Pandemie vyluxovala filmotéku snad každého.  Člověk se chce podívat na nějaký dobrý film, ale hledání onoho filmu mu zabere tolik času, že to buď vzdá, nebo je mrzutý, protože zjistí, že investoval čas do hledání filmu, který za nic nestojí.  Proto jsou stále populárnější dokumenty, u nich je riziko ztraceného času relativně nízké. 

Není navíc potřeba mít zrovna předplatné Netflixu, výborné dokumenty uvádí na svých webových stránkách třeba Česká televize, jedny z těch nejnovějších a nejzajímavějších lze ale aktuálně zhlédnout na stránkách AFO, mezinárodního festivalu populárně naučných filmů, který existuje už od 60. let a koná se pod záštitou Univerzity Palackého v Olomouci. 

Dokumenty i s českými titulky jsou ke zhlédnutí zcela zdarma, sledují příběhy fauny i flóry, potápí se do hlubin moří nebo cestují do vzdáleného kosmu. Některým ale vyprší možnost zhlédnutí už o půlnoci z úterý na středu, vybrali jsme proto pět dokumentů, které byste si rozhodně neměli nechat ujít.

In silico

Ke konci minulého roku zachvátil herní svět titul Cyberpunk 2077, v němž bylo všudypřítomné téma emulace lidského mozku,  tedy jeho nahrání do digitálního prostředí. Někomu to může připadat jako sci-fi,  švýcarský projekt Blue Brain ale na něčem takovém pracuje od roku 2005. Unikátnost dokumentu In silico je v tom, že informací o projektu Blue Brain je poměrně poskrovnu a utvořit si o něm představu není jednoduché. Dokonce i anglická verze Wikipedie moc informací nenabízí.

Dokument sleduje deset let trvající snahu vědců v čele s Henrym Markramem najít cestu k simulaci lidského mozku v digitálním prostředí. Divák zažije údiv nad tím, co se už podařilo, a to když uvidí, jak simulované myší neurony začínají samy spontánně vysílat signály, jako ty ve skutečném mozku. Jenže celá Markramova myšlenka má své kritiky a projekt za v přepočtu desítky miliard korun opouští už i někteří nejbližší spolupracovníci.

O podmínkách, které je potřeba splnit, aby bylo možné člověka nahrát do digitálního prostředí, jsme psali také v článku: Jak nahrát člověka do virtuálního světa? Vědci musí splnit tři podmínky, s červem už se to povedlo.

Geniální stromy

Země je planeta stromů. Žije jich tu více než tři biliony, obývají mrazivé i tropické oblasti. Vyrábějí kyslík, poskytují potravu nebo úkryt. Sami mezi sebou komunikují například podzemní sítí tvořenou jejich kořeny a houbovými vlákny. Předávají si zkušenosti, varují se navzájem před nebezpečím nebo sdílejí živiny. Většina zvířat s nimi žije v souladu, až na člověka. Jejich ničením ale podřezává lidských druh pomyslnou větev sám sobě. 

Koneckonců je to pár dnů, co vyšla studie, že Amazonské pralesy vyprodukují více oxidu uhličitého, než pohltí – kvůli lidem. Dokument Geniální stromy vzbudí v divákovi úctu před těmito už 370 milionů let existujícími titány. Poselství je zřejmé: pokud chce člověk přežít, musí se stromy uzavřít mírovou smlouvu a naučit se s nimi žít. Stejně jako to dokázali všichni ostatní živočichové.

 O fascinujícím světě stromů, který zůstává skryt před lidským zrakem jsme také psali v článku: Stromy mají podzemní síť připomínající internet. Sdílí živiny, posílají informace nebo záškodničí.

Zakódovaný bias

Lidé občas mají pocit, že stroje dokáží rozhodovat spravedlivěji než oni. Třeba takoví soudci rozhodují na základě toho, jestli už obědvali, nebo ještě ne. Když jsou hladoví, padají zpravidla tvrdší tresty. Lidé jsou také náchylní k ohromnému množství předsudků a nesou si celým životem množství komplexů. Navíc je často nedokáží vůbec identifikovat. 

Dokument Zakódovaný bias ale ukazuje, že stroje nejsou žádná spása prosta těchto nechtěných vlastností. Algoritmy se učí od lidí a z materiálů, které jim dávají lidé, přebírají právě i předsudky. Není proto náhodou, že se z umělé inteligence po pár hodinách strávených na Twitteru stane rasista nebo nacista, který s oblibou popírá holocaust. Samotný dokument se zaměřuje na zařízení rozpoznávající tváře.

O fungování konkrétně umělé inteligence a o tom, kde se v ní přesně berou předsudky, si můžete přečíst také v jednom z našich textů: Umělá inteligence začíná myslet abstraktně. Zaskočila všechny, hlavně fotografy a ilustrátory.

Den s částicemi

V dubnu oběhla celý svět zpráva, že jsou vědci dost možná na stopě páté elementární síly. Při zkoumání vlastností mionů, příbuzných elektronů, si všimli, že jejich interakce neodpovídá současným znalostem. Při měření zjistili odchylky od teoretického modelu, což je něco, po čem částicoví fyzici touží. Když všechno vychází, jak má, tak zůstávají dveře k novým objevům zavřené.

O měsíc dříve před zprávou o mionech obletěla svět zase informace, že do Antarktidy narazila částice antihmoty a spustila reakci, na kterou vědci dlouho čekali. Dokument Den s částicemi se přímo těmito objevy sice nezabývá, ale nabízí během třiceti minut náhled do života částicových fyziků a snaží se divákovi jednoduchou formou podat, co a proč vůbec zkoumají. Je to dobré vědět, protože jak předestřeno výše, určitě o nich ještě hodně uslyšíte.

O jednom z posledních objevů na poli částicové fyziky a celé částicové zoo si můžete přečíst v textu: Do Antarktidy narazila částice antihmoty a spustila reakci, na kterou vědci čekali šedesát let.

Délka života

Dokument Délka života je dvacetiminutové dílo, které diváka provede výzkumem dlouhověkosti. Ukazuje se, že stárnutí a smrt nemusí být něco nevyhnutelného. Na staří se dá dokonce pohlížet i jako na nemoc, kterou jednou bude možné léčit. Proto probíhají experimenty na octomilkách, jimž už vědci dokáží prodloužit život výrazně, stejně tak myším.

Pak jsou tu rypoši, kteří přirozeně prakticky nestárnou a rakovina se jim téměř vyhýbá. Vědci tak pořádně neví, na co tito lysí tvorové ve svých v průměru třiceti letech umírají. A nakonec tu jsou nezmaři, kteří jsou nesmrtelní. Člověk si může z výzkumu nesmrtelnosti odnést něco už dnes, třeba co je nejlepší jíst, aby si prodloužil život.

O investicích do vlastního zdraví a to právě ve smyslu prodloužení života si můžete přečíst také v jednom z našich textů: Vykašlete se na předražené byty. Investujte do prodloužení svého života a zbytek peněz schovejte na jaro.

Související