zemi ležícího Jana Kuchty ze Slavie, několik desítek minut předtím pak útočník Rangers Kemar Roofe kopl brankáře Ondřeje Koláře do obličeje takovou silou, že hráč Slavie skončil se zlomeninou lebeční kosti a do konce kariéry bude chytat s ochrannou helmou. Krátce po utkání pak Kamara Kúdelovi oplácel, když ho za přítomnosti trenérů obou klubů udeřil do obličeje.

A emoce z měsíc starého zápasu nijak neuklidnil ani verdikt UEFA z tohoto týdne: Kamara v něm vyfasoval třízápasový trest, Roofe čtyřzápasový a Kúdela, který po celou dobu sporu přiznává, že se choval nesportovně, ale odmítá, že by šlo o rasismus, si nesmí zahrát deset zápasů. Obě strany vnímají tresty jako neadekvátní.

Právník a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš specializující se na aglofonní země v rozhovoru pro HN vysvětluje, proč se rasismus ve Velké Británii stal tématem, kvůli němuž pro Kúdelu na ostrovech nemají pochopení. „Projevy rasismu jsou v Británii stále časté, a je proto logické, že existuje i silná snaha takové projevy omezovat. Boj s rasismem a snaha o politickou korektnost však má i takové důsledky, že prakticky co měsíc je ukončena kariéra nějaké třeba i významné osobnosti za nevhodné veřejné vyjádření. Třeba za přirovnání k shakespearovské postavě,“ zmiňuje příklad labouristického politika Gideona Bulla.