České smrkové lesy likviduje kůrovec. Stát a lesníci kvůli tomu investují do výsadby nových stromů, mezi nimiž mají větší podíl listnáče. Na ty lýkožrout smrkový neútočí a pro naše geografické podmínky jsou také vhodnější. Problém však je, že většinu z nich poraní nebo sežere přemnožená lovná zvěř.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"V průměru takto zvěř poškodí 64 procent výsadby," upozorňuje Jaromír Bláha, specialista na lesnictví Hnutí Duha. Jí způsobené škody jsou v řádu desítek milionů korun ročně. "A pokud by se do toho započítaly ekonomické dopady, tedy i se ztrátami na dřevu, tak to jde do miliard," dodává.
Jen nestátním vlastníkům dalo loni ministerstvo zemědělství na obnovu lesa 3,6 miliardy korun. I tyto peníze, pokud se nezmění stavy zvěře v českých lesích, mohou být zbytečně vynaložené. Listnaté stromky mohou skončit jako krmivo pro zvěř.
Ochránci přírody proto požadují, snad trochu nečekaně, četnější odstřel lovné zvěře myslivci a větší střídmost v jejím dokrmování. Zásadní změnu má přinést nyní projednávaná novela zákona o myslivosti, s níž přišlo ministerstvo zemědělství. To ji prezentuje jako legislativu, která má lov spárkaté zvěře zjednodušit a škody na stromech tím snížit.
"Novela chce zavést úpravu plánů lovu podle reálných škod a nově stanovuje sankce za nesplnění plánu. Počítá také s jednodušším prokazováním úlovků pomocí mobilní aplikace a rozšiřuje možnosti lovu," uvádí Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva.
Podle trojice ekologických organizací – Hnutí Duha, Českého svazu ochránců přírody a České společnosti ornitologické – bude mít novela dopad přesně opačný. Podotýkají, že v září přijatá poslanecká novela byla v tomto směru důslednější.
"Právě ta uvedla do praxe princip odvozování plánu lovu zvěře od zdravotního stavu ekosystému," upozorňují organizace. Například v sousedním Sasku k lovné zvěři přistupují tak, že nesmí poškodit více než dvacet procent vysazených stromků. Pokud je to více, musí se počet zvěře redukovat.
"U nás jsou zákonem stanovené stavy lesní zvěře překročeny na většině našeho území a většina vysazených listnáčů je jí poškozena či zcela zničena," říká Bláha.
Podle ochránců přírody je zjevné, že myslivci situaci nezvládají nebo ji ani zvládat nechtějí, protože pro ně je lepší mít zvěře víc. "O to mají jednodušší i její lov, protože nemusí tak dlouho čekat, než se nějaké zvíře objeví," myslí si ekologové.
Loňskou poslaneckou novelu zákona o myslivosti ale někteří myslivci označovali jako genocidu lesní zvěře. Vadila jim hlavně ztráta suverenity myslivců a vlastníků pozemků v rozhodování o počtu odlovené zvěře. O hospodaření se zvěří totiž podle ní mají rozhodovat úředníci na základě znaleckého posudku.
"Jde o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř 20 let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou," kritizovala vloni Českomoravská myslivecká jednota. Poukazuje na to, že poslanecká novela byla schválena jako přílepek lesního zákona, a to až v rámci třetího čtení v Poslanecké sněmovně, tedy bez náležité odborné diskuse.
Ministerstvo zemědělství, které podle ekologů původně s poslaneckou novelou souhlasilo, proto zatáhlo za ruční brzdu a po jednáních s myslivci se teď poslaneckou novelu snaží změnit novelou vlastní.
Naopak ochránci přírody byli s předchozí novelou spokojení, protože myslivce učinila zodpovědnými za škody způsobené zvěří. Zároveň nenechávala rozhodování o jejím početním stavu jen na nich a majitelích honiteb. Míru poškození lesů měl posuzovat nezávislý odborný subjekt státní správy – městský odbor životního prostředí.
Ministerstvo zemědělství si velké škody způsobené lesní zvěří uvědomuje a svou novelou zákona o myslivosti je dle svých vyjádření řeší. Reálný stav lesa by podle nynější novely posuzovali zaměstnanci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v rámci kontinuální kontroly, kterou běžně provádějí. "Pokud bude někde les zvěří nadměrně poškozený, nařídí myslivcům zvýšení lovu," říká mluvčí ministerstva. Tento postup by podle něj reagoval pružněji a také ekonomičtěji než ten, který určil poslanecký návrh, podle kterého by plán lovu musely zajistit a financovat obce s rozšířenou působností.
Podle Jaromíra Bláhy ministerská novela zákona ale Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů nedává ke kontrolní činnosti žádné zmocnění, v praxi se tedy nemůže uplatnit. "Je to pouhá proklamace, nic víc," upozorňuje a dokládá to pasážemi zákona, které byly z novely vypuštěny. "Poškození stavu ekosystému si tak bude moci každý myslivec vykládat, jak chce," dodává.
Ministerstvo zemědělství se nyní v rámci meziresortního řízení vypořádává se všemi připomínkami ke své novele. Celkem jich obdrželo kolem tří set. Kromě ekologů ministerskou novelu kritizují i některé kraje, zájmová sdružení a soukromí zemědělci.
