Ve věku 82 let zemřel v neděli Ivan Havel, uznávaný vědec a mladší bratr někdejšího disidenta a pozdějšího českého a československého prezidenta Václava Havla. Společně patřili během revolučních dnů 1989 k zakladatelům Občanského fóra. O jeho smrti informoval na sociálních sítích ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který tuto informaci potvrdil ČTK.

„Umřel Ivan Havel, člověk bytostně nezlý, vždy svůj a nápomocný druhým. Díky, žes byl, Ivane,“ napsal na Facebooku Žantovský, který po revoluci působil jako mluvčí prezidenta Václava Havla. Slova uznání, díků i lítosti nad úmrtím výjimečného člověka vyjádřili během večera na sociálních sítích i mnozí politici, umělci, vědci, novináři, skauti či instituce, v nichž působil.

Ivan Havel se desítky let zabýval informatikou, umělou inteligencí, kognitivními vědami a s nimi spojenými filozofickými otázkami. Působil v akademické sféře, publikoval, desítky let řídil časopis Vesmír. Byl čestným členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové či členem správní rady Nadace Občanského fóra.

Ivan Havel byl před revolucí organizátor bytových seminářů, spoluzakladatel Občanského fóra, oporou svému bratru trestanci Václavovi a byl mu nablízku i v době prezidentství, uvedl na Twitteru senátor Pavel Fischer, další spolupracovník prezidenta Havla.

Astronom a astrofyzik Jan Palouš se s Ivanem Havlem znal z předrevolučních bytových seminářů na různá témata. „A také jsem díky Ivanovi dostával zprostředkované dotazy od jeho bratra Václava, když byl ve vězení. Zajímal se o různé otázky z astronomie, z astrofyziky. Takže já jsem tam mohl vzkazovat, co je nového ve vesmíru,“ zavzpomínal Palouš na Ivana i Václava Havla.

Palouš se podílel i na založení Centra pro teoretická studia, jehož byl Ivan Havel první ředitel. Centrum mělo být pokračováním multidisciplinárních setkávání u Ivana Havla, později se stalo společným pracovištěm Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Jeho cílem je provozovat špičkový teoretický výzkum v různých disciplínách exaktních, přírodních i humanitních věd a hledat nové formy interakce mezi zavedenými disciplínami. Poté co Ivan Havel skončil ve funkci ředitele centra, ho titulovali jako „náčelníka“, poznamenal Palouš.

Připomněl i jeho zásluhy o časopis Vesmír, jehož byl Ivan Havel mezi lety 1990 až 2019 šéfredaktor.

„S lítostí jsme přijali zprávu, že zemřel Ivan Miloš Havel – skautským jménem Puzuk. Jeden ze zakladatelů Skautské nadace Jaroslava Foglara a celoživotní podporovatel skautské výchovy. Děkujeme za vše a vzpomínáme,“ uvedla na Twitteru skautská organizace.

Kvůli jeho rodinnému zázemí mu po roce 1948 komunistický režim zakázal studovat, později byl zase perzekvován kvůli společenskému angažmá bratra Václava. Podle svých slov postrádal 40 let svobody, o které ho komunistický režim připravil. „Já jsem nemohl studovat, studoval jsem náhradně a většina věcí z toho, co jsem odborně dělal, byla náhražka za něco, co bych chtěl. Proto bych si zasloužil žít ještě dalších 40 let, abych to mohl všechno dohonit,“ řekl ČTK v říjnu 2018 u příležitosti svých 80. narozenin.

Související