Daňová úleva pro firmy, které se věnují také vědě či výzkumu, přináší inovátorským podnikům problémy. Berní úřady nejenže odmítají uznat náklady na vývoj, ale při vymáhání penále za údajný daňový nedoplatek neváhají sáhnout ani do peněz, které mají firmy připravené na další projekty. HN zmapovaly případ, kdy touto cestou skončily v rukou exekutora prostředky z evropských fondů. Vše přitom rozhodli úředníci od stolu, aniž by dotyčnou firmu navštívili a přesvědčili se na vlastní oči, zda provádí výzkum, či ne.

K soudu míří žaloba spolku Energoklastr za Slavkova u Brna. Ten se zabývá vývojem v oblasti energetických úspor. V roce 2016 mu berní úředníci doměřili odvod téměř dva miliony korun z důvodů porušení rozpočtové kázně neboli nedodržení dotačních podmínek. Na stejnou částku pak úředníci stanovili penále za nedodržení podmínek. Energoklastr přitom poukazuje na to, že úředníci rozhodli o nesplnění dotačních podmínek právě „od stolu“, aniž by vývojové pracoviště navštívili. Peníze navíc v exekuci stáhli z účtu, na kterém byly prostředky z evropských fondů, určené pro zcela jiný projekt. „Základní problém je, že finanční úřad nám z účtů zabavuje finance, které nám Evropská unie na projekt posílá a totálně ignoruje jakoukoliv snahu o domluvu,“ popsal situaci Josef Komárek, zastupující spolek Energoklastr.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předplaťte si HN na webu za 99 Kč měsíčně a první měsíc můžete vyzkoušet zdarma!

Celkem je ve zmíněném projektu s rozpočtem kolem 100 milionů korun dvanáct firem, vyvíjejí inteligentní software, který dokáže dopředu předvídat tepelné chování staveb a přizpůsobovat tomu topný režim. Energoklastr měl ke společnému dílu přispět vlastním výzkumem s rozpočtem deset milionů korun, které ze sta procent zaplatila unie. Finanční úřad si však z účtu na projekt, jenž nese označení H2020, vzal zmíněné čtyři miliony, čímž podle Komárka celou akci ohrozil. Navíc berní úředníci kontrolovali projekt, který skončil už v roce 2015, ale nepravomocně doměřené prostředky si berou z živých projektů. „Toto řízení nás štve a ničí, navíc nám nebyla proplacena poslední etapa za 25 až 30 milionů korun,“ dodal Komárek s tím, že na soud čeká už rok a alespoň další rok bude pravděpodobně ještě čekat. Komárek uvedl, že aby neskončil celý projekt, dal evropským partnerům slib, že až do skončení soudního procesu bude náklady hradit ze svého. „Každý měsíc dám například na výplaty svým lidem ze svého kolem 160 tisíc korun,“ řekl.

Finanční správa uvádí, že dokáže obhájit svůj postup, při němž prokázala porušení rozpočtové kázně takzvaně od stolu. „Správce daně při vyměření daně disponoval dostatečnými důkazními prostředky, jež byly předloženy spolu s podnětem poskytovatele, zejména odbornými posudky dvou externích hodnotitelů a vyjádřením agentury CzechInvest. Vzhledem k vysoké a specifické odbornosti vyžadované pro posouzení by šetření provedené na místě pracovníky správce daně postrádalo účel,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Odmítla také, že berní úřednici při exekuci zabavovali také peníze evropských fondů. „K tomuto nedochází, neboť pokud je správci daně jasně prokázána povaha těchto peněžních prostředků, nejsou exekuovány, potažmo použity na úhradu nedoplatků,“ uvedla mluvčí GFŘ.

Podle ní navíc nelze odložit splacení dlužné daně jen proto, aby nebyl ohrožený jiný projekt. „Povolení posečkání nebo splátek je vázáno na splnění zákonných podmínek, které však daňový subjekt v tomto případě nesplnil,“ míní Křehlová. Podle ní Energoklastr žádným způsobem nedoložil svá tvrzení, že prostředky na jeho účtech jsou účelově vázané prostředky evropské dotace z projektu, ani schopnost dlužnou daň v budoucnu splácet.

"Za stěžejní je však třeba považovat skutečnost, že na podporu svých tvrzení doložil daňový subjekt pouze sken torza anglicky psané smlouvy čítající toliko stranu 1, 2, 3 a 23, ze kterého však není nijak patrné, jaké jsou podmínky - technické, časové a platební - pro financování daného projektu. Tedy svá holá tvrzení neopíral v návrhových řízeních o žádné relevantní podklady či důkazy," doplnil mluvčí Generálního finančního ředitelství Petr Habáň.

Komárek však říká, že peníze na zmíněném účtu byly naopak vázány výhradně na uvedený projekt a pocházely výhradně z evropských fondů. „Finanční prostředky, které budou v nejbližších dnech připsány na vás bankovní účet, jsou výhradně účelově vázány v rámci projektu H2020 a v případě jejich zabavení tento projekt ohrožujete se škodami pro Českou republiku,“ stojí v návrhu o posečkání úhrady daně, kterou před několika dny zamítl Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Také odborný garant celého projektu Jiří Cígler potvrzuje, že Finanční správa zabavila prostředky od Evropské unie, určené právě na vývoj úsporného programu pro vytápění budov. „Finanční správa by neměla mít možnost na tyto peníze sahat. Bohužel stalo se a ta situace nás dost tíží,“ řekl Cígler.

Inovační spolek proto podává na postup Finanční správy žalobu. V ní poukazuje na to, že berní úředníci rozhodli o porušení dotačních pravidel jen na základě dodaných dokumentů, aniž by se přesvědčili na místě, zdali firma skutečně provádí výzkum a vývoj, na který je dotace vázaná. Žaloba také říká, že úředníci nereagovali na upozornění, že pokud přistoupí k exekuci, vezmou tím peníze dalším dotovaným projektům, které tím ohrozí.

Energoklastr přitom není jedinou firmou, která musí u soudu obhajovat vydané náklady na vědu a výzkum. Další je například lanškrounská společnost fortell, která také musí dokazovat, že si náklady na vědu a výzkum účtovala oprávněné. Finanční úřad se tam v roce 2010 nahlásil k daňové kontrole předešlých dvou let. „Do provozu nikdy nešli, zajímaly je jen papíry,“ popisuje průběh kontroly generální ředitel fortellu František Jiras. Úředníci se podle něj vůbec nezajímali o to, co a jak firma vyvíjí, pouze chtěli vidět dokumenty, kterými prokáže, že výsledky vývoje obsahují takzvaný ocenitelný prvek novosti. Firmy už se v dílčím sporu zastal Nejvyšší správní soud. Ten konstatoval, že berní úřad nemůže dosazovat soudní znalce dle vlastní libosti, aby mu potvrdili, že kontrolovaná firma nesplňuje podmínky pro daňové úlevy na vědu a výzkum.


 

DOPLNĚNÍ 31. 10. 2018, 16:36: Do textu jsme doplnili vyjádření mluvčího Generálního finančního ředitelství Petra Habáně.

Související