Stojí osamoceně ve vinicích a mění podobu krajiny, ale i nenápadně uprostřed starých sklepních uliček. Díky změně technologií ve výrobě a rostoucímu zájmu turistů vznikají moderní vinařské domy i citlivé rekonstrukce původní architektury.
Vinařství Krásná hora
Vinařství ve Starém Poddvorově, jež ročně vyrobí asi 50 tisíc lahví vína, je společným dílem vinařů a architekta Tomáše Havlíčka. „Jsme přátelé už 25 let, bez něho se u nás neřeší ani dětský pokojíček,“ vysvětluje majitel vinařství Krásná hora Marek Vybíral, proč v roce 2007 oslovili právě brněnského architekta. „Jedeme na stejné vlně. My jsme věděli, co potřebujeme, jaký je k dispozici prostor a že chceme, aby to co nejlépe zapadlo do okolní zástavby, a Tomáš to dal na první dobrou,“ přibližuje Vybíral.
Starý Poddvorov 360 (12 km západně od Hodonína)
Zadavatel projektu požadoval „neorustikalní výraz stavby“. Výsledkem je bílá omítka a barevné skleněné tvárnice – luxfery, tradiční koření stavební kultury našeho venkova. Dvojpodlažní vstupní a výrobní trakt stojí na stávajícím starém vinném sklepě, tanková hala na místě bývalého dvorku. Areál doplňuje pietně restaurovaný objekt historické, zhruba 200 let staré viniční búdy se sklepem. Velikost a měřítko vinařství jsou úměrné okolním stavbám. Velká tanková hala, tedy hlavní prostor pro výrobu vína, je řešena jako dvojlodí.
Zájem o zdejší vína mají nejen Češi – 40 procent ho míří na export, především do skandinávských zemí, Velké Británie, Irska, ale i Japonska či USA. Vinohrady najdete převážně v trati Krásná hora ve Starém Poddvorově. Víc než pět hektarů jich roste na jihozápadních svazích se sprašovým podložím, kde první vinice založili cisterciáci ve 13. století. Možná díky tomuto francouzskému mnišskému řádu zde pěstují tradiční francouzské odrůdy – Rulandské bílé, šedé i modré, Chardonnay, Sauvignon nebo Merlot. Mimochodem, už od založení vinohradů v roce 2009 zde hospodaří výhradně ekologicky.
Vinařství Lahofer
Nová budova vinařství z roku 2019 od brněnského studia Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa je vsazena do přirozeného svahu okolního terénu a rozčleněna do tří vzájemně propojených úrovní. Kontury okolního terénu se odráží v celé konstrukci, nejvíc zřejmé jsou ale na sklonu amfiteátru. Konstrukční systém vinařství je založen na šířce rozestupu mezi řadami vinné révy a prolíná se celou budovou. Významnou částí je hlavní vinotéka, kde se vinohrad pomyslně protíná s klenutou místností, která je archetypem vinných sklepů regionu. Tím, že se kolonáda oblouků přizpůsobuje řadám vinic, vytváří dokonalou vizuální symetrii s přírodou.
Výrobní část zahrnuje lisovnu, sklep s kapacitou kolem tři čtvrtě milionu litrů v tancích, skladovací prostory a moderní lahvovací linku. V kancelářské části našli zázemí administrativní pracovníci vinařství. Kanceláře přitom v otevřeném prostoru přímo navazují na návštěvnickou část – tzv. lahotéku. Ta slouží jako kombinace prodejny vín, degustační místnosti, vinotéky a místa pro posezení s přáteli nad skleničkou vína. V navazujícím malém sklepě je prostor pro menší degustace. Pro návštěvníky asi nejzajímavější částí je pochozí střecha, která slouží jednak jako vyhlídková terasa do širokého okolí, v létě i jako hlediště při kulturních akcích.
Vinice 579, Dobšice (5 km východně od Znojma)
Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi může nová budova jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu je motiv vinných řádků, které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému.
„Tento projekt pro nás byl důležitý v tom, že jsme se snažili posunout typologii vinařství dál. Vnímali jsme ho nejen jako místo, kde se víno vyrábí a zároveň konzumuje, ale mezi tyto dva objekty výrobní haly a místa pro degustace a posezení jsme vložili amfiteátr, tedy venkovní kulturní prostor,“ vysvětlují známí architekti. „Podobným způsobem dříve fungovaly vinné sklepy a folklor, k vínu kultura patří a my jsme jen tuto zvyklost posunuli do většího měřítka. Podařilo se nám na místě, kde dříve nic neexistovalo, vytvořit místo, které umí lidé pojmenovat a kam rádi přijedou.“ To také ilustruje jejich způsob uvažování, kdy se snaží domy otevírat veřejnosti, co nejvíc to je možné.
25 tipů pro milovníky vína. Vyrazte do míst, kde je ochutnávání vín i zážitkem
Vinařství Václav
Vinařství Václav v Hustopečích, nad jehož vstupním portálem důstojně ční přilbice svatého Václava, tvoří de facto dva domy. První z nich, kde je ubytování pro hosty, archivní sklep a degustační prostory, navrhli Šimon Rujbr a Martin Ptáček ze studia Momo Interier a Magda Stolková. Druhý objekt, kde se zpracovávají hrozny a vyrábí a zraje víno, je dílem tehdy ještě studentů Rostislava Stokláska, Veroniky Ševčíkové a dcery majitelů Terezy Teplé.
„Už dříve pro nás zpracovávali ideové studie k jiným projektům a líbil se nám jejich netradiční svěží přístup. Ten se myslím projevil i zde,“ vysvětluje majitel vinařství Tomáš Teplý. V obou případech pak finálně domy doprojektovali s architektem Tomášem Zlámalem.
Na Hradbách 78, Hustopeče (30 km jižně od Brna)
„V tradiční vinařské ulici Na Hradbách, kde vinařství od roku 2015 stojí, měly Hustopeče zpracovanou urbanistickou studii. Hmotové schéma jsme tedy měli takřka předem dané, mohli jsme se zaobírat pouze exteriérem a spíše omezeně. Naším záměrem bylo zachovat ráz ulice a příliš nevyčnívat,“ vysvětluje Teplý. V interiéru, s elegantně křehkým kruhovým schodištěm do sklepa, si už mohli majitelé dovolit více. Výsledkem je neokázalá kombinace starých cihel, betonu, skla a oceli.
Objekt vinařství je na dvou místech propojen s vedlejším degustačním sklepem sv. Václava s apartmány. Oba domy spojuje i jednoduchý a moderní interiér tvořený betonem, štukovou omítkou, stěrkami a pozinkovaným železem. Hlavní prostor je při vinobraní využíván především k výrobě vína. To pochází z vlastních hroznů pěstovaných v biorežimu na vinicích v nedalekém Kurdějově. Produkce začíná v patře na galerii a za využití gravitace pokračuje až do sklepení. Tím poskytuje poněkud netradiční, ale k vínu šetrnou metodu výroby. Nechybějí klimatizovaný sklad na nalahvovaná vína, kancelář či degustační bar.
Vinařství Starý vrch
Každý, kdo se vyrazí podívat do Hustopečí na kvetoucí mandloně, si musí nutně všimnout elegantní terasy s celoplošně prosklenou stěnou. Za tou se skrývají degustační prostory Vinařství Starý vrch. Podle návrhu Jana Podešvy ze studia POParch a architektů Tomáše Shromáždila a Michaely Jandové mají tvar diamantu a ozvláštňují interiér jednoduchého železobetonového kvádru obloženého izolačními PUR panely. „Právě spojení čelní části vinařství, která slouží pro degustace, posezení a prodej, s okolní přírodou a zahradou má u návštěvníků největší ohlas,“ přiznává výkonný ředitel vinařství Karel Osička.
Havlíčkova 25, Hustopeče
Vinařství Starý vrch vzniklo v roce 2014 jako koncept moderního vinařství. Architektonické zpracování je postaveno na kombinaci betonu, dřeva a přírodního kamene. Stavbyvedoucí rodinné firmy Esox Tomáš Sedláček pracoval i s dubovým obkladem řezaným ze starých trámů. Součástí zakázky byly nejen reprezentativní, ale i výrobní a skladovací prostory. Výrobní část je vybavena nejmodernějšími technologiemi pro zpracování suroviny, řízení procesu kvašení a filtraci hotového vína. Zpracování a školení vína už je v režii tradičních postupů. Klasiku v rámci moderního provozu představuje ležácký sklep, kde vína zrají v sudech z francouzského dubu.
Vinařství Starý vrch hospodaří na 11 hektarech vlastních vinic v Hustopečích, Strachotíně a Popicích, další hrozny dokupuje z tratí v Mikulově a Přítlukách. Ročně se zde vyrobí přibližně 140 tisíc litrů vína v nerezových tancích a dalších 15 tisíc litrů v tradičních francouzských sudech.
Vinný sklep U Modráka
Musí být radost koštovat vína v takovém prostředí, které k vám promlouvá skrze atmosféru a řemeslo. Jan Zmeko starší z Vrbovce si tento sklep pořídil z radosti. Byť byl ještě před 10 lety v havarijním stavu, okouzlil jej a nechtěl ho nechat spadnout. Výrobní sklep už v ulici měl, tenhle proto slouží hlavně pro koštování. „Ve vrbovecké vinařské uličce tyhle sklepy už skoro vymizely. Nedávno se tu zdemoloval zdaleka nejkrásnější a pravděpodobně i nejstarší sklep, protože majitel na jeho stav dlouhodobě kašlal a sklep začal ohrožovat okolí. Ten objekt nám byl vzorem. V našem sklepě tak předáváme sdělení o zdejší původní typologii a měřítku starých sklepů,“ vysvětluje architekt Jan Hora ze znojemského studia ORA, který stojí za rekonstrukcí, mimochodem prvním projekt v historii studia.
Sklep se skládá ze tří částí: vstupní haly, lisovny, z níž se dále klesá do archivu, který je jen chodbou vykopanou do terénu. Investor měl jasnou představu, jak chce, aby sklep zvenku vypadal. Vytvořil skicu, která architektům Barboře Zmekové a Janu Horovi určila ducha domu.
Vinná ulička, Vrbovec (8 km jihovýchodně od Znojma)
Fasáda je líčená vápnem, tak jako dříve každý domek. Dveře a okna jsou natřené chrpově modrou, jejíž pozůstatky se našly v původním objektu a připomíná původního majitele, který takhle zabarven vylézal ze sklepa. Před sklepem je starý trám sloužící jako lavička.
Vstupní část obsahuje provozní zázemí, prostor je zaklenutý pomocí prefabrikovaných betonových PZD desek. Dále se sestupuje po nových ocelových schodech. V původní lisovně architekti odstranili plesnivé omítky, očistili zdivo a nechali je dýchat. Pokleslou klenbu bylo třeba částečně rozebrat a znovu vystavět. „Navrhli jsme přes dva metry dlouhý světlík. Díky tomu se stal z utilitárního prostoru prostor k ukazování,“ dodává Hora. Součástí návrhu je i mobiliář na míru. Lustr jako analogie původního kola od vozu, mobilní lavice a stabilní stůl. Archiv vznikl recyklací původních, betonových vinohradnických sloupků.
Vinařství Štěpán Maňák
„Na masovou turistiku zařízeni nejsme, sklípek s folklorem tu nenajdete. Zájemce o víno tady ale samozřejmě rádi uvítáme,“ říkával kdysi vinař a majitel stejnojmenného vinařství Štěpán Maňák. Brzy to už úplně platit nebude. V Žádovicích na Kyjovsku se vloni v srpnu začala stavět reprezentativní trojúhelníková budova jeho rodinného vinařství. V současné době se dokončuje hrubá stavba. Na začátku léta má být hotovo.
„V téměř třicetileté historii vinařství jsme postupně vybudovali na hektarovém pozemku komplex budov. Vinařský provoz má na sebe logisticky navazující výrobní operace od příjmu hroznů až po finalizaci vína do lahví, skladování a expedici. Jediné, co nám doposud chybělo, byl reprezentační vstup do vinařství, degustační místnost a také podniková prodejna. S tímto zadáním jsme oslovili některá architektonická studia,“ vysvětluje Štěpán Maňák.
Žádovice 276 (7 km východně od Kyjova)
„Při návrhu jsme vycházeli ze stávající urbanistické kompozice místa složené ze tří objektů: seník, budoucí muzeum a hala. Architektonickým konceptem je částečně podsklepená jednoduchá budova, která respektuje dominantní kostel sv. Jana Nepomuckého. U nově navrženého objektu převažuje vodorovná linie přízemního charakteru a přibližuje se tak okolním lineárním stavbám,“ představuje budoucí realizaci Jakub Roleček z brněnského ateliéru Keeo4design.
Objekt je koncipován do tvaru trojúhelníku, jehož stěny i vrcholy byly přesně zkonstruovány a natočeny podle výhledových os pozemku. Zatímco od silnice zaujme nápaditý vrchol budovy, prosklené průčelí nejdelší strany trojúhelníku (47 metrů) ukazuje budovu v maximální možné míře. „Průčelí je záměrně natočené ke kostelu a vznikl před ním zajímavý volný prostor. Díky své šířce zakrývá přední strana trojúhelníku nevzhledné zemědělské stavby za ní,“ dodává architekt.
