Vysoké školy v těchto dnech vyrábějí dezinfekci i roušky, a dokonce nabízejí, že budou dělat testy na koronavirus. Tisíce jejich studentů dobrovolně pomáhají v nemocnicích nebo třeba v hospicích. "Část infrastruktury tohoto státu drží momentálně nad vodou univerzity," říká pro HN rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller, který je zároveň místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání. "Je to smutný obrázek funkčnosti státu," říká Miller. Na druhou stranu ho těší velká schopnost lidí vzájemně si pomáhat.

HN: Hrozí, že budou muset být odloženy přijímací zkoušky na vysoké školy?

Záleží na době trvání epidemie, což by dnes nebyla schopna předpovědět ani bájná věštkyně Pýthie. Jedná se ovšem o scénář, který každá zodpovědná univerzita musí zvažovat už nyní. U části univerzit a fakult v Česku probíhá přijímací proces naštěstí v on-line režimu. Případné posunutí termínů by se tak týkalo především těch případů, kdy je nutná fyzická přítomnost uchazečů. Mohu ovšem ubezpečit uchazeče, že v takovém případě by byli včas informováni.

HN: U kterých oborů je přítomnost uchazečů nutná?

Mohu hovořit pouze za Univerzitu Palackého v Olomouci. Ty největší fakulty, pedagogická, filozofická a přírodovědecká, počítají u přijímacích zkoušek s fyzickou přítomností uchazečů. Do jisté míry se to týká rovněž fakulty tělesné kultury. Naopak právnická fakulta využívá on-line Scio testy. V tomto případě by problém měl být řádově menší.

HN: Hrozí taky odklad běžných zkoušek a státnic?

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Prodloužení semestru může být bohužel součástí celého příběhu a s ostatními rektory o tom vedeme debatu. Jednadvacáté století naštěstí nabízí technologie, které umožňují našim pedagogům využít e-learningové zdroje a pružně přejít do režimu on-line výuky. Nicméně řada především prakticky zaměřených předmětů vyžaduje existenci příslušného vybavení, například laboratoře, a tudíž přítomnost studentů a učitele. Navíc stovky našich posluchačů momentálně působí jako dobrovolníci v nemocnicích, hospicích či domovech seniorů. I proto je varianta prodloužení letního semestru na naší univerzitě i na ostatních vysokých školách pravděpodobná. Stejný scénář se logicky týká rovněž státních zkoušek. Zde máme naštěstí časovou rezervu, protože státnice běžně probíhají i v srpnu či v září.

HN: Na Univerzitě Palackého teď většina výuky stojí, nebo probíhá on-line?

Odhadujeme, že na naší univerzitě nyní v režimu on-line probíhá přibližně 60 až 70 procent kurzů.

HN: Je tedy možné, že se v budoucnu on-line vyučování prosadí a řadu předmětů budou univerzity učit výhradně přes internet? Nebo bude fyzický kontakt mezi učiteli a studenty nezbytný?

V minulém roce jsem vystupoval jako řečník na globální konferenci o podobách terciárního vzdělávání v saúdskoarabské Džiddě, na které řada expertů předpovídala, že do dvaceti let klasické kamenné univerzity zmizí a budou nahrazeny virtuálními školami fungujícími na bázi on-line vyučování. To je odvážné tvrzení, s nímž bych byl ochoten kdykoliv polemizovat. Nicméně využívání moderních technologií včetně on-line výuky obecně velice podporuji, protože má skutečně potenciál posunout kvalitu vysokoškolské výuky v mnoha ohledech kupředu. Zároveň platí, že přímý kontakt mezi učitelem a studentem je v řadě oborů zcela nenahraditelný. Nicméně všechno zlé je přece jenom k něčemu dobré. Trochu si od současné situace slibuji vyšší oblibu a míru využívání e-learningových metod výuky na českých univerzitách.

Související

HN: Má na univerzity jejich uzavření nějaké finanční dopady?

Bohužel, poměrně veliké. Museli jsme například přistoupit ke zrušení už několika zimních škol pro zahraniční účastníky. O poměrně vysoké částky přicházejí taky koleje a menzy. Z kolejí řada studentů odjela a menzy mají mnohem méně strávníků, i když naše menzy nyní vydávají i balené jídlo, o které je veliký zájem mezi veřejností. V dlouhodobějším horizontu bude mít celá situace citelný dopad na internacionalizaci univerzit, tedy na zahraniční mobility, které tvoří součásti rozpočtů vysokých škol. Speciálně pro Univerzitu Palackého jde o velkou ránu, protože internacionalizace je jednou z našich strategických priorit, za kterou jsme loni dokonce obdrželi významné evropské ocenění. Jen pro představu, v roce 2019 u nás studovalo 4500 zahraničních studentů ze 107 zemí.

HN: Budete chtít po státu nějakou kompenzaci?

Obecně nechci podporovat ve společnosti nárokovou mentalitu, navíc v současné situaci, kdy se jedná o zásah vyšší moci. Většina vysokých škol je snad schopna situaci ustát. Nicméně předpokládám na podzim debatu s ministerstvem o parametrech rozpočtu pro vysoké školy na rok 2021, protože řada ukazatelů z letošního roku, které ovlivňují finance, nebude použitelná.

HN: Má uzavření univerzity dopad i na výzkum?

Musím říci, že jde o stejný příběh. Část laboratoří na univerzitách je uzavřena, jiné jedou v nouzovém provozu, aby nedocházelo ke koncentraci osob. Velké výzkumné projekty za stovky milionů korun musí pravidelně vykazovat plnění dílčích milníků, což v této situaci může být problém. Ve hře je navíc odkládání veřejných soutěží ze strany Grantové a Technologické agentury ČR. Já sám navíc působím jako hodnotitel nejprestižnějších evropských projektů ERC a předpokládám, že i tady dojde k nějakým odkladům.

HN: Používáte teď zázemí univerzity na něco jiného, třeba na výrobu dezinfekce?

S humornou nadsázkou bych řekl, že vysoké školy se přeměnily na výrobní družstva. Výzkumná centra na univerzitách například vyrábí dezinfekční gely, které například naše univerzita zdarma rozváží do hospiců, klokánků, domovů seniorů. Tedy všude tam, kde je jich akutní nedostatek. Mnoho studentů i zaměstnanců doma šije roušky a naše biochemická pracoviště vyjednávají se státem povolení provádět testy na přítomnost koronaviru.

HN: Jak situaci zvládají zahraniční studenti? Nemohou ani na krátkou dobu odjet za rodinami, protože už by se nedostali zpět do Česka.

Vezmeme-li v úvahu všechny české vysoké školy, hovoříme o tisících lidech. Na Univerzitě Palackého jsme s nimi samozřejmě v denním kontaktu, všechny instrukce a informace jim překládáme do angličtiny. Krajská hygienická stanice na náš popud zřídila informační linku s anglicky mluvícím kolegou, který je k dispozici. Několik desítek zahraničních studentů projevilo touhu odjet do své vlasti, přičemž od nás obdrželi informaci o tom, že budou muset po příjezdu dodržovat karanténní opatření. Většina zahraničních studentů však zůstává v Olomouci.

HN: Jaká opatření proti šíření nákazy jste udělali na studentských kolejích?

Platí na nich omezený pohyb, všude jsme nainstalovali dezinfekční prostředky. Snažíme se riziko maximálně redukovat. Koleje obecně musíme nechat otevřené, protože právě zahraniční studenti nemají kam jinam se uchýlit. Část našeho hotelového ubytování jsme vyčlenili pro případnou karanténu.

HN: Zapojují se vaši studenti medicíny do dobrovolnické činnosti?

Univerzita Palackého byla vůbec první, která tyto aktivity začala organizovat, a to zkraje minulého týdne. Mezi našimi mediky máme už přes 300 dobrovolníků. Pomáhají v nemocničních zařízeních po celé Moravě, kromě Fakultní nemocnice v Olomouci také například v Uherském Hradišti, ve Vsetíně či Zlíně. Jsem moc rád, že mezi nimi je zhruba 60 zahraničních studentů medicíny. Nesmím zapomenout na studenty zubního lékařství a také několik set studentů Fakulty zdravotnických věd, protože kromě mediků jsou potřeba rovněž budoucí sestry či záchranáři.

HN: A studenti dalších fakult?

Naši studenti z pedagogické fakulty a teologické fakulty pomáhají v hospicích, klokáncích či domovech seniorů. Nebo hlídají děti zaměstnancům fakultní nemocnice, aby mohli jít do práce. Dobrovolníci mezi zaměstnanci i studenty jsou však ze všech fakult. Máme na webových stránkách univerzity zřízen kontakt pro dobrovolníky, kteří jsou potom posíláni dle požadavků jednotlivých institucí či osob.

HN: Není podle vás selháním státu, že musíte takto suplovat jeho činnost?

Bez falešné skromnosti a zcela vážně říkám, že část infrastruktury tohoto státu drží momentálně nad vodou univerzity, ať už výrobou nedostatkového materiálu, nebo prostřednictvím tisíců dobrovolníků působících často na těch nejrizikovějších místech. Pohled na tuto skutečnost může být dvojí. Na jednu stranu je to smutný obrázek funkčnosti státu. Na stranu druhou mě povzbuzuje neuvěřitelná schopnost společnosti fungovat svépomocí. Úplně to nejlepší zjištění však pramení ze skutečnosti, že jsme znovuobjevili solidaritu, pokoru a skromnost, tedy hodnoty, které se nám mezi lety 1989 a 2020 tak trochu poztrácely.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru