Ministerstvo obrany by mělo v následujících týdnech oslovit čtveřici potenciálních dodavatelů nových pásových bojových vozidel pro českou armádu. S rozpočtem 51 miliard korun půjde o největší armádní zakázku v české historii. Součástí rozsáhlého plánu na modernizaci armády jsou i další nákupy, mimo jiné 12 víceúčelových vrtulníků.

"Vidíme tady cílevědomé obnovování vševojskové armády pro obranu území," komentuje v rozhovoru pro HN současné projekty na modernizaci nezávislý vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr a upozorňuje, že další dekádu míru Evropa už možná neprožije.

HN: Nákup nových BVP má ministerstvo obrany přijít na 51 miliard korun. Je to maximální možná cena zakázky, nebo jde o částku pouze orientační, která se může dále navýšit?

Měla by to být celková suma, která pokrývá zakoupení 210 vozidel v sedmi verzích a k tomu i servis po dobu 30 let, což je předpokládaná minimální životnost.

HN: Z kolika výrobců pásových bojových vozidel si ministerstvo mohlo vybírat a proč ukáže prstem zrovna na dané čtyři?

Zpočátku se hovořilo dokonce o desítce uchazečů, ale italské vozidlo Dardo už se nevyrábělo a izraelský Namer se ukázal jako příliš těžký. Média často mluvila o projektu Wolfdog značky Zetor, jenže ten pořád neopustil fázi projektu, takže ministerstvo obrany požádalo o informaci sedm firem. Ale nevím, jak vážně se zde brala turecká vozidla FNSS Kaplan a Otokar Tulpar, pokud uvážím horšící se vztahy s Tureckem. Jako poslední byl vyřazen německý FFG PMMC G5, neboť jde o méně náročné vozidlo určené primárně jako náhrada amerických transportérů M113.

Tyto tři typy každopádně ani nepřijely na zkoušky u Vyškova, a proto zůstali čtyři silní uchazeči: General Dynamics European Land Systems ASCOD (původně výsledek spolupráce Rakouska a Španělska), BAE Systems CV90 (původně švédský, avšak dnes nabízený britskou společností), PSM Puma a Rheinmetall Lynx (oba německé).

V případě prvních dvou se jedná o typy, se kterými jsou rozsáhlé zkušenosti v řadě evropských armád, kdežto Puma je používána jen v Bundeswehru a Lynx zatím nikde, přestože ho možná zavede Katar a výrobce se údajně cítí také hodně silný v tendru pro Austrálii. Pro českou armádu je každopádně velmi důležité, aby vozidlo mělo reálné provozní zkušenosti.

HN: Jak si vlastně cenově stojí nabízená BVP?

Pokud jde o cenu, ASCOD a CV90 se podle konfigurace pohybují mezi třemi a pěti miliony eur za kus, kdežto Puma je mnohem dražší, tam je to asi osm až devět milionů eur za kus. Cena Lynxu není dosud známa, ale zřejmě by měla být podobná jako u prvních dvou typů, resp. výrazně menší než u Pumy. Kdybyste vynásobili cenu Pumy těmi 210 kusy, tak jste na nějakých 50 miliardách korun, takže byste koupili pouze vozidla v základní podobě a na zbytek by už nezůstaly peníze.

Ta suma tři až pět milionů eur za kus u vozidel ASCOD a CV90 se týká totiž jen té základní verze, tedy bojového vozidla pěchoty. Ale armáda má v plánu zavést na stejné platformě dalších šest speciálních provedení, a sice vozidlo velitelské, průzkumné, dělostřelecké pozorovací, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické. Jelikož tyto verze samozřejmě budou mít nejrůznější účelové vybavení, například špičkovou elektroniku, většina těch variant bude výrazně dražší než ta základní.

HN: Když vezmeme tu sumu tři až pět milionů eur za kus a vynásobíme ji 210, dostaneme se zhruba na polovinu celkové vyčleněné sumy. Co ten zbytek?

Ta druhá polovina právě představuje vyšší cenu těch speciálních modifikací a samozřejmě i náklady na zmíněných 30 let údržby. Tohle je dnes u velkých kontraktů obvyklý přístup. Zákazník si již zpravidla nekupuje pouze samotná vozidla, nýbrž komplexní "balíček" produktů a příslušejících služeb na poměrně dlouhou dobu.

HN: Je mezi kandidáty nějaké vozidlo, které by české armádě slušelo nejvíce, nebo jsou všechna na stejné startovní úrovni?

Osobně bych určitě volil mezi typy ASCOD a CV90. První už slouží v Rakousku a Španělsku a teď jej zavádí Velká Británie, CV90 je vedle domácího Švédska užíván i v Dánsku, Estonsku, Finsku, Nizozemí, Norsku a Švýcarsku. Oba typy mají za sebou rovněž "ostré" nasazení v zahraničních misích (ASCOD v Kosovu a CV90 v Libérii a Afghánistánu), mají pozitivní zkušenosti z provozu, mají také vývojový potenciál a existují ve všech šesti žádaných speciálních modifikacích. Teď bude záležet na tom, co přesně zbrojovky General Dynamics a BAE Systems nabídnou.

HN: Německá bojová vozidla jsou podle vás pro českou armádu nevyhovující?

Co se týče Pumy, to je skutečně pozoruhodné vozidlo a technicky absolutní světová špička, ovšem její technologická úroveň je enormně nákladná. Navíc zkušenosti s Pumou v Bundeswehru jsou, pokud to řeknu diplomaticky, velmi kontroverzní, protože to vozidlo trpí spoustou dětských nemocí. Navíc to je opravdu jen základní bojové vozidlo pěchoty, žádná ze šesti poptávaných účelových variant neexistuje a zatím se nezdá, že by se plánovala.

Základní problém Lynxu je ten, že se o něm ví pořád málo a nemá žádné zkušenosti z provozu. Výrobce si evidentně hodně věří a to vozidlo má patrně zajímavý potenciál, ale zatím existují jen dva prototypy, to je všechno. Osobně bych nechtěl, aby česká armáda byla prvním zákazníkem a sloužila takřka jako pokusný králík.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Nová BVP by se měla vyrábět v Česku, konkrétně v dílnách Vojenského opravárenského podniku. Je to ojedinělý případ díky odpovídajícím možnostem tohoto podniku, nebo jde o začátek trendu, kdy nové technologie pro armádu půjdou vždy přes lokální výrobce?

Oddělil bych tady dvě věci. První je snaha zajišťovat dodávky přes domácí průmysl, jelikož to je nyní celosvětový trend a každá jen trochu vyspělá země se o to dnes velmi snaží. Pro její průmysl to znamená jednak zakázky, jejichž hodnota se pak pochopitelně částečně vrací do státního rozpočtu, a jednak transfer technologií od špičkových zahraničních výrobců.

Je to prostě svého druhu investice. Všichni potenciální dodavatelé obrněnců se tedy snaží zajistit si dobré vazby na český průmysl. Je koneckonců známo, že General Dynamics dlouhodobě úzce kooperuje s Czechoslovak Group, navíc ASCOD má už dnes některé české komponenty, např. světla značky Ray Service. Společnost BAE Systems tady spolupracuje mj. s firmami Meopta či Pramacom-HT, také v německé Pumě už jsou nějaké české součásti. V každém případě lze očekávat, že český průmysl rozhodně nepřijde zkrátka.

Druhá věc je zapojení státního podniku VOP CZ a vůbec to, co se v Česku bude v doslovném smyslu "vyrábět". Zahraniční firmy budou ochotné předat některé technologie, ale otázkou je, zda tady existuje potenciál pro to, je přijmout a plně využít.

HN: Jak velkou část těch vozidel je tedy český průmysl schopný vyrobit?

Vím, že by bylo velmi lákavé, aby se ta vozidla kompletně licenčně produkovala u nás, ale to je téměř vyloučené. Některé prvky se zcela jistě budou importovat jako hotové celky, například motory, kanony a podobně. Také bych měl určité pochybnosti o tom, zda by se tady zvládla kompletní výroba těch pancéřových koreb a pásových podvozků na požadované kvalitativní úrovni a v požadovaných počtech.

Dá se předpokládat, že se tu bude provádět finální montáž vozidel a že české firmy budou vyrábět některé komponenty, například optiku nebo systémy ochrany proti ZHN (zbraním hromadného ničení, pozn. red.). Tu závěrečnou kompletaci by mohl zajišťovat právě VOP CZ, se kterým už podepsali smlouvu o spolupráci všichni čtyři potenciální uchazeči. Je evidentní, že ze strany ministerstva obrany existuje silná snaha získat pro státní podnik nějaké velké zakázky. A výrobci jsou samozřejmě pragmatičtí, chtějí vyhrát, a tudíž se budou snažit těmto požadavkům vyhovět.

HN: Jednou z dalších plánovaných akvizic je i 12 víceúčelových vrtulníků. Ještě před rokem se zdálo, že zakázka spěje k podpisu smlouvy s americkou firmou Bell. Zatím se ale nic neděje.

Univerzální vrtulníky jsou bohužel přesná ukázka toho, jak se to nemá dělat. Vojáci dali jasně najevo, že chtějí americké UH-1Y Venom, což jsou opravdu výtečné stroje, v nichž se spojuje dokonale osvědčená základní konstrukce a nejmodernější technologie. Americký Kongres pro nás kontrakt předběžně schválil, firma Bell poskytla zajímavou ekonomickou nabídku (jelikož by pak rozšířila svoje vrtulníkové servisní středisko v Praze) a samozřejmě by šlo také o jasný politický signál směrem k USA, protože Donald Trump se opakovaně vyjádřil, že podporu od Ameriky může čekat jen ten, kdo kupuje americkou vojenskou techniku. Pochopili to Slováci, Poláci i Rumuni, zatímco Češi zjevně ne, což je tristní.

HN: Co se pokazilo?

Začala se zde objevovat tvrzení, že prý vojáci požadují něco, co neexistuje, avšak to podle mých informací není pravda. Do věci totiž začali mluvit i úředníci, kteří ty požadavky přepracovali tak, že je nesplňuje nic, ale od vojáků zazněl jasný požadavek, že chtějí Venomy. Navíc se do toho zamíchala politika, jelikož vláda začala uvažovat o "evropském řešení", takže se začalo znovu sondovat u Italů a Němců, jenže žádný evropský stroj nenabízí takovou kombinaci odolnosti a spolehlivosti jako UH-1Y. Není to ani možné, jelikož jsou to jen militarizované deriváty civilních strojů, kdežto Venom vznikl speciálně pro námořní pěchotu. Jeden český pilot to dokonale shrnul větou, že italský AW139 je vrtulník vojenský, zatímco Venom je vrtulník válečný.

HN: Jaké armádní zakázky můžeme do budoucna dále očekávat? V současnosti se mluví například o radarech, dělech či nových tancích.

Je toho skutečně spousta. Nezbytné jsou například samohybné houfnice ráže NATO (tj. 155 mm). Potřebujeme nový protiletadlový raketový systém středního dosahu. Musí se nakoupit i nové terénní automobily, to bude možná přes tisícovku vozů, které nahradí stárnoucí Land Rovery a sovětské UAZ.

V případě tanků se musí spěchat víc, než se dříve říkalo. T-72M4 CZ takřka jistě nevydrží tak dlouho, jak se čekalo. Jedna možnost je nákup či leasing "těžkých" tanků od některé země NATO, nejspíše by to byly německé Leopardy 2, ale velkou podporu má i návrh použít podvozek nového BVP coby platformu pro věž s tankovým dělem, čímž by vznikl lehký až střední tank. V této podobě již dnes existují vozidla CV90 a ASCOD, takže by to mohlo být vhodné (byť asi jen dočasné) řešení.

HN: Zapadají tyto nákupy do nějaké širší obranné strategie, nebo jde jen o obnovení zastaralé techniky, případně pořízení techniky, kterou armáda ještě nemá?

S výjimkou těch vrtulníků všechno, o čem tady hovoříme, patří do výzbroje pozemních vojsk a slouží to převážně pro obranu území. V minulosti se tady vytvořil dojem, že armáda slouží primárně pro zahraniční mise, a tomu se podřizovaly nákupy. Nechci ani v nejmenším snižovat význam misí, jsou nesmírně důležité, avšak přece jen musí platit, že hlavním úkolem je ochrana suverenity a bezpečnosti vlastní země. Ještě v roce 2010 prohlásil tehdejší ministr obrany Vondra, že "vševojskovou armádu si nemůžeme dovolit", stačilo však jen pár let a vidíme tady cílevědomé obnovování vševojskové armády pro obranu území.

Svět se v tomto smyslu značně změnil, bezpečnostní situace se zhoršila a Koncepce výstavby AČR 2025 říká, že armáda by měla být v extrémním případě schopna bránit území státu sama třeba i několik měsíců. Musíme se realisticky připravovat na to, že Evropa už další dekádu míru asi neprožije. Nemá smysl panikařit nebo vyvolávat nenávist proti komukoli, ale je nutné se s tím smířit, s chladnou hlavou přemýšlet nad scénáři a plánovat reakce. Pořád platí, že národ, který nechce živit svou armádu, bude muset živit armádu cizí.