Češi loni poslali téměř milion dárcovských SMS. Na dobročinné účely se díky nim vybralo 38 milionů korun

"Systém českých dárcovských SMS je ve srovnání se zahraničím unikátní. Lidé vědí, že je transparentní a důvěryhodný, proto si vyšší cenové hladiny – 60 nebo 90 korun – rychle získaly oblibu," popisuje chování dárců Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců. Darovací SMS zprávy jsou českým vynálezem, který existuje už od roku 2004. Za dobu jeho existence Češi poslali 20 milionů DMS v celkové výši přes 568 milionů korun.

"Loni byly díky spolupráci operátorů spuštěny inovace, které přinesly nové možnosti pro mobilní dárcovství a našim neziskovkám přinesly v meziročním srovnání o osm procent více financí," doplňuje Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů mobilních služeb. Z každé částky přijde neziskové organizaci 29, 59 nebo 89 korun. Mobilní operátoři si nenechávají žádný poplatek. Koruna z každé DMS jde na provozní náklady a rozvoj projektu.

"Myslím, že posun v myšlení lidí ve vztahu k dobročinnosti je hodně viditelný. Řada lidí měla původně DMS spjaté s pomocí v případě katastrof. To už dávno není pravda. Už od roku 2006 putují více než tři čtvrtiny darů přes DMS do projektů na podporu sociálně a zdravotně znevýhodněných lidí," říká k využití peněz Šplíchalová. Nejvíce peněz v uplynulých letech vybral projekt Pomozte dětem, který organizuje Nadace rozvoje občanské společnosti, následovaný projektem Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu a projektem Kapka Naděje.

Navíc si lidé postupně zvykají na dlouhodobější podporu. "Je možnost přispívat dlouhodobě přes takzvanou trvalou DMS a na to, že šlo o loňskou novinku, si rychle získala mezi dárci oblibu a na trhu se postupně etabluje," popisuje Šplíchalová. Podle ní by si většina organizací samozřejmě přála co největší podíl dlouhodobých podporovatelů, protože by jim to zásadně usnadnilo plánování.

Zatímco starší lidé nad 60 let získávají informace o neziskových projektech z televize nebo rozhlasu, mladá generace využívá spíše sociálních sítí. Mezi další trendy patří větší využívání charitativního crowdfundingu, kde lidé podporují jeden cílený projekt. "Je to taková nová forma benefičních akcí. Princip takzvaného sbírkového spojenectví se postupně rozmáhá. Nejde jen o celebrity, ale třeba i o firemní týmy, spolužáky," říká k tomu Šplíchalová.

Například blogerka Nikol Štíbrová touto formou loni na svém facebookovém profilu pomohla vybrat peníze na bionickou ruku pro šestnáctiletého Jonáše. Ruka stála 600 tisíc korun, Jonášovi ale chybělo 400 tisíc. Díky její kampani na Facebooku se potřebná suma vybrala za pouhý den a půl. "Člověk uspořádá sbírku mezi přáteli pro konkrétní projekt či organizaci. To má velký úspěch. V tom je rozhodně dárcovský potenciál," hodnotí podobné akce Šplíchalová.

Dárcovství celkově na vzestupu

Podle průzkumu, který pro Fórum dárců zpracovala společnost InsightLab, pravidelně ze svého příjmu podporuje nějakou prospěšnou aktivitu 11 procent Čechů, příležitostně pak dalších 25 procent. Aktivnější v přispívání jsou ženy (37 procent) než muži (35 procent).

Plná třetina dárců pak nejčastěji přispěje částkou do 100 korun, dalších 21 procent do 200 korun. Nejvyššími částkami přispívají lidé ve věku 30 až 44 let.

Více v posledních letech darují jak firmy, tak i jednotlivci. Podle údajů Generálního finančního ředitelství roste počet firem, které si dary odečítají z daní. Zatímco v roce 2012 tuto možnost využilo necelých 18 tisíc firem, které takto přispěly sumou 2,75 miliardy korun, v roce 2016 to bylo o pět tisíc firem více. Celková částka se vyšplhala na téměř čtyři miliardy korun. Podobný trend je pozorovatelný i u jednotlivců. V roce 2012 odečetlo dar z daní 125 tisíc fyzických osob, předloni to bylo už 159 tisíc. Získaná suma se zvýšila z 1,57 miliardy korun na skoro dvě miliardy. Nejvíce dárců je v Praze, kde jsou i nejštědřejší.

"Pro firemní dárcovství by bylo dobré vyřešit otázku DPH u věcných darů nebo poskytování služeb. Aktuálně je DPH problém a brání větší podpoře, třeba v otázce právnických konzultací nebo IT služeb čili věcí, které jsou pro neziskovky prakticky nedostupné," popisuje Šplíchalová. Firma poskytne zdarma službu, ale musí z ní odvést DPH, což je často problém. Dalším příkladem jsou třeba potravinové sbírky, kdy pro firmy bylo problematické darovat jídlo kvůli DPH.

Rok od roku roste nejen objem prostředků pro dobročinné organizace, ale zvyšuje se i počet nadací a fondů. V roce 2016 jich v ČR působilo 2213, což je o 200 více než předchozí rok. Nejvíce peněz poslala v roce 2016 Nadace ČEZ – téměř 200 milionů korun, následovala nadace Dobrý Anděl s téměř 150 miliony a Nadace Agrofert se 112 miliony korun.

V Česku roste i počet samotných dobročinných sbírek. V roce 2016 jich bylo na území ČR 1321, loni počet stoupl na 1455 sbírek. Téměř třetina se jich přitom pořádá v Praze, kde sídlí většina nadací a neziskových organizací.