Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun.  Návrh podle vyjádření ministryně Aleny Schillerové (za ANO) počítá i s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které v pondělí schválila vláda. Letos se počítá se schodkem 500 miliard korun, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie nemoci covid-19 vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.

Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.

Prioritami rozpočtu jsou podle ní úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců,“ uvedla Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.

Související

Návrh důchodové novely, kterou v pondělí vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy korun. „Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu,“ uvedla po jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, „aby na tuto položku bylo“. Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku. „Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno (zvýšení plateb – pozn. red.) vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ upozornilo MF.

Šéf VZP Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.

MF informovalo, že materiál předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací. „Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu,“ uvedl úřad. 

Ukazatele státního rozpočtu v letech 2021 a 2022 (v miliardách korun):

Ukazatel

SR 2021

SR 2022

rozdíl 2022-2021

Příjmy státního rozpočtu

1385,6

1485,7

100,1

Výdaje státního rozpočtu

1885,6

1875,7

-9,9

Saldo státního rozpočtu

-500,0

-390,0

110,0

Zdroj: MF

Ekonomové nevěří vlastním očím

Schillerová se svým záměrem u expertů narazila. Navržený schodek neodpovídá situaci veřejných financí Česka, které je nutné potřeba stabilizovat. Hrozí tak zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů. 

„Schodek 390 miliard korun je výrazně více, než by bylo potřeba k postupné konsolidaci a dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Mít v době, kdy by ekonomika měla více méně zacelit ztráty po pandemii, schodek kolem šesti procent HDP, není adekvátní,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Po zohlednění letošních mimořádných výdajů spojených s pandemií je podle něj snížení deficitu minimální a je otázkou, zda vůbec dochází k nějaké konsolidaci. „Čistě technicky by k zastavení růstu zadlužení vůči HDP bylo nutné snížit deficit na maximálně 120 miliard korun a v dalších letech jej dále snižovat,“ dodal. Navíc podle Marka navržený schodek vynese podíl veřejného dluhu k HDP nad hranici 50 procent a v roce 2023 již země může mít problém s nárazem na limit dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP.

„Rozpočtový schodek pro příští rok je stále noční můrou, která ruší sen o budoucí udržitelnosti veřejných financí. Jen tato noční můra není až tak děsivá, jak čekali ti, kteří mínili, že schodek překročí 400 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Situaci podle něj vyřeší jen věrohodný plán konsolidace veřejných financí, jinak ratingové agentury zhorší hodnocení Česka: „Zhoršení ratingového výhledu či ratingu prodraží obsluhu českého státního dluhu, přičemž hrozí uvržení tuzemských veřejných financí do krajně nebezpečné dluhové spirály. Vláda by měla jednat – nejlépe ještě tato.“

„Pokud by návrh prošel, znamenalo by to, že budeme pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v obou letech pandemie,“ uvedl analytik Natland Petr Bartoň. Podle něj neexistuje jediný důvod, proč by měl být deficit po pandemii stejně veliký, natož aby se dokonce zvyšoval: „Pokud by skutečně nárůst deficitu 390 miliard byl přijat a přežil by i volby, znamenalo by to, že se z covidu již nikdy nevyhrabeme, že je tu s námi nastálo. A zatímco ostatní státy si budou užívat návrat k normálu, my zničíme ekonomickou budoucnost příštích generací.“

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila vláda zneužívá toho, že kvůli pandemii sklouzla debata o rozpočtu o jeden řád. „Kde se dříve zvedala obočí u desítek miliard, nyní se točí stovky. Vláda evidentně chce tuto situaci 'podojit', co to půjde. Stopku jí zřejmě vystaví až zhoršení ratingu a prudký nárůst nákladů dluhové služby,“ uvedl. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pak dodala, že jde o nezodpovědný návrh a hazard s veřejnými rozpočty.

S ohledem na očekávaný solidní růst ekonomiky je navržený schodek nepřijatelný, komentovala plán ministryně financí Schillerové šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

 

Související