Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo dnes zveřejněno na ruském oficiálním internetovém portálu právních informací.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. "Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu," citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu "O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států". Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

Podle náměstkyně pro EU a zahraniční obchod ministerstva průmyslu a obchodu Martiny Tauberové se brzy ukáže, zda se rozhodnutí o zařazení Česka na seznam nepřátelských zemí projeví na dalším krácení českého personálu v Rusku. „Aktuální eskalace zasáhla zatím pouze obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu v Moskvě. Z pěti diplomatů zůstal pouze vedoucí úseku,“ řekla Tauberová.

Doplnila, že zatím zůstaly zachovány kanceláře agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism, stejně tak obchodně-ekonomické úseky na generálních konzulátech v Petrohradě a v Jekatěrinburgu. „Musíme vyčkat na další kroky, uvidíme, zda bude ruská strana po stažení požadovaného počtu svého personálu z Česka k poslednímu květnu  situaci dále eskalovat,“ uvedla Tauberová.

 V pátek zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

Česko považuje postup Ruska se zařazením ČR k nepřátelským zemím za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU a jejími spojenci, uvedlo MZV. "Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," poznamenalo ministerstvo.

Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. "Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem," dodala česká diplomacie.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka", a prohlásil, že Rusko "zaplatí" za údajné vměšování do amerických voleb.

Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.

Vedle toho Moskva také zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL v pátek zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč), RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.