Výbuch ve Vrběticích na Zlínsku nebyl aktem státního terorismu, šlo o útok na zboží bulharského podnikatele, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání vlády. Činnost agentů ruské zpravodajské služby GRU v Česku současně označil za nepřijatelnou. Kabinet nepřistoupil k odtajnění zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), které Babiš navrhoval, protože orgány činné v trestním řízení stále pokračují ve vyšetřování.

Vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích byl materiál určený k převozu do Bulharska, řekl novinářům nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Chtěl bych hlavně říct, že nešlo o akt státního terorismu, jak jsme slyšeli,“ uvedl Babiš. Rusko neútočilo na Českou republiku, ale na zboží bulharského obchodníka se zbraněmi, dodal. Agenti GRU vyvíjeli nepřijatelnou činnost, a akci navíc „zpackali“.

Babišova vyjádření, ve kterém odmítá, že by se jednalo o akt státního terorismu, si okamžitě všimla také ruská televize RT. „Tohle je přímo učebnicová ukázka informační války ze strany Ruska,“ reagoval na to na Twitteru podplukovník Ivo Zelinka ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. 

Babišův výrok vyvolal také nesouhlasné reakce zejména z řad opozice. „Premiér to jednoznačně zlehčuje. Ruští agenti nejednali na vlastní pěst,“ uvedla pro HN předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní agenty koordinoval Kreml, a není proto namístě přirovnávat akci ve Vrběticích k útoku „na zboží“. Stejně tak podle ní neobstojí argument, že ruští agenti akci pokazili a původně měli v úmyslu útočit až na území Bulharska, kam měly zbraně směřovat. „V takovém okamžiku, kdy instalujete výbušniny, tak je to akt státního terorismu, který je prováděný vůči nějaké zemi,“ dodala šéfka TOP 09.

Další reakce směřovaly k Babišovi na Twitteru. „Dva mrtví čeští občané nejsou žádné zboží! To je odpověď Babišovi, který označil výbuch ve Vrběticích za ,útok na zboží obchodníka‘, a nebyl to podle něj státní terorismus,“ komentoval vyjádření premiéra poslanec za ODS a plzeňský primátor Martin Baxa.

Babiš o víkendu řekl, že vláda v pondělí odtajní zprávu BIS, na základě které úřady rozhodly o vyhoštění 18 lidí z ruské ambasády v Praze. Novinářům po jednání kabinetu řekl, že narazil na odmítnutí ze strany bezpečnostních složek. Kabinet k odtajnění zprávy nakonec nepřistoupil, protože orgány činné v trestním řízení stále pokračují ve vyšetřování. 

„V tuto chvíli se neplánuje, že by se něco odtajnilo, protože je to součástí vyšetřování. Nelze vyloučit, že aktéři rozhodnou o částečném odtajnění,“ konstatoval Havlíček.

Po zasedání kabinetu k tématu stručně vystoupili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. „To je maximum, co příslušné orgány byly ochotné sdělit,“ konstatoval premiér.

Ruská reakce na vyhoštění 18 ruských diplomatů z ambasády v Praze je nepřijatelná a neadekvátní, řekl premiér. Rusko jako odvetný krok v neděli rozhodlo o vyhoštění 20 pracovníků české ambasády v Moskvě. Babiš nevyloučil další kroky, zatím je ale s ministrem vnitra a zahraničí Janem Hamáčkem (ČSSD) neprobíral. Vláda bude určitě nějakým způsobem reagovat, dodal premiér.

Dostavba Dukovan bez Rosatomu

Vláda vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany ruskou společnost Rosatom. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států. Investor stavby, polostátní společnost ČEZ, má podle něj těmto firmám dotazník zaslat do 30. dubna. Ruskou firmu se Česko rozhodlo neoslovit v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Rozhodnutí kabinetu bylo podle Havlíčka jednomyslné, Rosatom se podle něj nemůže plánované zakázky účastnit ani v konsorciu. „Jasně uvádíme, že se jedná o posouzení třem přípustným dodavatelům jaderné technologie, to znamená nejedná se pouze o jaderný ostrov, ale jedná se o další kritickou jadernou technologii. Toto je navíc ještě ošetřeno v zadávací dokumentaci, která jasně říká, že dodavatelem kritické jaderné technologie může být subjekt pouze ze země Evropské unie nebo NATO. V tuto chvíli můžeme říct, že je vyloučeno, že by se Rosatom stal spoluhráčem kohokoliv z těchto aktérů v rámci konsorcia,“ řekl ministr.

Havlíček zopakoval, že na základě bezpečnostního dotazníku finálně osloví uchazeče až příští vláda. Současná vláda dříve předpokládala, že bude osloven i Rosatom. Podle březnového vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu zůstala ruská firma spolu s francouzskou EDF, korejskou KHNP a severoamerickým Westinghousem mezi uchazeči o stavbu v Dukovanech, se kterými bude stát dál jednat. Vyřazena naopak byla čínská firma CGN. Účast Rosatomu dlouhodobě kritizovala část opozice i někteří bezpečnostní experti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích řekl, že by Rosatom neměl ve hře o rozšíření Dukovan zůstat. Nový jaderný blok v Dukovanech bude zřejmě plně financovat stát. V současných cenách by podle dřívějších informací měl stát zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun), někteří experti ale upozorňují na to, že cena bude vyšší.

Související
Související