Když Česko vstupovalo do Evropské unie, zavázalo se, že v budoucnu přijme i společnou měnu, euro. K ní ovšem mají Češi dlouhodobě odpor a také čerstvý průzkum veřejného mínění, pravidelně připravovaný Evropskou komisí, ukazuje, že je pořád velký.

V eurozóně, tedy mezi státy, kde se platí eurem, je podpora pro společnou měnu nejvyšší za posledních více než 10 let a pohybuje se mezi 65–88 procenty, v Česku je to aktuálně jen 26 procent.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

V novém Respektu se dočtete:
 
Hlavní komentář: 17. listopad na hliněných nohou. Nečekané přiznání aktérů poslední revoluce.
 
Téma: LÉTO 1969. Před padesáti lety ve Woodstocku ukázala jedna generace, že chce žít jinak než její rodiče.
 
Na tripu. Jak LSD ovládlo Ameriku – a Amerika ovládla LSD.
 
Vlasatci, máničky a hippies – Jak do Československa (ne)doputovalo květinové hnutí.
 
Agenda: Vyšetřování, kdo zabil Vahidulláha Chána. Zdá se, že česká generalita zametá důkazy pod koberec.
 
O kom se mluví: Jako komiksový hrdina. Franky Zapata sestrojil motorové vznášedlo 
a zase vzrušil speciální jednotky.
 
Kontext: U každé vesnice je poklad. Starostové obnovují zapomenuté cesty a vracejí do krajiny člověka a život.
 
Rozhovor: Může to být harakiri, co nás bude stát život. Rozhovor s poslancem a předsedou STAN Vítem Rakušanem.
 
Kultura: Quentin a jeho sen. Bojovný pohádkář Tarantino natočil svůj nejchytřejší film.
 
Civilizace: Příliš dobrá zpráva. Kvůli klimatickým změnám lidstvo hladovět
nemusí, naznačuje OSN v nové analýze.
 
I obalka R33

Pokud tedy chceme podmínku přijetí eura jednou splnit, bude to mnohem jednodušší, když se vztah české veřejnosti ke společné měně zlepší.

Současná vláda hnutí ANO a ČSSD se však o něco takového ani nepokouší. Naopak právě vyslala signál, že někdejší proklamovaná snaha Česka je čím dál méně aktuální.

Kabinet totiž zrušil – byť prý dočasně – pravidlo, podle kterého musí ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou předkládat vládě zprávu o činnosti Koordinační skupiny k zavedení eura, která ukazuje, jak se Česko posunulo v oblasti zavedení eura.

Zůstane i nadále zpráva o plnění Maastrichtských kritérií pro vstup do eurozóny, kterou ministerstvo vydalo na konci minulého roku. Vyšlo z ní přitom, že Česko splňuje tři ze čtyř kritérií pro vstup. To znamená, že zdejší inflace se příliš neliší od inflace v eurozóně, že máme pod kontrolou zadlužení, a navíc se ani naše úrokové sazby moc neliší od těch unijních.

Zbývalo a zbývá splnit jedinou podmínku – stát se členem mechanismu směnných kurzů nazývaného ERM II, který udává, o kolik se kurz koruny může od kurzu eura odchýlit. Euro pak lze přijmout dva roky po vstupu do mechanismu.

Stejně jako není novinkou to, že Češi nemají rádi euro, není jí ani to, že naše ekonomika na něj připravená je.

Záleží na politickém rozhodnutí – ale současná vláda si přijetí eura nestanovila jako prioritu. Hnutí ANO přitom dříve pro přechod na společnou měnu bylo.

Od sněmovních voleb v roce 2013, kdy cílilo na jiné voliče, však obrátilo. Odpor k euru se v Česku podle průzkumů zvyšuje s rostoucím věkem obyvatel, s větší nespokojeností s životní úrovní a také s nižším vzděláním. A voliči hnutí ANO se v poslední době rekrutují právě z těchto skupin.

Definitivním potvrzením, že ANO změnilo názor, byl komentář premiéra Andreje Babiše z letošního března: v MF Dnes napsal, že nevidí k zavedení eura důvod. Česko si podle něj dobře ekonomicky vede i bez něj a členství v eurozóně není pro malé státy výhodné.

"Už jsme ho měli mít dávno. Čím dřív euro zavedeme, tím víc naši podnikatelé ušetří," reaguje naopak na otálení s přijetím eura z byznysového hlediska prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Teď podle něj podnikatelé zbytečně utrácejí za zajišťování proti riziku plynoucímu ze změn kurzu. Jeho organizace, stejně jako Svaz průmyslu a dopravy ČR proto zrušení zprávy kritizují, protože tím Česko vysílá negativní signál, že na přijetí eura rezignovalo.

Účelné a nefunkční

Ze strany státního aparátu to má ovšem svoji logiku. Vysvětlení, že "vydávání zprávy je účelné", je přiznáním skutečného stavu věcí. Koordinační skupina pro přípravu na přijetí eura v podstatě nefunguje od chvíle, kdy na počátku roku 2017 bez náhrady rezignoval její šéf Oldřich Dědek a stále nebyl vládou nahrazen. Zprávy jsou tak na ministerstvu financí, jež spadá pod ANO – a často byly jen hledáním způsobu, jak umožnit vládě, aby nakonec mohla po jejich zveřejnění oznámit, že termín pro přijetí ještě stanovit nemůže.

Dlouhodobým argumentem bylo, že jsme se ještě nedostali na dostatečnou ekonomickou úroveň. Eurem už se přitom dávno platí například v zemích jako Slovensko, Slovinsko, Litva nebo Lotyšsko, které jsou na tom ekonomicky hůř. Na Slovensku podpora společné unijní měny již od vstupu do eurozóny před více než 10 lety roste, Slováci ji vnímají coby jakousi kotvu, která se osvědčila zejména v dobách ekonomické krize.

Vyjádření ministerstva financí by Markéta Kubicová on Scribd

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+