Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o 55,1 procenta, což je dosud nejvíc. Téměř čtyřapůlnásobně se zvýšila výroba aut. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad.

„Vlivem loňského lockdownu dosáhl dubnový růst průmyslové produkce historických hodnot,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Český průmysl podle něj jede na plné obrátky a jeho produkce se přibližuje svému dosavadnímu maximu z roku 2019.

Více než poloviční meziroční nárůst průmyslové produkce je výrazně vyšší než březnové revidované zvýšení o 14,1 procenta. Už březnový nárůst ale kvůli loňským dopadům epidemie patřil k nejvyšším od roku 2001, kam sahá aktuální statistická řada.

Výroba vozidel v dubnu meziročně stoupla o 446,5 procenta. „Automobilový průmysl jede naplno i přes celosvětový nedostatek některých součástek, a tím pádem se daří i navazujícím odvětvím,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Gumárenská výroba vzrostla o víc než 100 procent, výroba elektrických zařízení se zvýšila téměř o dvě třetiny. Produkce klesla pouze v oděvním průmyslu o 2,5 procenta.

Roste také hodnota nových zakázek. V dubnu stoupla meziročně o 90 procent. Zakázky ze zahraničí se zvýšily téměř na dvojnásobek, z tuzemska vzrostly o tři čtvrtiny. Zakázky přibyly hlavně v automobilovém průmyslu. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v dubnu meziročně stouply o 63,5 procenta.

Zaměstnanců v průmyslu v dubnu proti loňsku ubylo o dvě procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o víc než 11 procent, což je podle ČSÚ dané také srovnáním s nízkými úrovněmi z loňska.

Daří se i zahraničnímu obchodu

Zahraniční obchod Česka v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun, meziročně tak byl výsledek o 43,6 miliardy lepší. Informoval o tom v pondělí ČSÚ. Podle něj výsledky ovlivnila nízká srovnávací základna kvůli omezením přijatým v souvislosti se šířením koronaviru. Kladně je pak ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodování s motorovými vozidly.

Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 78,3 procenta na 348,2 miliardy korun a dovoz o 49,8 procenta na 328,8 miliardy korun. „Meziročně výrazně lepší výsledky zahraničního obchodu se zbožím jsou do velké míry ovlivněny nízkou srovnávací základnou. Duben byl totiž z pohledu obchodní bilance v loňském roce vůbec nejslabším měsícem,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Konkrétně automobilový průmysl byl podle něj před rokem prakticky paralyzován, naproti tomu nyní se mu dařilo lépe, což bylo patrné zejména na vývozu aut a jejich dílů.

Přebytek obchodu s auty meziročně vzrostl o 44,4 miliardy korun, a to hlavně kvůli přírůstku jejich vývozu o 79,8 miliardy korun. Kladný vliv na dubnový výsledek zahraničního obchodu mělo i obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji, jehož bilance se zlepšila přechodem z pasiva do aktiva o 4,8 miliardy korun. Obdobné zlepšení o tři miliardy zaznamenal obchod s textiliemi.

Naopak negativně se na celkovém saldu odrazil větší deficit u obchodování se základními kovy, s ropou a zemním plynem a s chemickými látkám. Deficit bilance se základními kovy meziročně stoupl o 5,6 miliardy, u ropy a zemního plynu narostl o 4,8 miliardy a u chemických látek o 4,2 miliardy korun.

Přebytek obchodu Česka se státy Evropské unie v dubnu meziročně vzrostl o 42,3 miliardy korun na 68,8 miliardy. Největší přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Německem, kde stoupl o 14 miliard. S Francií se přebytek zvýšil o 6,9 miliardy a se Slovenskem o 5,2 miliardy.

Schodek zahraničního obchodu se zbožím s mimounijními státy se meziročně zmenšil o 2,1 miliardy na 47,5 miliardy korun. Statistici uvedli, že vzrostl zejména přebytek obchodu se Spojeným královstvím, a to o 4,7 miliardy korun. Naopak se o 2,8 miliardy zvětšil deficit v obchodě s Japonskem a bilance obchodu s Kazachstánem se přechodem z aktiva do pasiva zhoršila o dvě miliardy korun.

Se stavební výrobou je to horší

Stavební výrobě v Česku se stále nedaří nastartovat růst. V dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta, zatímco v březnu byl propad podle revidovaných údajů 3,3 procenta. Stavební produkce poklesla i meziměsíčně, a to o 1,3 procenta. Za dubnovým snížením stejně jako v předchozích měsících stály pozemní stavby, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní stavby, ve srovnání s loňským dubnem stagnovalo. Vyplývá to z údajů ČSÚ.

„Stavební produkce v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta v důsledku vývoje v pozemním stavitelství. Inženýrské stavby byly na vysoké úrovni loňského dubna,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Stavební produkci mohlo zčásti ovlivnit nepříznivé počasí. „Duben byl teplotně silně podnormální a během chladných dní padaly srážky i ve formě sněhu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Pokles stavební výroby statistici zaznamenali všechny čtyři měsíce letošního roku – nejvíc v únoru, kdy byl propad téměř 11 procent, což byl nejvýraznější meziroční pokles od července 2016. Produkce ve stavebnictví klesala i po většinu loňského roku, rostla pouze v lednu až březnu. Právě loni v březnu vypukla v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli níž byl od té doby výrazně omezen pohyb lidí, obchod či služby.

Produkce v pozemním stavitelství se letos v dubnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku po očištění o pracovní dny snížila o 5,4 procenta, inženýrské stavitelství meziročně kleslo o 0,3 procenta.

Oblast stavebních povolení a bytové výstavby byla podle statistiků zčásti ovlivněna nízkou základnou z dubna 2020, kdy se z důvodu epidemie potýkala s omezenou činností některých stavebních úřadů i sníženým zájmem stavebníků. Stavební úřady vydaly letos v dubnu meziročně o 13,5 procenta stavebních povolení víc, jejich orientační hodnota vzrostla o 8,8 procenta a dosáhla 37,6 miliardy korun.

Meziročně bylo o 6,6 procenta bytů víc zahájeno a o 57,4 procenta bytů více dokončeno. Stavět se začalo 3589 bytů, dokončených bytů bylo v dubnu 2889.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se letos v dubnu meziročně snížil o 1,4 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda ve srovnání s loňským dubnem vzrostla o 9,8 procenta. Růst průměrné mzdy ovlivnilo nejen vyplacení ročních bonusů, ale také nízká základna z loňského dubna. Tehdy některé střední a menší firmy pracovaly v omezeném režimu a jejich zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno, dodal ČSÚ.