Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který by v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Obvodní soud navrhoval zrušit pasáž občanského zákoníku, jež obecně stanovuje, které okruhy práv a povinností spojených s manželstvím se vztahují také na registrované partnerství. Osvojení dítěte registrovaného partnera, o které šlo v návrhu především, mezi těmito právy není. Podle ústavních soudců, kteří nebyli při rozhodování jednotní, měl návrh mířit spíše na jinou, konkrétnější část občanského zákoníku, zjistila ČTK z usnesení zpřístupněného v databázi soudu.

ÚS postupně obdržel několik podobných návrhů od různých českých soudů, které řeší žádosti registrovaných o „přiosvojení“ partnerova či partnerčina dítěte. Kromě Obvodního soudu pro Prahu 5 přišly návrhy také z Okresního soudu Plzeň-jih a Okresního soudu Brno-venkov. Ústavní soudci se věcně zabývali prvním ze série návrhů, tedy právě tím pražským.

Ve všech návrzích šlo o několik slov, kvůli kterým platí ustanovení první, třetí a čtvrté části občanského zákoníku stejně pro registrované partnerství jako pro manželství. V praxi to znamená, že na registrované partnerství dopadá první, obecná část občanského zákoníku, a poté jeho části o absolutních a relativních majetkových právech, nikoli však druhá část o rodinných právech, včetně úpravy osvojení.

Podle většiny ústavních soudců měl návrh na zrušení mířit spíše na konkrétní paragrafy občanského zákoníku, které upravují osvojování a nezmiňují registrované partnery. Oficiálním důvodem odmítnutí návrhu je pak neoprávněnost navrhovatelů. Obecné soudy totiž mohou navrhovat ke zrušení jen ty paragrafy, které musí v projednávané kauze použít a které přitom pokládají za neústavní.

Soudci David Uhlíř, Jan Filip, Josef Fiala a Radovan Suchánek zaujali k usnesení ÚS odlišná stanoviska, zejména k procesnímu postupu a odůvodnění odmítavého usnesení. Uhlíř se ve stanovisku také vymezil vůči diskriminaci z důvodu sexuální orientace.

Všechny soudy, které se obracely na ten ústavní, mají na stole případy registrovaných partnerek či partnerů, z nichž jeden má dítě a druhý žádá o jeho osvojení při zachování práv rodiče. Cílem partnerů je zpravidla to, aby právní vztah k dítěti měl i ten, který není rodič – jde například o vyživovací povinnost nebo dědická práva. Takzvané přiosvojení partnerova dítěte ale zákon nyní neumožňuje.

ÚS už v roce 2016 otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. ÚS tehdy škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli. Nález se nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník dosud umožňuje pouze manželským párům.

Letos ÚS zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Česká justice tak nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Česká právní úprava totiž preferuje manželské páry. Snaha zabránit jejímu obcházení prostřednictvím zahraničních rozhodnutí je podle ÚS legitimní.