Když Česko vstupovalo do Evropské unie, zavázalo se, že v budoucnu přijme i společnou měnu, euro. K ní ovšem mají Češi dlouhodobě odpor a také čerstvý průzkum veřejného mínění, pravidelně připravovaný Evropskou komisí, ukazuje, že je pořád velký.
V eurozóně, tedy mezi státy, kde se platí eurem, je podpora pro společnou měnu nejvyšší za posledních více než 10 let a pohybuje se mezi 65–88 procenty, v Česku je to aktuálně jen 26 procent.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek
Pokud tedy chceme podmínku přijetí eura jednou splnit, bude to mnohem jednodušší, když se vztah české veřejnosti ke společné měně zlepší.
Současná vláda hnutí ANO a ČSSD se však o něco takového ani nepokouší. Naopak právě vyslala signál, že někdejší proklamovaná snaha Česka je čím dál méně aktuální.
Kabinet totiž zrušil – byť prý dočasně – pravidlo, podle kterého musí ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou předkládat vládě zprávu o činnosti Koordinační skupiny k zavedení eura, která ukazuje, jak se Česko posunulo v oblasti zavedení eura.
Zůstane i nadále zpráva o plnění Maastrichtských kritérií pro vstup do eurozóny, kterou ministerstvo vydalo na konci minulého roku. Vyšlo z ní přitom, že Česko splňuje tři ze čtyř kritérií pro vstup. To znamená, že zdejší inflace se příliš neliší od inflace v eurozóně, že máme pod kontrolou zadlužení, a navíc se ani naše úrokové sazby moc neliší od těch unijních.
Zbývalo a zbývá splnit jedinou podmínku – stát se členem mechanismu směnných kurzů nazývaného ERM II, který udává, o kolik se kurz koruny může od kurzu eura odchýlit. Euro pak lze přijmout dva roky po vstupu do mechanismu.
Stejně jako není novinkou to, že Češi nemají rádi euro, není jí ani to, že naše ekonomika na něj připravená je.
Záleží na politickém rozhodnutí – ale současná vláda si přijetí eura nestanovila jako prioritu. Hnutí ANO přitom dříve pro přechod na společnou měnu bylo.
Od sněmovních voleb v roce 2013, kdy cílilo na jiné voliče, však obrátilo. Odpor k euru se v Česku podle průzkumů zvyšuje s rostoucím věkem obyvatel, s větší nespokojeností s životní úrovní a také s nižším vzděláním. A voliči hnutí ANO se v poslední době rekrutují právě z těchto skupin.
Definitivním potvrzením, že ANO změnilo názor, byl komentář premiéra Andreje Babiše z letošního března: v MF Dnes napsal, že nevidí k zavedení eura důvod. Česko si podle něj dobře ekonomicky vede i bez něj a členství v eurozóně není pro malé státy výhodné.
"Už jsme ho měli mít dávno. Čím dřív euro zavedeme, tím víc naši podnikatelé ušetří," reaguje naopak na otálení s přijetím eura z byznysového hlediska prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Teď podle něj podnikatelé zbytečně utrácejí za zajišťování proti riziku plynoucímu ze změn kurzu. Jeho organizace, stejně jako Svaz průmyslu a dopravy ČR proto zrušení zprávy kritizují, protože tím Česko vysílá negativní signál, že na přijetí eura rezignovalo.
Účelné a nefunkční
Ze strany státního aparátu to má ovšem svoji logiku. Vysvětlení, že "vydávání zprávy je účelné", je přiznáním skutečného stavu věcí. Koordinační skupina pro přípravu na přijetí eura v podstatě nefunguje od chvíle, kdy na počátku roku 2017 bez náhrady rezignoval její šéf Oldřich Dědek a stále nebyl vládou nahrazen. Zprávy jsou tak na ministerstvu financí, jež spadá pod ANO – a často byly jen hledáním způsobu, jak umožnit vládě, aby nakonec mohla po jejich zveřejnění oznámit, že termín pro přijetí ještě stanovit nemůže.
Dlouhodobým argumentem bylo, že jsme se ještě nedostali na dostatečnou ekonomickou úroveň. Eurem už se přitom dávno platí například v zemích jako Slovensko, Slovinsko, Litva nebo Lotyšsko, které jsou na tom ekonomicky hůř. Na Slovensku podpora společné unijní měny již od vstupu do eurozóny před více než 10 lety roste, Slováci ji vnímají coby jakousi kotvu, která se osvědčila zejména v dobách ekonomické krize.
Vyjádření ministerstva financí by Markéta Kubicová on Scribd
