Česká republika zastropuje počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Rozhodnutí je platné od čtvrtka, Rusko má na stažení pracovníků čas do konce května. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Rusko mělo původně do čtvrtečního poledne podle požadavku České republiky umožnit návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě, to ale neučinilo. Nyní hovoří o tom, že přechází na striktní paritu, co se týče počtu pracovníků na ruské a české ambasádě, tedy na stejný počet.

Praha se prý vydala cestou poškozování vzájemných vztahů, odpověď bude brzy následovat, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Český velvyslanec Vítězslav Pivoňka dle svých slov zatím v Moskvě zůstává.

Slovensko v rámci solidarity vyhostí tři ruské diplomaty z Bratislavy, oznámil tamní premiér Eduard Heger. Rusko prý v odvetě vyhostí tři slovenské diplomaty z Moskvy, to ale tamní ministerstvo zahraničí zatím nepotvrdilo. Německá kancléřka Angela Merkelová pak telefonicky jednala s premiérem Andrejem Babišem o ruském pozadí incidentu ve Vrběticích a přislíbila solidaritu.

„Podle článku 11 Vídeňské úmluvy zastropujeme počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze na současném stavu naší ambasády v Moskvě. Rozhodnutí je platné ode dneška. Ruská strana má čas na stažení svých lidí do konce května,“ prohlásil Kulhánek.  Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu vyhoštěných zůstalo sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků, uvedl dále ministr. Podle něho proto Prahu bude muset po českém rozhodnutí opustit 63 zaměstnanců ruské ambasády. Omezení počtu personálu se netýká jen diplomatů, ale také administrativně-technických pracovníků. Serveru Seznam Zprávy to potvrdilo ministerstvo zahraničí.

„Článek 11 je standardní diplomatický nástroj, nechci nic zbytečně eskalovat, to ostatně není role ministra zahraničí. Ale ČR je sebevědomá země a tak se bude chovat. Není to namířeno proti Rusům nebo ruskému národu, je to reakce na aktivity ruských tajných služeb na našem území. Mysleme na to, že to není mířeno proti obyčejným Rusům, kteří u nás žijí, pracují a studují,“ ujistil ministr zahraničí.

Související

Kulhánek také poděkoval spojencům za podporu českého postupu ohledně kauzy Vrbětice. „Mluvil jsem včera s šéfem NATO Stoltenbergem, dnes s velvyslanci NATO a německým ministrem zahraničí. Stojí za námi celá Evropská unie a Severoatlantická aliance. Ve svých prohlášeních nás členské státy obou organizací jednoznačně podpořily a odsoudily postup ruské strany,“ doplnil.

Následné kroky bude vláda s ruskou stranou komunikovat standardní diplomatickou cestou. Česko chce postupovat dle diplomatické praxe. „Jsme připraveni s ruskou stranou jednat o nastavení počtu pracovníků na našich diplomatických misích tak, aby byl umožněn výkon jejich funkcí. Současný paralyzovaný stav nezavinila česká, ale ruská strana,“ uvedl dále Kulhánek.

Disproporce na ambasádách?

Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu vyhoštěných zůstalo sedm diplomatů a 25 takzvaných administrativně technických pracovníků. Podle něho proto Prahu bude muset opustit 63 zaměstnanců ruské ambasády, aby personální stavy na obou velvyslanectvích odpovídaly.

Ruská strana ale zdůrazňuje, že mezi velvyslanectvími panuje disproporce, pokud jde o jejich zaměstnance najaté přímo na místě, tedy ruské občany v Rusku a občany ČR v Praze. České velvyslanectví v současnosti zaměstnává okolo 110 ruských občanů. Patří pod ně totiž formálně například také komplex Českého domu s ubytovacími kapacitami a restaurací nebo konzuláty v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Ruské velvyslanectví v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 občanů ČR.

„Česká republika je suverénní a sebevědomý stát a důkazy o teroristickém aktu na našem území, které máme k dispozici díky práci tajných služeb, nemůžeme nechat bez reakce. Nejde nám v žádném případě o eskalaci, Česká republika má zájem o korektní vztahy s Ruskou federací na bázi dvou svrchovaných států. Doufali jsme, že Rusko uzná nepřiměřenost své reakce, ale náš návrh, jak uklidnit situaci, zůstal bez odpovědi. Proto jsme se rozhodli naprosto adekvátně reagovat. O našem kroku je informován pan prezident a podporuje jej,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš.

„Celá věc byla a je obrovskou bezpečnostní výzvou pro ČR. Zvládli jsme asi největší problém, který před námi byl za poslední desítky let. Podařilo se nám ukázat, jak to bylo ve Vrběticích doopravdy, a následkem toho i rozbít dvě kompletní rezidentury SFR a GRU,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Před ruským velvyslanectvím v Praze od čtvrteční noci hlídkují policisté. Podle mluvčí pražské policie Evy Kropáčové dohlížejí na bezpečnost v okolí ambasády. Bližší podrobnosti nesdělila. Dle serveru Info.cz je policejní přítomnost přípravou na vyhoštění dalších ruských diplomatů. Tento týden Česko vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské tajné služby GRU.

„Mohu potvrdit, že policisté dohlíží na bezpečnost v okolí ambasády na základě vyhodnocení aktuální situace,“ řekla Kropáčová. Kolik policistů je do akce zapojeno, případně s jakou technikou, nechtěla komentovat.

Podle zpravodajského webu Novinky.cz stojí u zastupitelského úřadu dvě dodávky s kamerami používanými k monitorování demonstrací. Na místě jsou také vozy se dvěma družstvy speciální pořádkové jednotky a v okolí ambasády objíždí několik osobních aut. Server Info.cz uvedl, že podle jeho zdrojů z bezpečnostních složek je policejní přítomnost u ambasády přípravou na vyhoštění dalších ruských diplomatů z ČR.

Opozice krok vítá, KSČM nikoli

Většina opozičních politických stran chválí postup vlády. V některých případech se však pozastavují nad tím, že Rusové dostali čas na stažení personálu velvyslanectví až do konce května. Za chybný a diplomaticky nevhodný označil krok kabinetu předseda komunistů Vojtěch Filip.

Předseda ODS Petr Fiala by pokládal za neodpustitelné, pokud by se ČR zachovala jinak a bezdůvodné vypovězení 20 českých diplomatů ponechala bez reakce. „Je správné, že vláda přijala řešení, které jsme vůči Ruské federaci doporučovali a prosadili v Poslanecké sněmovně a z nichž vyplývá, že jsme suverénní stát, pevně zakotvený v NATO a EU,“ sdělil Fiala. Není však podle něj jasné, proč Rusko dostalo na stažení diplomatů čas do konce května.

Postup vlády uvítal i předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Jako opozice ho podporujeme a jsme s ním v souladu. Byl to ostatně krok, na kterém se shodla sněmovna i Senát,“ připomněl usnesení parlamentních komor. Také šéf lidovců Marian Jurečka opatření podpořil. „Je to v této situaci nutný postup. Nyní je šance narovnat počty diplomatů a restartovat vzájemné vztahy. Lhůtu pro opuštění našeho území považuji vzhledem k okolnostem za příliš velkorysou,“ napsal Jurečka.

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan České televizi řekl, že vláda zvolila z jeho pohledu jediné možné řešení. „Měli jsme jakýsi den vyčkávání a já bych považoval za vyjádření slabosti, kdybychom nedostáli tomu, co bylo v tom ultimátu formulováno,“ připomněl středeční požadavek české diplomacie, aby Rusko do dnešních 12:00 umožnilo návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů, pokud chtělo předejít dalšímu českému kroku.

K rozhodnutí vlády je naopak kritický Filip. „Považuji postup české vlády za chybný a diplomaticky nevhodný,“ konstatoval.

Ruská média mluví o ultimátu

Ruská média při informování o diplomatické roztržce mezi Prahou a Moskvou vyzdvihují, že Česko dalo Rusku ultimátum a že český Senát se vyslovil pro vypovězení česko-ruské smlouvy o přátelství a spolupráci a pro minimalizování počtu pracovníků ruského velvyslanectví v ČR.

„Nový český ministr (zahraničí) začíná svoji práci ultimátem Rusku,“ píše například v titulku server státní televizní stanice Rossija 1. „Čtyři hodiny po nástupu do funkce se Jakub Kulhánek setkal s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a předložil mu požadavky (…) Novináři u budovy ministerstva zahraničních věcí doslova zaútočili na ruského velvyslance, ale diplomat odmítl poskytnout komentář,“ popisuje Rossija 1 středeční příjezd Zmejevského k Černínskému paláci. Stanice zároveň poznamenala, že od nového šéfa české diplomacie „se změna tónu komunikace s Moskvou neočekávala“.

O českém ultimátu píší také například server Meduza nebo rádio Echo Moskvy či tiskové agentury TASS, Interfax a RIA Novosti. Základní agenturní zpravodajství přitom ruská média doprovázejí oficiálními komentáři Kremlu či ruského ministerstva zahraničí, podle nichž takovým způsobem nelze s Ruskem jednat.

TASS a RIA Novosti také upozorňují, že čeští senátoři vyzvali vládu, aby vypověděla česko-ruskou smlouvu o přátelství a spolupráci a minimalizovala počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v ČR. Výzvy českého Senátu si všímá například i server Kommersant, který poznamenává, že obě země se patrně ocitly na pokraji přerušení diplomatických styků a že nynější krize nemá obdoby v novodobé historii vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou.

Ruský politolog a expert na českou politiku Ivan Preobraženskij zdůraznil, že Česká republika se na rozdíl od mnohých jiných postsocialistických zemí stala evropskou zemí v pravém slova smyslu, budovala s Ruskem vztahy jako rovný s rovným bez toho, aby se v oblasti bezpečnosti orientovala na USA v takové míře jako Polsko či pobaltské země. Nicméně podle Preobraženského v poslední době začaly ve východní a střední Evropě narůstat tlaky ze strany Ruska i lobbování proruských sil. „Změna politiky Moskvy v regionu se stala katalyzátorem změny českých pozic,“ sdělil politolog listu Kommersant.

Naopak Oleg Soloduchin, který se zabýval rusko-českými vztahy v Ruském středisku vědy a kultury v Praze a nyní působí na ruské Vysoké škole ekonomické, nespatřuje v posledních událostech hlubší tendence. „Dění není odrazem hlubokých tendencí společenského vědomí, ale spíše toho, jak se protiklady domácí politiky, citelné v době pandemie, přenesly na zahraniční politiku,“ uvedl. Rusko se pak podle něj stalo příhodným terčem pro ventilování frustrace. „Rusko se ukázalo jako pohodlné pro zosobnění obrazu nepřítele,“ citoval Soloduchina Kommersant. 

 

Související