Praktikování mindfulness prokazatelně způsobuje pozitivní změny na mozku, říká klinický psycholog Miroslav Světlák

Lidé s rakovinou získají speciální aplikaci pro tablety a chytré telefony, která jim pomůže zůstat takzvaně nad věcí. Nepropadnout se do deprese, zvládat stres i bolest při onemocnění. Aplikaci připravuje Lékařská fakulta Masarykovy univerzity s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně ve spolupráci s globální biofarmaceutickou společností MSD. Hotová má být začátkem příštího roku. Její stěžejní metodou je mindfulness – trénink všímavosti odvozený z buddhismu.

Masarykova univerzita má nově a jako první česká univerzita vlastní mindfulness centrum, které se na používání této metody a její výzkum specializuje. Jde tak ve stopách Oxfordu či Harvardu, kde už podobná centra fungují. „Posledních 15 let dramaticky přibývá studií, které dokazují změny v mozcích lidí po praktikování mindfulness. A některé studie dokonce dokládají, že po něm rostou nové neurony nebo se některé části mozkové kůry ztlušťují či se mění aktivita částí mozku,“ popisuje v rozhovoru pro HN Miroslav Světlák, přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky Masarykovy univerzity.

Je mindfulness metoda pro každého, nebo by se jí například lidé s některými psychickými poruchami měli vyhnout?

Žádná metoda není univerzální, a pokud by mindfulness mělo sloužit jako součást léčebného plánu nějakého onemocnění, vždy by ho měl doporučit lékař nebo klinický psycholog, který je schopen případná rizika a zisky pro daného člověka posoudit. Někdy trénink mindfulness vede paradoxně k tomu, že se prostřednictvím zklidnění mysli dostanete do pomyslné větší hloubky své psychiky a objevíte zneklidňující obsahy a vzpomínky. To je často ten moment, kdy se bez individuální psychoterapie neposunete dál.

Existuje takové riziko i u psychicky zdravých lidí?

Pokud mindfulness slouží jako svépomocná metoda ve smyslu podpory zdraví nebo zvládání každodenního stresu v uspěchaném světě u psychicky zdravých lidí, jde o zcela bezpečnou metodu. Kompetentní a certifikovaný lektor zná všechny kontraindikace a v rámci standardního vstupního pohovoru dovede posoudit, zdali je pro vás program vhodný, a v případě jakýchkoli obtíží také umí pomoci. Pokud by v programu mindfulness takový vstupní pohovor chyběl, váhal bych, jestli do něj vstoupit, a hledal bych jiného lektora. 

Mindfulness je momentálně v kurzu. Větší firmy tyto tréninky nabízí svým zaměstnancům, a když se člověk podívá do webového vyhledávače, najde poměrně dost různých odkazů na kurzy a centra. Měli by tedy být lidé při jejich výběru ostražití?

Určitě, to ale platí i o jiných podobných metodách, které jsou veřejnosti dostupné. Tyhle metody vždycky přitahují řadu lidí, kteří mají nějaké osobnostní trápení nebo prošli velikánskou krizí. Pomohla jim a oni se ji ve velikém lidském nadšení snaží šířit dál, což je v pořádku, ale velký problém je, že tito lidé nemají patřičné vzdělání v oblasti fungování lidské psychiky a vytváří riziko, že k nim přijdete na kurz a dostanete se do bodu, kdy nebudou vědět, co s vámi mají dělat.