Před 50 lety předvedla věda jeden z největších triumfů 20. století. Dostala člověka na Měsíc. Velitel výpravy Apollo 11 Neil Armstrong tehdy v telefonním rozhovoru s prezidentem USA Richardem Nixonem řekl: "Na této misi zastupuji … lidi poháněné zvídavostí, lidi, kteří mají představu o své budoucnosti."

Padesát let poté má věda o naší budoucnosti představu o dost přesnější. A jsou to neradostné zprávy o tom, jak lidstvo změnilo klima a destabilizovalo své podmínky pro přežití. Přestože se k problematice vyjadřují především akademici opírající se o exaktní data, veřejná debata je plná nesmyslů, které popírají současný stav poznání. Tady jsou ty hlavní.

1. Globální oteplování neexistuje

Bývalý prezident Václav Klaus ještě v roce 2017 na předvolebním mítinku německé protiimigrační Alternativy pro Německo mluvil o "evidentní a dobře zdokumentované 'klimatické pauze' (18 let prý nedošlo k žádnému zvýšení globálních teplot)". Ve skutečnosti měření všech velkých institucí ve světě potvrzují, že se povrch Země prudce otepluje – na snímku vidíte hodnoty vztažené k průměru let 1951–1980, jak je sesbírala NASA

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

C:\Users\filip.cerny\Desktop\Podklady klima\GlobalTemp (1).png

Oproti preindustriální éře se oteplení nyní pohybuje kolem 1,1 °C. To se projevuje nárůstem teplot na pevninách, táním horských ledovců a ledového příkrovu v oceánech, acidifikací oceánů a zvýšeným výskytem extrémních jevů, jako jsou povodně, sucho či hurikány. Zároveň se ale tyto procesy stále zrychlují. Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) uvádí, že Země se do konce tohoto století pravděpodobně oteplí o 3 až 4,8 °C

Některé vyspělé státy závěry vědců přijaly a na drastické dopady změny klimatu se připravují už desítky let. V Nizozemsku se urbanisté systematicky zabývají možností, že kromě zvýšení hladiny oceánu přijde 10 000letá povodeň, kterou jejich města musí přežít. "Pro nás je změna klimatu mimo ideologickou debatu," řekl The New York Times starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb.

2. Za globální oteplování nemůže člověk

Naposledy toto tvrzení použil předseda Senátu ČR Jaroslav Kubera. Takový názor je ale v rozporu se současným stavem poznání. 

Americká NASA, tedy vládní instituce, jež před 50 lety dostala lidstvo na Měsíc, ve svých zprávách vyčísluje pravděpodobnost, že oteplování způsobuje člověk na více než 95 %. Příčinou je masivní produkce skleníkových plynů.

IPCC v závěrech nejrozsáhlejší souhrnné zprávy o vědeckých poznatcích ke klimatu uvádí, že současná koncentrace  oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře nemá obdobu za posledních 800 000 let. Lidská produkce těchto skleníkových plynů byla poháněna ekonomickým a populačním růstem a tyto plyny byly extrémně pravděpodobně hlavní příčinou pozorovaného oteplení od poloviny 20. století.

NASA.gif

Ke zkoumání podnebí panujícího na Zemi před stovkami tisíc let se používají rozbory hlubokých usazenin, ledovcových morén nebo kyslíkových izotopů korálů. A všechny významné studie procházejí náročnou oponenturou a recenzováním.

Vliv přírůstku oxidu uhličitého na oteplení atmosféry je v podstatě tak jednoduchý, že ho známe více než sto let. Magazín Quartz upozorňuje na existenci vědeckých studií a novinových článků z konce 19. století, které zmiňují, že pálení uhlí oteplí atmosféru. Nejranější zmínky jsou z roku 1882.

Přehlednou grafiku k příčinám oteplování zveřejnila agentura Bloomberg. V ní dokazuje jasnou korelaci mezi nárůstem produkce skleníkových plynů a růstem teplot. Naopak žádnou souvislost nelze najít mezi oteplováním a pohybem zeměkoule po oběžné dráze, aktivitou slunce ani aktivitami sopek.

3. Změny klimatu provází Zemi odjakživa. Nemusí nás znepokojovat

Velké změny podnebí byly na zeměkouli skutečně poměrně běžným jevem. Jenže probíhaly v časovém rámci desítek tisíc let. Poslední doba ledová skončila před cca 11 700 roky. Výrazné změny průměrných teplot se odehrávaly v mnohem delším časovém rámci, než je tomu dnes. Měření hlásí ohřátí povrchu Země o jeden stupeň za pouhých 200 let – od nástupu průmyslové revoluce a éry uhlí. Právě tato rychlost teplotní změny je nejvíce znepokojující, protože rozvoj moderní civilizace umožnila stabilita podnebí. Zároveň dnes už víme, že to byla právě destabilizace přírodních podmínek, která vedla k pádu velkých civilizací. Vyspělá mayská říše zanikla mimo jiné v důsledku sucha a masivního odlesnění území. Ve 14. století před n. l. klimatické změny pomohly k rychlému úpadku nejpokročilejších civilizací světa – bronzových kultur Egypta, Středomoří a Blízkého východu.

Tehdy krize vedly nejen k rozvratu, ale i k ohromným přesunům národů. Dnes ale na světě žije 7,7 miliardy lidí a podle Organizace spojených národů nás bude za třicet let o dvě miliardy víc.

4. Ani vědci nejsou ve věci klimatické změny jednotní

Ve skutečnosti je shoda mezi vědci, kteří se klimatem profesionálně zabývají, ohromná. NASA uvádí údaj z několika studií publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech. Se závěrem, že atmosféru otepluje člověk, souhlasí více než  97 % expertů. Kromě toho většina předních vědeckých organizací na celém světě vydala veřejná prohlášení, která tuto pozici podporují.

Mezinárodní panel pro změny klimatu IPCC založily v roce 1988 Světová meteorologická organizace spolu s OSN. Je nejvýznamnější platformou klimatologů na světě, shromažďuje a vyhodnocuje vědecké zprávy týmů z celé zeměkoule a vytváří z nich tři druhy hodnotících zpráv. Ty prochází třemi stupni revize a několika stupni potvrzování, včetně souhlasu zástupců jednotlivých států OSN. Na autorství a recenzích se podílí stovky vědců, které IPCC za jejich práci neplatí. 

Poslední, speciální zpráva IPCC upozornila na to, že průměrné oteplení o pouhé 2 °C bude znamenat existenciální škody v malých ostrovních státech a ohromné škody v  méně rozvinutých zemích, tzn. že taková změna podnebí není bezpečná. Zpráva navrhuje razantní snížení emisí od roku 2020 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, aby bylo oteplení udrženo na úrovni 1,5 °C. Negativní dopady nárůstu teplot přitom rostou exponenciálně, překročení této hranice znamená např. to, že vlny extrémního horka zasáhnou 37 % světové populace a nedostupnost vody se zvýší dvojnásobně.

Ve skutečnosti současně platná opatření států nestačí na udržení tohoto cíle ani zdaleka.   

5. Dopady oteplení přijdou v daleké budoucnosti, nás se netýkají.

Současná, již pětiletá epizoda sucha, již zažívá Česko, je projevem změn klimatu a globálního oteplování. Upozornila na to například meteoroložka ČT Taťána Míková v Českém rozhlase. Míková klimatologii vystudovala na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. 

Podle projekcí českých akademiků z Ústavu pro klimatickou změnu budou období extrémního sucha přibývat. Suchý (nejkritičtější) model předpovídá, že v letech 2021–2040 ubude vody v polovině republiky. Nejvíce bude postižena severní a jižní Morava a západ Čech. V následujících letech se podle projekce mají srážky v celém Česku opět zvýšit.

Realita dosud ale tyto středoevropské modely předbíhala, v negativním smyslu. V posledních letech bylo v Čechách tepleji a sušeji, než výpočty předpovídaly.

Nejviditelnějším dopadem sucha je nyní masivní úhyn smrkových a borovicových lesů. Oslabené stromy se nedokážou bránit škůdcům. Ministerstvo životního prostředí spolu s lesníky uvádí, že jde o největší kalamitu v naší historii a letos může zničit 500 tisíc hektarů smrkových lesů, což je polovina jejich rozlohy u nás. Příčinou ale nejsou jen klimatické změny. Akademici a experti z České zemědělské univerzity přes 40 let vyzývali stát, aby zrušil výsadbu smrkových monokultur a ustoupil od těžby holosečemi. Ministerstvo zemědělství však doporučovalo až 40% zastoupení smrku a podíl těchto stromů v českých lesích klesal jen velmi pomalu: o 2,2 % za dekádu. 

 

 

Tabulka vlivu jednotlivých sloučenin na klimatický systém (kladný sloupec - potenciál oteplit klima, záporný - klima ochlazuje).