Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zmrazení platů ústavních činitelů pro příští rok narazil na zásadní nesouhlas předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance. V části týkající se platů soudců je podle něj neústavní. Babiš navrhuje pro příští rok zmrazit platy politiků i soudců na letošní úrovni, která je stejná jako loni. Pro další roky chce změnit i způsob výpočtu platů. Mazanec ve svém stanovisku uvádí, že takovou změnu nelze činit pouze na základě subjektivních představ některých představitelů moci zákonodárné, ale po zevrubné analýze a diskusi se zástupci zbývajících dvou mocí, tedy i za účasti představitelů moci soudní.

Výhrady má i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Naproti tomu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připomínky nemá.

Babišův návrh se týká i soudců. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle něj měl představovat nejméně 5,9 procenta, pokládá za nepřijatelný. Svůj návrh předložil ve sněmovně a nyní prochází připomínkovým řízením. Vyjádření institucí včetně předsedy NSS je k dispozici na vládním webu.

„Dosavadní systém odměňování soudců, který se ustálil po řadě změn (činěných v neprospěch soudců) a po zásazích ze strany Ústavního soudu, je systémem v podstatě vyhovujícím,“ uvádí předseda NSS. Dovodil z návrhu, že jeho skutečným cílem je zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Návrh je tak podle něj v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu, který ve svých nálezech již stanovil jednoznačné ústavní požadavky na odměňování soudců.

Babiš chce také změnit způsob výpočtu platů. Ty se nyní odvíjejí od takzvané platové základny, která se stanovuje jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Babiš navrhuje, aby se platová základna na daný rok nově násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. „Nový způsob výpočtu platů soudců je bezdůvodný, neboť na vývoj ekonomické situace ve státě je výpočet navázán již dnes, a to pro hospodářsky dobré i zlé období,“ uvedl Mazanec.

„Zmrazení platu soudců na další kalendářní rok, celkově již na dva roky, je nepřiměřeně dlouhé, neproporcionální, diskriminující a v rozporu s ústavněprávními povinnostmi státu na dostatečné materiální zabezpečení soudců,“ tvrdí Mazanec.

Nový způsob výpočtu platů však podpořila ministryně financí Schillerová. Navržený mechanismus podle ní vždy v případě dočasných zmrazení platů ústavních činitelů zabrání skokovému nárůstu platů po jejich rozmrazení. Upozornila, že pokud by platy byly zmrazeny pouze v příštím roce, pak by v roce 2023 vzrostly o 9,5 procenta. S ohledem na makroekonomický vývoj to nepovažuje za šťastné.

Končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má k návrhu výhrady a doporučil vládě zaujmout negativní stanovisko. Platy státních zástupců upravuje zvláštní zákon a odvíjejí se od platové základny soudců. Zeman poukazuje například na to, že poslední platová úprava, která přinesla zmrazení pro letošní rok, platí od letošního 1. ledna a již necelých šest měsíců poté se předkládá úprava nová. „Není zřejmé, jaké nové skutečnosti nastaly, že se navrhuje takto radikálně opětovně měnit koncepci výpočtu platové základny,“ uvedl.

Ministerstvo vnitra vedené předsedou ČSSD Janem Hamáčkem zaujalo k návrhu neutrální postoj. Hamáček již dříve uvedl, že je připraven návrh podpořit. Ministerstvo ale podotýká, že se Babišův návrh nevypořádává s principy, které již dříve k platům soudců vyslovil Ústavní soud. Ústavní soud v minulosti konstatoval mimo jiné, že zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce.

Nad návrhem se nejprve sejde vláda, aby k němu vydala svoje stanovisko. Poté ho dostane k projednání sněmovna. Není jisté, zda se ho do sněmovních voleb podaří projednat a schválit.

Související
Související