Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se domnívá, že aktuální dění na národní (vyšetřování kauzy Vrbětice) i mezinárodní (solidární vyhošťování ruských diplomatů) scéně může vést k dalším odvetám ze strany Ruska, a to i na úrovni kybernetických útoků proti Česku.

NÚKIB upozorňuje, že může jít jak o jednoduché útoky na webové stránky, tak i o velmi sofistikované a destruktivní útoky, které jsou posílány za účelem nevratného mazání dat či kybernetické špionáže. NÚKIB proto zpracoval analýzu nejčastějších technik, které aktuálně útočníci využívají, a také nejčastěji zneužívaných zranitelností. Tu posílá správcům informačních systémů, aby se mohli lépe připravit.

„Tuto analýzu jsme poslali adresně správcům informačních systémů, které spadají pod náš zákon, a jsou tím pádem zásadní pro fungování státu a bezpečí a zdraví jeho obyvatel. Zároveň ji však dáváme volně k dispozici veřejnosti, aby tyto informace pomohly ochránit i systémy, které pod náš dohled nespadají,“ vysvětluje ředitel NÚKIB Karel Řehka důvod zveřejnění analýzy.

„Mezi subjekty, u kterých existuje vyšší pravděpodobnost, že budou čelit kybernetickému útoku, patří zejména vládní instituce, ozbrojené síly a firmy v sektoru energetiky a průmyslu,“ uvedl NÚKIB.

Pod zákon o kybernetické bezpečnosti spadají správci systémů kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů či systémů základní služby. Jde o systémy informační infrastruktury, jejíž narušení by mělo dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí nebo ekonomiku státu. Kromě jiných jde o subjekty z energetiky, vodního hospodářství, zdravotnictví, bankovnictví či letecké dopravy.

Kromě zmíněného přehledu nejčastěji zneužívaných zranitelností a technik útoku dokument obsahuje i odkazy na podpůrné materiály, které NÚKIB vydal již dříve a které mohou být správcům systémů užitečné i nyní.

NÚKIB zprávu vydal několik dní poté, co premiér Andrej Babiš oznámil, že existuje důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Praha v reakci na informace o pozadí výbuchu ve Vrběticích vypověděla 18 ruských diplomatů, Moskva vzápětí reagovala vyhoštěním 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance.